Operátoři dispečinku technologií pražského městského okruhu už na svých monitorech viděli ledacos – matky s kočárkem, které si chtěly tunelovým komplexem Blanka zkrátit cestu, auta otáčející se do protisměru, opilce motající se ve vozovce, psy, zajíce, lišky a další zvířata.
„Divil byste se, kolika lidem dojde v tunelu benzín,“ dokresluje dění v tunelech tisková mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. „K tříletému výročí Blanky to bylo 1500 lidí, dnes už o pár stovek víc.“
Dispečink technologie tunelů městského okruhu na Strahově je jedním ze dvou míst, které mají na starost nejcitlivější části pražské dopravy – tunely. Provozuje ho Technická správa komunikací a má na starosti veškerou technologii v tunelech městského okruhu. Tedy tunelový komplex Blanka – Bubenečský, Brusnický a Dejvický tunel – dále Strahovský tunel, tunel Mrázovka, Zlíchovský, Těšnovský a Letenský tunel.
Dvě centra
Existuje ještě druhé centrum – Hlavní dopravní řídicí ústředna, tzv. HDŘÚ, která je dispečersky zajištěna Policií ČR. V obou centrech je možné z tunelů identicky využít záběry ze všech celkem 550 kamer, které jsou v pražských tunelech osazeny. Neexistuje v nich místo, které by nebylo pokryto kamerami.
To si občas neuvědomí řidiči, kteří si myslí, že SOS budky s nouzovým telefonem můžou použít jako toaletu. Veškeré věci související s řízením dopravy včetně regulace rychlosti nebo výjezdů k opilcům či odstaveným autům má na starosti „policejní“ dispečink (HDŘÚ). Ten strahovský se stará o chod všech technologií.
A že jich v tunelech je – hlavní/požární vzduchotechnika, vzduchotechnika technologických prostor, řídicí systém, kamerový dohled a videodetekce, hlavní, akomodační a nouzové osvětlení, telematické a signalizační zařízení, čidla měření emisí, rychlosti proudění vzduchu, kvality ovzduší, požární a zabezpečovací čidla, stabilní a proměnné dopravní značení, informační systémy.
„Pro ilustraci – jen z tunelového komplexu Blanka putuje na dispečink přes 200 tisíc signálů, se kterými systém pracuje. Blanka má 6 tisíc rozvaděčů, 2200 svítidel nouzového osvětlení, 88 proudových ventilátorů pod stropem, 32 velkých ventilátorů zajišťujících požární větrání, 600 kilometrů kabelů,“ popisuje Ondřej Kudla ze společnosti ELTODO, která na základě smlouvy se správcem tunelů TSK provádí údržbu technologií ve všech pražských tunelech s výjimkou Blanky, kde je jedním ze dvou dodavatelů – generálním dodavatel je společnost SATRA.
Nejzávažnější je požár
Velín městských pražských tunelů byl postaven nejprve pouze pro Strahovský tunel v roce 1997. Později, v letech 2000 až 2004, byl postupně napojen i na ostatní tunely městského okruhu a tunely Těšnov a Letná. Ve 12hodinových směnách zde slouží vždy tři dispečeři, celkem se jich střídá 15.
Pro každý tunel mají službu 4 údržbáři, pro Blanku dvojnásobný počet. Ti jsou na rozdíl od dispečerů zaměstnanci jednotlivých dodavatelských firem. Jim je nadřazen vedoucí technik TSK, který se musí v případě problému do jedné hodiny dostavit na pracoviště a rozhodnout o způsobu řešení dané závady, pokud se jedná o havarijní stav, tak aby nedošlo k uzavření tunelu.
„Řídicí systémy jsou plně automatické, při jakékoliv události zobrazí na všech dispečerských pracovištích varovné hlášení, na jehož základě se vydává příkaz k případnému uzavření tunelu. To vždy provádí pouze Policie ČR. Úlohou dispečera je sledovat situaci technologií v provozu, vyhodnocovat havarijní a systémové hlášení, ověřovat dané situace a hlášení.
V případě potřeby mohou případně přepnout koncové prvky řídicího systému do manuálního režimu,“ říká Štěpán Gróf, vedoucí oddělení správy tunelů a speciálních objektů TSK. „Nejzávažnější událostí je samozřejmě požár.
V takovém případě se vydává pokyn a tunel se ihned automaticky uzavírá. Stává se, že řídicí systém detekuje a signalizuje požár, ale na základě kamerového dohledu je zjištěno, že v tunelu nehoří, ale „jen“ zde projíždějí vozy způsobující extrémní zakouření.
V takovém případě, vždy individuálně posuzují danou událost dispečeři s vedoucími techniky a policií, zda je nutné tunel uzavřít, či bude dostatečné zvýšení intenzity odvětrání zasaženého prostoru. Systém automaticky spouští ventilátory, rovněž když zjistí vyšší koncentraci CO2 nebo NOX.
Automaticky reaguje na zvýšenou prašnost nebo podle intenzity slunečního svitu venku reguluje vnitřní osvětlení, aby si oči řidičů lépe přivykly při vjezdu i výjezdu z tunelu. Nad všemi procesy dohlíží pracoviště velínu, které veškeré vzniklé události monitoruje a vyhodnocuje tak, aby nedošlo k vyhlášení planého poplachu a případnému uzavření tunelu.
Tajná cvičení
V pravidelných dvouměsíčních intervalech probíhá schůzka pracovníků TSK se zástupci Integrovaného záchranného systému, na kterých se mimo jiné připravují pravidelná cvičení, která mají ověřit připravenost všech složek, kdyby jednou nešlo o planý poplach, ale o závažnou událost. Cvičení probíhá zpravidla jedenkrát ročně a termín takového cvičení je vždy tajný. „Každá taková událost znamená uzavřít tunel, takže to nejde dělat častěji,“ říká Štěpán Gróf.
Jednou měsíčně se ale v noci každý tunel uzavírá tak jako tak. Tehdy probíhají naplánované servisní práce, kontrola technologií a mytí kamer. Čtyřikrát do roka se pak každý tunel myje, a to velmi důkladně detergenty, včetně stropu, čistí se odvodňovací systém a provádí se celá řada oprav, které není možné realizovat za provozu.
To pak uzavírka probíhá víc dní, ale vždy v noci od 23:00 do 5:00 hodin. To se většinou kombinuje i se zásadnějšími opravami vozovky, kdy se musí upravit její smykové vlastnosti. To byl třeba nedávný případ, kdy v tunelu Blanka hořelo auto, požárem byla poškozena vozovka a v úseku pak byla zdánlivě bezdůvodně snížena rychlost na 50 km/h, i když jinak je v celém tunelu 70 km/h.
A není riskantní řídit všechny pražské tunely z jednoho místa, co kdyby třeba vypadla elektřina? „Kdyby došlo k výpadku, tak je tu záložní zdroj, který funguje po dobu zavření a vyklízení tunelů,“ vysvětluje Barbora Lišková. „Ale jsme napojení na elektřinu ze tří stran: od Strahova, od Zlíchova a od Břevnova.
Kdyby na jedné straně například vyhořela trafostanice nebo byla plánovaná odstávka elektřiny, budeme fungovat na elektřinu z druhé strany. V tunelech je to podobné, jsou také napájeny ze dvou větví, po dobu přepnutí funguje systém na záložní bateriové zdroje, které vydrží až 20 minut.“
