ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Škoda Auto

Přesun výroby aut reálně hrozí. Drahý plyn dusí dodavatele, dorazí je Čína

  • 86
„Přesuneme kvůli plynu výrobu z Německa a východní Evropy, hrozí Volkswagen,“ může se to zdát jako popíchnutí evropských politiků, řešit otázku drahého plynu od průmyslového giganta zaměstnávajícího desetitisíce lidí přímo a statisíce v navazujících odvětvích. Jenže podle všeho je to hrozba reálnější, než se zdá.

„Samozřejmě se zabýváme otázkami, jak být energeticky efektivnější, ale kupříkladu lakovny potřebují teplo, které se vyrábí z plynu. Pokud se tedy přeruší dodávky plynu, nevyrobíme žádné auto. Jsme velmi závislí na mnoha faktorech a aktuálně jde o téma, která nás velmi zaměstnává,“ řekl před několika týdny v rozhovoru pro iDNES.cz od letošního července nový šéf Škody Auto Klaus Zellmer.

Nový šéf Škody začíná velkým třeskem. První rozhovor dal iDNES.cz

A přidává se i šéf Sdružení autoprůmyslu Zdeněk Petzl. „Snažíme se to vysvětlit naší vládě delší dobu,“ říká naléhavě a nebývale vážně. „Je to realita. Cena plynu začíná být pro výrobce absolutně neakceptovatelná. Do 180 až 200 eur za MWh se to ještě dalo snést. Ale výš už je to nestravitelné,“ vysvětluje pro iDNES.cz Petzl, podle kterého dnes asi třicet procent dodavatelů komponent nakupuje plyn za ceny na spotovém trhu, které jsou přímo navázané na pohyb cen na burze. Od prvního ledna bude „na spot“ podle Petzla nakupovat až 60 procent firem v autoprůmyslu.

Podle šéfa sdružení trápí extrémní ceny nízké desítky procent českých dodavatelů pro autoprůmysl a jejich podíl ovšem může podle Petzla růst velmi rychle.

„Politici musejí omezit nynější nekontrolovanou explozi cen plynu a elektřiny,“ uvedl Thomas Steg, který má v koncernu Volkswagen na starosti vnější vztahy. „Jinak budou mít v dodavatelském řetězci problémy zejména malé a střední podniky s vysokou spotřebou energie a budou muset omezovat či zastavovat výrobu,“ dodal.

Spása českého autoprůmyslu naráží na odpor. Boj o továrnu na baterie vrcholí

„Kdo bude jen trochu moci, výrobu omezí a půjde to mimo EU. Evropa musí přijmout okamžitá opatření, která budou systémová,“ naléhá Petzl.

A na to naráží zástupce koncernu Volkswagen svým aktuálním prohlášením. „Když odejde dodavatel, má problém i odběratel, tedy automobilka. Když nastane takový výpadek, je to otázka půl roku najít náhradního dodavatele komponentu,“ vysvětluje Petzl. A předkládá očekávatelný scénář: na jejich místo se natlačí dravá asijská konkurence, především z Číny.

Kvůli plynu přesuneme výrobu z Německa a východní Evropy, hrozí Volkswagen

Mluvčí Volkswagenu podle agentury Bloomberg uvedl, že z přesunu výroby by mohla těžit jihozápadní Evropa nebo pobřežní části severní Evropy, kde je lepší přístup k námořním dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). Volkswagen již vyrábí automobily v Portugalsku, Španělsku a Belgii, tedy v zemích, které disponují LNG terminály.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko dodávky do EU omezuje, což zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ovšem tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Ceny na desetinásobku

„Ceny elektřiny a zemního plynu jsou desetkrát vyšší než před rokem. Jejich růst ohrožoval už začátkem roku energeticky náročné provozy, jako jsou například slévárny, nyní však zasahuje téměř každou výrobu,“ komentuje Miroslav Dvořák, předseda představenstva Motoru Jikov Group. „Lidem přispěje několik tisíc na elektřinu, ale když zkrachují firmy, bude to stát na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách násobky toho, co by dala do podpory firem.“

„Do složité situace jsme se v Evropě částečně uvrhli sami. Zelená politika Green Dealu, urychleného vypínání jaderných elektráren v Německu, které vede ke kritické závislosti na ruském zemním plynu, naše neschopnost řešit energetickou budoucnost Česka, závislost na energetické burze v Lipsku, to všechno skládá pochmurný ekonomický obraz. Do toho samozřejmě šílená humanitární katastrofa, kterou je válka na Ukrajině se všemi dopady,“ říká a zostra přidává, že stát naprosto skandálním způsobem rezignuje na pomoc firmám, na které dopadají zvýšené náklady za energie již od začátku letošního roku.

