Na začátku 90. let jste měl slibně rozjetou kariéru ve formulových sériích, proč jste nakonec zamířil do cestovních vozů?
Moje kariéra se vždy vyvíjela podle příležitostí. Tvrdě jsem makal na tom, abych se mohl stát profesionálním závodníkem. Pracoval jsem předtím v bance a dostal jsem se do Německa s Volkswagenem, kde jsem v roce 1991 vyhrál titul v F3. To byl můj první rok v pozici profesionálního závodníka.
Pak jsem se přesunul do Japonska, tam jsem rovněž získal titul. Potom jsem závodil v Macau, v Japonsku jsem jezdil s auty různých kategorií: předokolky, zadokolky, čtyřkolky, auta skupiny C, F3000, F3 – se spoustou různých aut. Vždy jsem se snažil využít příležitost. Samozřejmě, kdybych si mohl vybírat, snil jsem o F1, kde jsem toho rovněž hodně dělal.
Líbí se mi tratě, kde jsou zatáčky, které dokončíte až ve chvíli, kdy najíždíte do té následující. Na okruhu v Oscherslebenu mi to vždycky šlo.
