Už na první pohled rozměry i čelní maskou připomíná ikonické americké vojenské terénní vozidlo Humvee. A ne náhodou, svým účelem mu je Megakurūzā neboli Mega Cruiser velmi blízko. Coby dosud největší SUV s pohonem všech kol, které automobilka Toyota kdy vyrobila, byla určena primárně pro bojové situace.
Od roku 1995, kdy byla oficiálně zahájena její sériová výroba, se ale takové akce vlastně nedočkala.
Necelé tři tisícovky těchto vozidel totiž sloužily především u specializovaných oddílů JSDF, tedy Japonských obranných sil. V podpůrných transportních a logistických rolích. Část produkce posloužila i japonské policii a záchranným či hasičským jednotkám. Ovšem ne příliš dobře, protože praktická využitelnost masivního offroadu byla v úzkých ulicích japonských měst a vesnic silně omezená.
S šířkou rámu přesahující 2,7 metry a pětimetrovou délkou byla Megakurūzā opravdu příliš velkým soustem pro všechny. I proto byla výroba tohoto modelu zastavena v roce 2001 a o rok později přestaly i zřídkavé prodeje zájemcům z civilní sféry.
K exportu do zahraničí se od té doby dostaly, jako varianty BXD20, jen jednotlivé kusy. Které byly v souvislosti s přísnou japonskou vývozní politikou – tedy nedodávat světu smrtící zbraně – omezeny vlastně jen na movité soukromé sběratele. Toyota Mega Cruiser, víceúčelový vojenský terénní vůz 4×4 vážící v základu 2,8 tun, zkrátka neměla v osudu napsáno stát se tím samurajem ošlehaným žárem bitev.
Změnila to až invaze ruských vojsk na Ukrajinu před čtyřmi lety.
Životy zachraňuje dál. Tentokrát ve válce
Japonské ministerstvo obrany tehdy částečně přehodnotilo své dosud striktní postoje, a v rámci nově nastavené dlouhodobé podpory bránící se napadené zemi začalo dodávat pro Kyjev velmi užitečné stroje Megakurūzā.
Proč užitečné? Chybí jim sice pancéřování, ale oproti americkým Humvee nebo HMV1 je velkou předností japonských strojů jejich modulární povaha. Vysoká, a přitom nekomplikovaná modifikovatelnost. Byť tedy japonské dodávky výhradně zahrnují jen „technickou a logistickou pomoc“, není v polních podmínkách velký problémem adaptovat na plnění nejrůznějších podpůrných rolí.
Megakurūzā tedy pomáhá zlepšit operační schopnosti ukrajinských sil, skrze podporu mobility, zásobovací logistiky, evakuace raněných a operací v tom, co vojáci eufemicky nazývají „méně rozvinutým terénem“.
Megakuruza není krotkým beránkem. Stavěná je do náročného terénu. Automobilka Toyota totiž stroje, které něco vydrží, vyrábět umí.
V červnu 2024 Japonsko darovalo ukrajinským ozbrojeným silám 101 vozidel, přičemž součástí této dodávky byly jak Toyota Mega Cruiser, tak i lehké offroad vozy Mitsubishi Type 73 Kogata. V říjnu téhož roku k nim přibylo dalších dvacet lehkých nákladních vozů.
A letos v lednu, jako doplňující součást původního balíku pomoci a naplnění slibů, v Polsku přistálo dalších třicet vozů Megakurūzā. Ve dvou etapách budou dopraveny na Ukrajinu, kde se zapojí do misí.
K velké nelibosti Moskvy, pochopitelně.
Міноборони🇯🇵 та Сили самооборони ухвалили рішення надати ще 30 транспортних засобів у жовтні 2024. Остання партія з 14 автомобілів прибула до Польщі 12.01, завершивши їхнє постачання Україні.
🇯🇵 також передала 2 контейнери з медзасобами.
🇯🇵 й надалі підтримуватиме Україну.
🇯🇵🤝🇺🇦 https://t.co/X9RQ06JYwQ
Protože zatímco se ruští žoldáci hotoví k útoku v buchankách a nakradených žigulících, ukrajinská armáda může v zázemí využít invence a technické propracovanosti japonské automobilky.
Jak uvádí The Defense Post, jedna Megakurūzā má nosnost 600 kilogramů a pojme až 10 plně vybavených vojáků. Pohání ji přeplňovaný vznětový motor o výkonu přes 150 koní, který umožňuje dosáhnout rychlosti až 81 kilometrů za hodinu. Svými parametry je tedy pro plnění podpůrných úkolů v bojových situacích mimo frontovou linii ideální.
Toyota Mega Cruiser si na nasazení, pro které byla primárně zkonstruována, musela počkat dlouho. Pořád ale představuje cennou pomoc, už proto, že k potřebným dorazila včas.
