Experiment s co nejnižším počtem značek se od roku 2004 koná na některých cestách v anglickém Ipswichi, v německém Bohmte, dánském Ejby, belgickém Ostende a nizozemském Emmenu.
Někteří experti tvrdí, že řidiči jsou opatrnější, když je na silnicích jen to nejzákladnější značení. "Funguje to," ujišťuje urbanista Ben Hamilton-Baillie, šéf britského programu Shared Space (Sdílený prostor). Projekt financovaný Evropskou unií má za cíl zjistit životaschopnost konceptu "nahých silnic".
V Ipswichi byly tři úzké ulice v centru zbaveny většiny panelů a čar na zemi. Zbylo jen několik diskrétních varování před zákazem parkování. Mnozí místní obyvatelé přiznávají, že jsou z toho v rozpacích.
"Je to tu teď pěkné. Mohli by sem ale ještě vrátit značky omezující rychlost, aby mladí nejezdili moc rychle," uvedla Valentine Roweová.
Četní odborníci jsou přesvědčeni, že "nahé ulice" přinášejí pozitivní výsledky. "Automobilisté se chovají daleko civilizovaněji," tvrdí Hamilton-Baillie.
V nizozemském městě Drachten, kde se pokus uskutečnil už v 70. letech minulého století, se to prý potvrdilo. Z tamního náměstí Laweiplein zmizely semafory v roce 2003. "Řidiči si vypracovali vlastní signály rukou, kterými teď komunikují," dodal.
Přes náměstí Laweiplein projede denně 22.000 vozidel, z toho desítky autobusů. Těm předtím trvalo 53 vteřin, než křižovatkou projely, oproti dnešním 24 až 36 sekundám. Zmenšil se i počet nehod, z devíti v roce 2000 na dvě v roce 2004 i loni.
Projekt vzbudil též zájem ve Spojených státech. Do Drachtenu se vydali "na exkurzi" někteří američtí urbanisté. Program je však podle Hamiltona-Baillie v USA zatím ve stádiu teoretických úvah.
Psychologové uvádějí, že nadbytek značek řidiče mate a že automobilisté pak značení stejně ze 70 procent ignorují. Šoféry také může popudit dlouhý "seznam" instrukcí. Když však mohou reagovat na dopravní situaci libovolně, jsou údajně opatrnější a jezdí civilizovaněji.
V dánském Ejby odstranili značení z části centra. "Některá naše města jsou džunglí panelů, automobilisté jsou pak dezorientovaní," uvedl Peter Kjems Hansen z technického odboru radnice. V německém Bohmte hodlá město dokonce odstranit obrubníky, aby usnadnilo průjezd vozidel.
V Londýně se prý něco podobného osvědčilo: z chodníku v rušné Kensington High Street zmizelo před šesti lety 850 metrů dlouhé bezpečností hrazení, které mělo chránit chodce. Odstraněny byly též mnohé značky . Mezi rokem 2000 a 2003 se počet zraněných chodců snížil o 60 procent a doprava je plynulejší.
"Nahé ulice" však mají i mnoho odpůrců. Ti projektu vyčítají, že řidičům odpírá základní informace. Slepeckým organizacím se nelíbí odnímání obrubníků a dalších bezpečnostních bariér, které usnadňují slepcům orientaci.
