Město v hustě zalidněném kraji na dohled Praze si z provozování úsekového měření udělalo skvělý byznys. Systém začal lapat moc rychlé řidiče v Říčanech na podzim 2014, počáteční testovací provoz na pěti úsecích ukázal, že odhalených přestupků se dá očekávat opravdu hodně.
To se potvrdilo, za prvních dvanáct měsíců provozu systém odhalil osmnáct tisíc přestupků. I přesto, že za pět let řidiči výrazně zpomalili, systém stále vydělává obrovské peníze. Za loňský rok to bylo 29 milionů korun.
Vlastníkem úsekových rychloměrů je konsorcium firem AŽD Praha s.r.o. a a CAMEA, spol. s r.o., které je městu Říčany pronajímá (smlouva zde). Firmy vybralo město ve veřejné soutěži. Říčany také musely časem přijmout čtyři nové zaměstnance do nově vzniklého přestupkového oddělení úsekového měření. A vznikla i pozice projektového manažera úsekového měření.
Říčanské vedení totiž napadlo vydělávat bez rizika úsekovým měřením ve velkém. Dnes provozuje opět s firmami AŽD Praha a CAMEA kamerový systém na lovení rychlých řidičů v dalších obcích na Říčansku.
Projektovému manažerovi se podařilo přesvědčit starosty a zastupitelstva v obcích v bezprostředním, ale i vzdálenějším okolí. Říčanští uvádějí, že je některé obce samy oslovují s žádostmi o instalaci systému. V roce 2015 zástupci města uváděli, že by v budoucnu chtěli provozovat až padesát kamer.
Vše funguje na komerční bázi: Vybrané pokuty by ideálně měly vydělat na provádění měření. Pokud ne, obec rozdíl ceny doplatí. Smlouvy uzavírají s obcemi na pět let.
Říčany postavení měřicích zařízení v obcích zafinancovaly, posílají obsílky a vybírají pokuty. Podle volně dostupných dokumentů stojí instalace jednoho úsekového měření od AŽD asi 1,1 milionu korun.
Podle neoficiálních informací musí kamery odhalit alespoň dva přestupky denně, aby si na sebe systém vydělal a daná obec nemusela na provoz doplácet. Mnichovice, jedna z obcí, která si nechala říčanský systém nainstalovat, platí necelých 165 tisíc za čtvrt roku (dokument zde). Nedaleké Světice platí o sedm tisíc méně.
Říčany s obcemi uzavírají veřejnoprávní smlouvy (příklad jedné z nich zde). V nich je psáno: „Výnosy z pokut uložených v souvislosti s úsekovým měřením rychlosti na území obce jsou příjmem města Říčany.“ A dále také: „Překročí-li provozní náklady úsekového měření v daném měsíci výnosy z pokut za přestupky spáchané na území obce, hradí obec část provozních nákladů převyšující výnosy z těchto pokut.“
Úsekové měření rychlosti je podle zkušeností nejen z Říčan nejlevnějším a nejúčinnějším opatřením pro zvýšení bezpečnosti. „Malé obce bez obecní policie a možnosti zřídit rozsáhlý aparát na řešení přestupků mají jen omezené možnosti, pokud chtějí řidiče přimět ke snížení rychlosti. Namátkové měření státní policie má pouze okamžitý efekt a z důvodu podfinancování působí preventivně jen velmi zřídka,“ uvádí v magazínu Život Mnichovic Kateřina Lauerová, tisková mluvčí města Říčany.
Taxy za pokuty patří k těm dražším. „Ve Strančicích, kde je měřený úsek kousek za cedulí začátek obce, mi naměřili překročení rychlosti o deset kilometrů v hodině. Stálo mě to 900 korun,“ uvádí řidič, jehož identitu redakce iDNES.cz zná. Pro srovnání: v Praze vybírá magistrát za překročení rychlosti v místech s úsekovým měřením 600 korun za překročení o 12 kilometrů v hodině. Zákonné maximum za takové překročení rychlosti je tisícovka.
A ještě jeden zajímavý příklad. „V lesích u německého města Jena je trochu zmatečné dopravné značení, rychlosti se tam střídají, skoro to vypadá jako past na řidiče. Vyfotil mě tam radar, na padesátce, která tam byla na úseku se sedmdesátkou na sto metrů kvůli jedné prudší zatáčce, mi naměřili 69 km/h a přišla mi pokuta 30 eur (cca 800 korun), což je horní hranice pro překročení rychlosti do 20 km/h,“ uvádí další čtenář.