Podobný systém kontrol by přitom ráda zavedla i Česká republika. Od roku 2016 mohou policisté po nehodě odebrat poškozeným autům technický průkaz.
Dostat ve Francii zpátky na silnici havarované auto není jen tak. Opravený vůz musí nejdřív dostat úřední razítko od jednoho z certifikovaných znalců. Jenže úřady za poslední roky odhalily desítky podvodů, kvůli kterým se na silnice dostaly tisíce nebezpečných aut.
Rekordmanem mezi podvádějícími znalci je sedmatřicetiletý technik z regionu Val-de-Marnes jihovýchodně od Paříže. Jen on pustil zpět do provozu podle obvinění 1 024 aut, která se na silnice vrátit neměla. Ne že by byla neopravitelná, ale technik u spřátelených servisů přehlížel takzvané „rychloopravy“.
Servisy například nahrazovaly vystřelené airbagy záslepkami namísto nového vaku, řada opravených aut nebyla profesionálně narovnána na stolici a nebylo možné správně nastavit geometrii podvozku. Policie technika zadržela na začátku listopadu, nyní čeká na soud.
Ten už má za sebou jiný znalec, který pustil v roce 2016 do provozu špatně opravený Renault Clio. Auto zavinilo dopravní nehodu, při které zemřel dvaadvacetiletý muž. Technika obvinili z neúmyslného zabití a od soudu odešel s trestem čtyřletého vězení.
Francouzské úřady nyní začaly svolávat majitele všech aut, která podezřelí znalci pustili zpět do provozu. První z nich musela na kontrolu už v půlce minulého roku. A část z nich opravdu novou kontrolou neprošla.
Časopis L´Express cituje příklad devětačtyřicetileté ženy, která si koupila ojetý Renault Twingo za sedm tisíc eur (180 tisíc korun). Pár měsíců na to jí přišla výzva, ať auto přijede nechat překontrolovat. Verdikt? Aby znovu mohlo na silnice, potřebovalo opravy za dalších sedm tisíc eur.
Největší skandál se špatně opravenými ojetinami Francie zaznamenala už v roce 2015. V podezření se tehdy ocitlo asi pět tisíc aut, která do provozu posílala trojice státem pověřených expertů: 1 100 nová kontrola označila za „nebezpečné“ a dalším 1 600 rovnou zakázala další provoz.
Většina z těchto aut měla podle všeho být dávno na vrakovišti, pojišťovny je totiž obvykle odepsaly jako neopravitelné. Takový verdikt si však vyslechnou i vozy, které teoreticky opravitelné jsou, ale nedává to smysl finančně.
Na to stačí i relativně lehká nehoda – většina drahých bezpečnostních funkcí, jako jsou systém krizového brzdění, adaptivní automat, kamerové systémy nebo aktivní LED světlomety, je umístěna na vnějšku auta a poškodí se velmi snadno. Pokud někdo takové vymoženosti oželí, oprava auta je výrazně levnější. Teoreticky pak ovšem v provozu nemá co dělat.
Podle mluvčího Asociace francouzských expertů v dopravě Oliviera Roberta to otevírá cestu k uplácení. A ani odhalení některých podvodů podle něj nemůže tento stav změnit.
V České republice policisté mohou po nehodě odebrat autu technický průkaz, po opravě tedy jeho majitel musí na technickou kontrolu bez ohledu na to, jak dlouho technická před nehodou platila. Za rok 2016, kdy policisté s touto praxí začali, takto přišlo o techničák kolem pěti a půl tisíce řidičů.
Ale špatně provedenou opravu ani takový systém neodhalí. Oproti Francii totiž technici nemůžou prověřit například funkčnost všech bezpečnostních systémů a nemají ani jak zjistit, jestli má auto namontované nové airbagy. Ověřit mohou především geometrii podvozku, na kterou může mít vliv špatně opravená karoserie.
