zavřít
náhledy
Vrakoviště, skládka nebo podivná silniční nehoda, která zamrzla v čase? Co se tu asi muselo přihodit, že tu les pohlcuje karoserie veteránských vozů luxusních značek jako Jaguar, Rolls-Royce či Porsche? Proč se tu ten luxus a krása minulosti rozpouští v zeleni a rzi? Vítejte v Auto-Skulpturen-Park.
Autor: ČTK
V zalesněném údolí, kde by to asi nikdo nečekal, se nachází desítky takových veteránských exemplářů. Příroda si je bere za své. Zub času promlouvá skrze rozpadající se karoserie překryté spadaným listím. Je to hypnotické, přitažlivé. A trochu zvrácené, provokující. Jaký to má význam? Je to umění.
Autor: ČTK
Jen blázen nebo umělec by si něco takového mohl dovolit. Michael Fröhlich má to štěstí, že se považuje za obojí. Jeho životním projektem, odkazem, je soukromý park na pozemku v zalesněném údolí Neandertal. Nedaleko Düsseldorfu tu pod listím a větvemi mizí pozoruhodná sbírka veteránů. Jeho velké dílo.
Autor: ČTK
Fröhlich se narodil v roce 1950, a s tímto rokem to vlastně celé souvisí. Všechny vozy, které tu uvidíte – a je jich padesát – byly vyrobeny v roce 1950. Jsou tu, pohromadě, aby svou vlastní rezavou poezií recitovaly o minulosti. Která mizí, odchází v zapomnění, rozpadá se. A dělá prostor novému.
Autor: ČTK
Zastřešených sbírek, v nichž postávají naleštěné veterány, není málo. A ještě více historických vozů stojí zapomenutých v garážích, kde na ně sedá prach. Takhle to ale Fröhlich mít nechtěl. Toužil po tom, aby jeho sbírka byla manifestem sama o sobě. Aby cíleně byla bláhová a provokovala.
Autor: ČTK
Praktiky bude přirozeně zajímat, kde se těch vozů dobral. Protože jde často o opravdu mimořádné exempláře. Umělec a blázen v jedné osobě, Fröhlich, to k nim neměl daleko. Živil se dřív jako prodejce vozů. Jako sběratel a především coby restaurátor veteránů.
Autor: ČTK
Právě coby restaurátor Fröhlich měl prohlásit památné: „Alte Autos müssen nicht immer aufgepäppelt werden.“ Tedy: „Ne každé staré auto má být opraveno.“ Některým prostě má být dopřáno, aby zestárly. Protože i ve stáří, rozkladu, se skrývá krása. Pomíjivost má prostě své kouzlo.
Autor: ČTK
A tak začal, v lese kousek od Erkrathu u Mettmannu, na svém soukromém pozemku, shromažďovat vozy nejrůznějších značek. K dispozici měl „expoziční plochu“ 20 000 metrů čtverečních a záměr, který zvyšoval krevní tlak všem sběratelům veteránů. I on je totiž sbíral. Ale ne proto, aby je uchoval.
Autor: ČTK
Aby dostál své myšlence, musel často sáhnout hlouběji do kapsy. Zrovna za Citroën 11 CV zaplatil „trojnásobek“ sběratelské ceny jen proto, aby splnil své kritérium. Vůz do jeho lesní sbírky prostě musel být vyroben v roce 1950.
Autor: ČTK
Někdy to bylo snazší. Například první z jeho exponátů, Jaguar XK 120, už měl ve svém držení. Jiné ale sháněl, kde se dalo. Z aukcí, od jiných sběratelů-restaurátorů, z klubu oldtimerů. Pár kusů vzal i v nekompletním stavu. Jeho záměrem totiž nebyla obnova, ale „přenechání“ vozu působení času.
Autor: ČTK
Každý z těch kdysi tak mimořádných strojů může vyprávět svůj vlastní příběh. Pokud mu tedy budete chtít naslouchat. Porsche 356 by nejspíš zmínilo slavnou historii závodů a burácejících motorů.
Autor: ČTK
Příroda tu bere zpět lidské sny o rychlosti, tempo vozům teď udává mech a prorůstající tráva. Cadillac sem doputoval z Kuby. Odér doutníků už z interiéru dávno vyvětral.
Autor: ČTK
Návštěvník sem nevstupuje jako do běžného muzea, ale spíš jako do živého organismu, který tu tráví a zažívá. Stromy prorůstají kapotami, lišejníky pohlcují emblémy značek. Neunikne tomu ani Rolls Royce.
Autor: ČTK
Královna Alžběta II. a její syn návštěvníky trochu polekají. Je to ale jen takový vtip umělce. Jinak je pro něj každý vůz sám o sobě sochou. Jen ne tedy z ušlechtilého mramoru.
Autor: ČTK
Autor díla tu názorně dokládá, jak je dokonalost pomíjivá. Fröhlich nazývá svůj Auto-Skulpturen-Park „galerií, kterou za něj dokončuje příroda“. Nepotřebuje žádné restaurátory ani lakýrníky. Stačí čas, déšť a trpělivost.
Autor: ČTK
To, co bylo kdysi přesné, vycizelované a precizně strojově opracované, se tu rozpadá do tvarů téměř organických. Buick hladově cení „zuby“ jako drak z pohádek.
Autor: ČTK
Rez a odlupující se lak je tu stejnou patinou, jako na obrazech renesančních malířů. Paleta barev je podobná, jen plátnem je tu kov. FSO Warszawa z Polska se tak stává uměleckým dílem podruhé.
Autor: AP
Známky koroze jsou jako tahy štětcem, které překreslují původní emblémy. Jak asi za pár let přejmenuje Ford?
Autor: ČTK
Auto-Skulpturen-Park je přístupný po domluvě s majitelem, panem Fröhlichem. Prohlídky se odehrávají nejčastěji o nedělích. Vstupné vysoké není, ale poplatek za focení činí 20 eur (490 korun). Poezie rozkladu si zaslouží respekt. Na podzim je prohlídka kouzelně melancholická, ale sílu má i na jaře.
Autor: ČTK