Trasa z Brna do Mariboru má kolem 400 kilometrů a v ideálním případě se dá projet za méně než 5 hodin. V Rakousku se při ní nevyhnete platbě za dálniční známku, ale aspoň nemusíte projíždět tunely, které se platí zvlášť. Na co si však dát pozor?
Nástrahy čekají už před Vídní
První zdržení může přijít na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen nebo v jeho okolí. Kolona ve všední dny dopoledne na začátku prázdnin vás zbrzdí zhruba o půl hodinu, dá se však čekat, že o víkendech to bude horší.
Krátce za hranicí vjedete na rakouskou dálnici A5, která je zpoplatněná. Nezapomeňte proto na platnou dálniční známku. Předem si pročtěte, jaká varianta se vám vyplatí a jak si ji koupit.
Provoz na česko-rakouské hranici u Mikulova. Snímky jsou z roku 2023, kdy Rakousko provádělo kontroly.
Kolem Vídně se zdržíte
Provoz až k Vídni bývá plynulý, u hlavního města Rakouska se ovšem připravte na možné komplikace.
Obchvat vedoucí východně od Vídně S1 a S2 vás přivede až na dálnici A2, po které pojedete až do Štýrského Hradce. S2 bývá ucpaná hlavně v okolí Dunaje, zhruba od Hirschstetten po Simmering.
Ani po překonání tohoto úseku nemáte vyhráno, protože jakmile se napojíte na A5, dostanete se přímo do oblasti s dopravním omezením. Kvůli pracím na silnici od konce letošního června do konce září jsou jízdní pruhy zúžené a rychlost omezena na 60 km/h. Dopravu to ovlivňuje na několika kilometrech, bohužel místo se nedá smysluplně objet jinudy.
Dopravní omezení na A2
Další kritické místo pro tvoření kolon je okolí Wiener Neustadt jižně od Vídně, kde bývá hustá doprava.
Na A2 vás pak ještě čeká průjezd úsekem s omezenou rychlostí mezi Pinggaugem-Friedbergem a Hartbergem. Jízdní pruhy jsou zúžené a maximální rychlost je 80 km/h. Na začátku července byl průjezd tudy plynulý, bez tvoření kolon. Omezení platí až do 20. listopadu a pro oba směry, „užijete“ si ho proto i na cestě zpět.
Dopravní omezení na rakouské dálnici A2 u exitu Gleisdorf West. Záběr z webové kamery Asfinag
Stavební práce probíhají na A2 ještě v okolí Gleisdorfu. Se změnou jízdních pruhů počítejte mezi nájezdy Gleisdorf West a Gleisdorf Süd, kde se navíc tvoří kolony. Rekonstrukce tu začala v březnu a potrvá rok.
U Štýrského Hradce se musíte napojit na A9, která vás dovede až ke slovinské hranici.
Chorvatsko
Na začátku července zde byl provoz plynulý a bez dopravních omezení, a to až k Mariboru. Pokud z něj pokračujete směrem na Lublaň, počítejte s kolonami kvůli dopravním omezením u exitu Blagovica. Naopak směrem k chorvatské hranici a na Zábřeh byla na začátku července doprava plynulá, houstla pouze před mýtnými branami. Dál už záleží na tom, kam máte v Chorvatsku namířeno.
Čím se tedy řídit před cestou a na ní?
- Naplánujte si dobře den odjezdu. Odjezd z Česka si dobře načasujte. Pokud to jde, vyberte si jiný den než pátek či sobotu. Od neděle do čtvrtka je provoz plynulejší a kolony posouvající se šnečím tempem se tvoří jen výjimečně.
Povinná výbava v Chorvatsku se liší od české. Co před odjezdem zkontrolovat |
- Vyvarujte se nočním přejezdům. Mnoho lidí spoléhá na noční hodiny, kdy je doprava nižší. Nezapomeňte však, že podobný nápad nebudete mít sami. Navíc to odborníci nedoporučují, svou daň si může vybrat únava i fakt, že pro lidské oko nejsou v noci ideální podmínky – vidíte hůře, oči se snadněji unaví a ostrá světla protijedoucích vozidel je mohou „rozhodit“.
- Nejezděte kolem Vídně ráno. Jedním z krizových míst na trase je Vídeň. Ranní dopravní špička může provoz úplně zastavit. V ideálním případě si cestu naplánujte tak, ať okolím rakouského hlavního města neprojíždíte mezi 7. až 9. hodinou ranní.
- Nezapomeňte na pravidelné přestávky. Pokud cestuje jedním autem více řidičů, je skvělé se vystřídat. Cesta se však dá zvládnout v pohodě i při jednom řidiči. Rozhodně nejezděte v jednom zátahu.
Do Chorvatska to jde i bez tunelů. Horské průsmyky nabídnou víc než jen objížďku |
Vyplatí se trasa přes Vídeň?
Přes uvedené dopravní komplikace a možná zdržení zůstává v tuto chvíli trasa do Chorvatska přes Vídeň nejrychlejší. Její výhodou je i to, že se vyhýbá placeným tunelům.
Na druhé straně průtahy po cestě vás mohou vyjít draho, protože prodlužují dobu jízdy a nutnost přestávek. Zvlášť pokud cestujete s dětmi, asi potvrdíte, že zastávky na benzinkách nejsou nikdy zadarmo, a to ani když netankujete.
Mnohem větší výdaje riskujete, pokud porušíte nejvyšší povolenou rychlost. Ta je na rakouských dálnicích zpravidla 130 km/h, v okolí měst a především v takzvaných IG-L zónách bývá snížená na 100 nebo i 80 km/h, a v místě dopravních omezení až na 60 km/h.
Rakouští policisté pro české závodníky moc pochopení nemají a za překročení rychlosti mohou udělit pokutu ve výši 120 až 240 eur, a pokud se záležitost dostane do správního řízení, sankce se vyšplhá až nad 400 eur.
Extrémně bolestivé může být překročení rychlosti v IG-L zónách. Ty Rakousko zavedlo kvůli ochraně kvality vzduchu a cestou přes Vídeň do Chorvatska na ni řidiči narazí u Grazu. Řidiči tak při překročení rychlosti riskují, že kromě pokuty za rychlost dostanou i pokutu za znečišťování životního prostředí, která může dosáhnout až výše 2 tisíc eur.
Tady už to znám. Proč je posledních 30 km při návratu z dovolené nejkritičtějších |
