Nejstarší automobilka světa, ta která vlastně dala světu automobil, vzdává hold svému závodnímu speciálu, Mercedesu 35 PS z roku 1901. To byla doba, kdy normální vozy - a že jich byla jen špetka - připomínaly stále hlavně kočár, kterému utekli koně.
Ve své době tedy musel závodní mercedes stavěný s ohledy na své specifické využití budit náležitý rozruch. Vzhled a proporce byly jasně určené architekturou. Konstrukce šla ruku v ruce s designem, i když tehdy se tomu tak neříkalo. Architekturu se čtyřmi koly doširoka rozkročenými mimo rám s motorem definujícími tvar pontonu karoserie vlastně dodnes ctí formule.
Mercedes 35 HP
Poprvé se Mercedes 35 HP představil na týdnu rychlosti v Nice na francouzské riviéře a pak dominoval všem závodům, na které zavítal. Není divu, že později z něj vzešla celá řada osobních modelů pojmenovaných Simplex.
V podání pro 21. století má Simplex opět jednoduchý štíhlý ponton, ze kterého se kdysi vyvinula doutníkovitá těla bájných stříbrných šípů, k tomu nezakrytá kola a místo střechy a čelního skla je nutná helma a letecké brýle. Namísto masky chladiče je tu obří displej s trojrozměrnou grafikou.
Koncové světlo tvoří na zádi jednoduchý LED proužek, koncept jednoduchosti a účelnosti korunuje kožená brašna tvořící zavazadlový prostor.
Za pozornost stojí detaily, třeba uchycení kapoty pásky odkazuje na kožené řemeny, které jistily kapotu původního vozu.
Až na dřeň minimalistický je také dvoumístný kokpit. Dominantou interiéru je nádherný volant v retro duchu, všimněte si jak je naklopený. Před sto lety mívala auta sloupek řízení téměř vertikální a volant byl hodně naplocho, jako dnes třeba v autobusech. Právě Mercedes 35 HP byl ve své době výjimečný nezvyklým sklonem volantu, který je pro ovládání výhodnější.
Přístrojovce vévodí ciferník analogových hodin. Na dnešní časy je velmi nezvyklá absence displejů, provozní informace se mají jen v potřebné chvíli zobrazovat na ovladačích, které svými tvary odkazují na spínače prastarých aut.
O technice tvůrci příliš do hloubky nepřemýšleli, vzhledem k duchu doby je ovšem skoro jisté, že by kola měl roztáčet elektromotor. Z designérských skic a obrázků to není zřetelné, ale vzhledem k jejich pojetí je dost dobře možné, že by se mohlo otáčet jen okruží ráfku, střední část kol by mohla být fixní.
Pro úplnost dodejme, že skoro šestilitrový čtyřválec původního závoďáku měl pětatřicet koní, jak naznačovalo označení modelu. Obrovité litinové válce běhaly v hliníkovém bloku motoru rychlostí 300 až tisíc otáček za minutu, maximálního výkonu dosahoval motor při 950 otáčkách. Motor byl výjimečně lehký, z 1200 kilogramů hmotnosti celého vozu tvořil asi šestinu. Čtyřstupňová převodovka přenášela sílu motoru k zadním kolům řetězem.
Přezdívka dala jméno značce
To vzpomínání na automobilovou dobu kamennou má ještě jeden „výchovný“ rozměr. Vysvětluje, proč celá značka dnes nese jméno, které nosí ženy hlavně ve španělsky mluvících zemích. Značka Mercedes-Benz je stěžejním stavebním kamenem koncernu Daimler. „Značka Mercedes-Benz vznikla v roce 1926 po spojení firem Daimler Motoren Gesellschaft a Benz & Cie., jejichž zakladateli byli Gottlieb Daimler a Karl Benz,“ píší v encyklopediích, jenže to bylo přece čtvrtstoletí poté, co vznikl ten přelomový vůz.
To bylo tak: Vynález automobilu je navždy připsán Karlu Benzovi, který poprvé představil svůj kočár, ve němž koně nahradil benzinovým motorem. Přihlášku na svůj „Patent Motorwagen“ podal 29. ledna 1886, spis DRP 37435 dodnes platí jako rodný list automobilu.
Wilhelm Maybach
Mercedes 35 HP je ovšem dílem automobilky Wilhelma Maybacha a Paula Daimlera. Motor pětatřicítky byl dílem prvního z nich, geniálního motoráře Maybacha. K váženým zákazníkům značky Daimler-Motoren-Gesellschaft patřil Emil Jellinek, rakousko-uherský obchodník a diplomat usazený v Nice. Jellinek měl tehdy na přelomu století desetiletou dceru jménem Adriana Manuela Ramona, říkal jí ovšem Mercedes. A po její přezdívce pojmenovával kdeco, mimo jiné svůj automobilový závodní tým. Jellinekovi se tak říkalo Monsieur Mercedes. Po tragickém závodě Nice-La Turbie v březnu roku 1900, při kterém se zabil Wilhelm Bauer, závodící šéfmechanik týmu stuttgartské značky, se Maybach s Daimlerem rozhodli z motorsportu stáhnout.
Jellinek je ovšem přesvědčil, aby přeci jen postavili další závoďák. Přál si, aby se jmenoval Daimler-Meredes. A tak se od té doby auta slavné stuttgartské automobilky jmenují po desetileté holčičce.