Český autoprůmysl v číslech

Automobilový průmysl jakožto největší průmyslové odvětví v České republice představuje desetinu HDP, 26 % výroby a 23 % českého vývozu. Členové Sdružení automobilového průmyslu představují 13 % zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu ČR a dohromady vytvářejí 28 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Celý sektor automotive zaměstnává v ČR celkově přímo téměř 180 tisíc osob, včetně navazujících oborů je to ovšem půl milionu lidí. Celkové tržby automobilového průmyslu v roce 2021 překonaly hranici 1,1 bilionu korun.

„Přímo Evropská unie pobídla takzvaným Dočasným krizovým rámcem, který umožňuje porušit obecná pravidla jednotného cenového trhu s energiemi, k podpoře těch nejvíce postižených firem, kde je vysoká energetická náročnost. Vláda měla připravených 21 miliard korun, ale nakonec z toho vycouvala. Zdálo se jim to moc,“ komentuje Dvořák s tím, že ceny elektřiny a plynu už vystoupaly do tak absurdních výšin, že bude potřeba jednotného zásahu státu a nejlépe Evropské unie. „Elektřina je dnes úzce provázána s plynem, protože zjednodušeně řečeno se její cena určuje podle toho nejdražšího zdroje v celém energetickém mixu. Tím jsou dnes paroplynové elektrárny, které spotřebují na výroby jedné megawatthodiny elektřiny dvě megawatthodiny plynu.“

Podle Miroslava Dvořáka je potřeba zásah typu zavření burzy, uklidnění situace a systémového řešení. „V první polovině roku jsme nakupovali elektřinu v průměru za 240 eur za megawathodinu. I přes navýšení našich prodejních cen to znamenalo ve slévárně za šest měsíců ztrátu. Aktuálně jsou ale ceny elektřiny na následující měsíce trojnásobné.“

Stěhování fabriky

Přesunout takový objem výroby, o kterém mluví Volkswagen, se ovšem zdá spíše nereálné. Škoda v České republice vyrobila v loňském roce v Mladé Boleslavi a Kvasinách 625 tisíc aut, ve Vrchlabí k tomu 423 tisíc převodovek. V České republice zaměstnává přes 35 tisíc lidí.

Samotná stavba továrny zabere i s výběrem lokality a vyřizováním formalit několik let. Obrovský problém je jen najít vhodné místo – dostatečně velký pozemek s vazbou na infrastrukturu, dostupnost pracovních sil a další související záležitosti.

Podobný problém, v menším rozsahu aktuálně řeší Volkswagen kvůli svým továrnám na bateriové články – tzv. gigafactory. Jedna z nich by mohla vyrůst v Česku a už jen najít vhodný dostatečně velký pozemek byl problém, který se podařilo vyřešit jen za cenu ústupků.

Modrý článek, lego a extrémní úspory. VW vykročil k elektrobudoucnosti

Jako příklad lze uvést továrnu americké elektromobilky Tesla u Berlína. V ní se podařilo rozběhnout výrobu dva roky od položení základního kamene. O rozhodnutí postavit továrnu v Německu informoval její šéf Elon Musk v listopadu 2019, první tesla Made in Germany vyjela v březnu 2022. Je ovšem třeba upřesnit, že Tesla je extrémně flexibilní firmou s obrovsky zrychlenými procesy a nekompromisním přímým řízením Elona Muska. Mimo jiné Tesla zahájila práce na stavebním pozemku před udělením stavebního povolení.

Naopak koncern Volkswagen platí v autoprůmyslu za automobilku pravděpodobně nejvíce svázanou vlastními procesy, sám její předchozí šéf Herbert Diess veřejně prohlašoval, že musí bojovat s její obrovskou zkostnatělostí. Stěhování výroby z Německa je také nereálné kvůli obrovské moci odborů, které mají v rozhodování ve firmě velké slovo. Druhým největším akcionářem firmy je navíc spolková země Dolní Sasko, která drží 20 %.

Musk se dočkal. Kousek od Berlína své brány otevřela první evropská Gigafactory

Volkswagen mluví o přesunu výroby, tedy o převozu výrobní linky, i tak by pravděpodobně bylo třeba pořídit některá nová výrobní zařízení. Ovšem i těch je dnes na trhu extrémní nedostatek kvůli nedostatku komponent, materiálů, čipů. Takže vázne i výroba výrobních technologií. Wall Street Journal navíc letos v květnu napsal, že extrémně stoupá poptávka po robotech, po těch pro autoprůmysl dokonce až o 40 procent.