Vědci z University of Rochester upravili běžný povrch kovu tak, aby extrémně odpuzoval vodu. Super-hydrofobní povrch vytvořili za pomoci laseru. Kapka vody, která na takový povrch dopadne, se doslova odrazí pryč. Sami vědci zdůrazňují, že hydrofobní vlastnosti látek jsou důležité třeba v rámci prevence rezivění nebo zamrzání povrchů.
Jenže do doby, než bude tato technologie v praxi opravdu použitelná, asi ještě zbývá dost času. Zatím se totiž tým, jehož čelními představiteli jsou Chunlei Guo a Anatolij Vorobjev, dopracoval k tomu, že dokázal takovou povrchovou úpravou opatřit plátek oceli o ploše jeden čtvereční palec (tedy asi 6,5 cm2). Úprava přitom trvala hodinu. Během ní vytvoří laser na povrchu kovu zvláštní strukturu, která právě zaručuje onu extrémní vodoodpudivost. Celá úprava je také energeticky velmi náročná.
Vzniklý materiál ale doslova odráží kapky vody a ty, které na něm po případných vícenásobných odskocích přeci jenom ulpí, stečou zcela samy už při náklonu pouhých pět stupňů. Na rozdíl od různých voduodpuzujících nátěrů nebo povlaků (třeba teflon), jsou vlastnosti materiálu stálé. Povrchová vrstva na materiálu zůstává a nestírá se, časem nestárne. To znamená, že si své vlastnosti udrží podstatně déle než tradiční řešení.
Vysoká odpudivost vody také znamená, že se materiál extrémně snadno čistí. Každá kapka vody, která od povrchu karoserie odskočí, na sebe nabalí případné nečistoty. Představte si karoserii auta, která se při dešti vlastně úplně sama vyčistí a omyje, než aby se zablátila. Tedy pokud předtím byla vůbec jakkoli špinavá.
Jenže do automobilů se takový revoluční materiál asi příliš rychle nedostane. Takové auto by totiž muselo mít karoserii vlastně z čistého kovu, což je také nepraktické (a studie například neudává, jak se materiál chová vůči vzdušné vlhkosti) a zákazníci by asi nechtěli auta jen v jedné barvě (upravený povrch je černý). Spíše než na karoserii jako takovou by se tedy mohlo využití laserových povrchových úprav použít na některých částech auta, které bývají vodě vystaveny a které trpí právě tím, že se v nich vlhkost drží.
I tyto aplikace ovšem budou muset nejspíš počkat. Výzkum financovala Bill & Melinda Gates Foundation, takže je jisté, že úspěšné výsledky budou použity především ke zlepšení kvality života v rozvojových zemích. Autoři vynálezu například hovoří o toaletách, které by zůstávaly čisté i bez použití vody, která je v mnoha místech tak vzácná. Právě k zachycování velmi vzácné vody by pak mohl materiál paradoxně sloužit – voda by se totiž nedržela na něm, ale bez problémů stékala do nádrží.
Vědecký tým se také snaží použít stejnou techniku i na jiné materiály. Třeba se dočkáme i čelního skla s takovými vlastnostmi. Tým z University of Rochester už za sebou má podobné úspěchy, laserovou technikou se mu již dříve podařilo vytvořit právě černý povrch jinak stříbřitě lesklého kovu a vznikl také materiál s přesně opačnými vlastnostmi než ten současný – vodu přitahující.
