Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz určených na kontrolní vážení vozidel na dálnicích a silnicích první třídy a příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z pokut uložených v souvislosti s kontrolním vážením vozidel. Úřad se zaměřil na období 2019 až 2024. Ministerstvo dopravy s výtkami nesouhlasí.
Do jara 2019 byl ministrem dopravy nestraník za hnutí ANO Dan Ťok. Od dubna 2019 vedl ministerstvo dopravy nominant ANO Vítězslav Kremlík, kterého v následujícím roce nahradil Karel Havlíček (ANO). Od konce roku 2021 je ministrem dopravy Martin Kupka (ODS).
„I kvůli přetrvávajícím jízdám přetížených kamionů stát v letech 2019 až 2023 vynaložil na opravy a údržbu dálnic a silnic I. třídy více než 73 miliard korun,“ upozornil NKÚ. V letech 2020 až 2024 zaznamenaly vysokorychlostní váhy na 500 000 případů přetížení vozidel. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) však předalo k řešení obcím s rozšířenou působností jen 289 000 z nich, tedy asi 58 procent. Zbývajících víc než 200 000 se vůbec neřešilo, tvrdí kontroloři.
Podle zprávy NKÚ sankce za přetížené kamiony padly v kontrolovaném období jen ve zlomku případů a šlo nejvýše o jednotky procent. Jako příklad uvádí vysokorychlostní váhu na dálnici D1. Tato váha za jeden měsíc v roce 2024 zachytila zhruba 9600 deliktů, ale ŘSD předalo k řešení jen 250 z nich. Jde o jedinou vysokorychlostní váhu na D1.
V případě váhy na dálnici D35 předalo ŘSD k řešení 428 případů z téměř 41 000 zjištěných případů přetížení v roce 2020. Na dálnici D5 nepředalo k řešení ani jediný případ ze zhruba 51 000 odhalených v témže roce. Státní fond dopravní infrastruktury inkasoval za celé čtyři roky z přestupků zaznamenaných všemi sedmi provozovanými váhami pouhých 21 milionů korun, uvedl NKÚ.
Vysokorychlostní váhy pomáhají při kontrolách, do konce roku jich v ČR bude 31 |
Ministerstvo dopravy s mnoha tvrzeními nesouhlasí. „Některé závěry vychází ze situací, které již dlouho nejsou aktuální, některé kritizované situace vznikly z nečinnosti dotčených samospráv nebo z délky procesu nutných legislativních změn,“ sdělila mluvčí ministerstva Tereza Straková. „V dalších bodech je již náprava buď zjednána, nebo se na ní i ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností pracuje,“ doplnila.
V kontrolovaném období, tedy od ledna 2019 do konce září 2024, podle údajů ministerstva Státní fond dopravní infrastruktury evidoval a zaúčtoval příjmy z pokut ve výši přes 103 milionů korun. Přínos vysokorychlostních vah navíc podle mluvčí nespočívá jen ve vybírání pokut, jde především o omezení průjezdů přetížených kamionů.
Emise, pneumatiky, váha. Silniční inspekce ohlídá kamiony, jejich kola umí spoutat |
Ministerstvo v pátek uvedlo, že provozovatelé přetížených vozidel loni na pokutách zaplatili zhruba 70 milionů korun. U přetížených kamionů nebo autobusů hrozí pokuta 9 000 korun za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy. V případě odmítnutí vážení může být pokuta až 100 000 korun.
Kontrolní úřad uvedl, že váhy v praxi často nefungovaly. „Všech sedm vah, které od roku 2020 ŘSD zprovoznilo, neplnilo svou funkci v průměru více než 60 procent času, po který byly nasazeny do provozu. Důvodem byly nejen technické problémy, ale i to, že ministerstvo dopravy nevytvořilo podmínky pro jejich plnohodnotný provoz,“ napsal NKÚ. Resort dopravy podle něj nevyřešil hlavně spolupráci s obcemi s rozšířenou působností.
„Podmínky pro plnohodnotný provoz výrazně zlepšily legislativní úpravy z let 2022-2024, avšak provoz vah s pokutováním všech zachycených přestupků v režimu 24/7 by v praxi znamenalo zahlcení dotčených obcí s rozšířenou působností tisíci pokutami denně, na které by potřebovaly přijmout desítky nových úředníků,“ reagovala mluvčí ministerstva. Na postih zahraničních vozidel je navíc třeba změna evropské legislativy.
