Nová octavia je úplně nové auto, které stojí na nové modulární architektuře koncernu Volkswagen. Octavia díky tomu dostane zcela nové motory i u značky zatím nevídané systémy chránící posádku a pomáhající řidiči.
Nová octavia je o pořádný kus větší než předchůdkyně. Definitivně tak dorostla střední třídě, dá se očekávat, že dražší verze budou výrazně konkurovat manažerskému superbu.
Jako doma
Kdo jezdí v superbu nebo v octavii, bude v novém modelu jako doma. Automobilka navazuje na předchozí generace, nechce z trojkové octavie vytvořit zcela jiné auto, které by majitele předchozího modelu překvapilo.
Na prezentaci v Portugalsku jsme dostali v úterý v 9 hodin ráno klíče od verze s motorem 1,6 TDI a výkonem 77 kW. Právě tato verze bude podle očekávání Škodovky nejprodávanější motorizací.
Portugalské dálnice mají hodně hrubý asfalt, jaký známe například z hradecké dálnice, a v rychlosti 130 km/h slyšíme velký hluk od kol (jezdíme na letních pneumatikách Pirelli). Stejně tak slyšíme i hrubý chod motoru, který prolézá do kabiny, ale podobnou zkušenost už mají řidiči i dalších modelů koncernu VW s tímto motorem.
V naší testované verzi máme pětistupňovou manuální převodovku, při rychlosti 130 km/h točí motor na pátý rychlostní stupeň dva a půl tisíce otáček. Motor znatelně a plynule táhne do čtyř tisíc otáček a je vhodný na plynulou jízdu, k řezání ostrých zatáček a rychlému přeřazování se moc nehodí. Sportovnímu stylu jízdy zkrátka moc nerozumí, když kolem rychlosti 80 km/h a s motorem vytočeným na dva tisíce otáček chceme zrychlit, musíme chvíli počkat, než se opravdu probudí.
Odpoledne máme možnost otestovat verzi se zážehovým motorem 1,2 TSi 77 kW a po několika kilometrech máme pocit, že auto lépe zatáčí. Každopádně je benzinový motor mnohem tišší a hlavně živější. Nejlíp se cítí kolem tří tisíc otáček za minutu a změnám se rozhodně nebrání. Řazení i podřazování zvládá s větší energií než naftová verze, která připomíná spíše silný, ale v poklidu plující koráb.
Škoda Octavia třetí generace na testování v Portugalsku
Náš vůz patří mezi lépe vybavené verze, které mají elektricky nastavitelné sedačky, ale přijde nám, že i když jsou nastavené v nejnižší poloze, stále chceme sedět o něco níž. Palubní deska je hodně vysoká, takže stejně jako v rapidu vzniká u řidiče pocit, že vůz má nezvykle nízké čelní okno.
Zvenku působí nová verze opravdu mohutně a důstojně. Auto sice narostlo do všech směrů a místa pro nohy řidiče i spolujezdců je všude dost (habánům bude pravděpodobně vadit středový panel, o který se bude opírat jejich pravé koleno), ale při řízení nemáme pocit, že bychom řídili zbytečně mohutné auto. Na šířku nám přijde dokonce stejná jako předchůdkyně.
Přední sedadla jsou dál od dveří a blíž ke středu auta. Je to kvůli bezpečnosti a ochraně při bočním nárazu. Octavia je mimo jiné také první škoda s bočními airbagy u zadních sedadel, za které si však musíte připlatit. Více informací o cenách se dozvíte v článku Nová octavia startuje na 335 tisících, je to nejlevnější start v historii.
V zatáčkách se octavia nenaklání a drží stopu, chová se neutrálně a čitelně. Vůz se hezky přenáší přes velké nerovnosti, nikde nic "nebouchá", ale odpružení je poměrně tvrdé. Dokonce máme pocit, že i octavia druhé generace byla měkčí, ale pravděpodobně za to mohou naše "nízké" pneumatiky 225/45/17". Základní kola přitom budou 15 a 16 palců.
Články věnované nové generaci Škody Octavia
Naše testovaná verze má jednodušší zadní vlečenou nápravu (nejvýkonnější verze budou mít víceprvkovou), a když s ní vymeteme v zatáčce díru, cítíme zvláštní pohyb, který ale složitější náprava bude eliminovat. Na hladkém asfaltu můžeme řezat zatáčky hodně svižně, přední náprava vede auto s velkou jistotou. Když to v nájezdu přeženeme, projeví se velká délka vozu a mohutná záď, které začínají automobil přetáčet. Stabilizační systém ESP ale zasahuje chytře a citlivě a vůz vyrovná.
Přes čáru opatrně
S trojkovou octavií jezdíme přibližně dvě hodiny, ale už se musíme potýkat s nepříjemným pocitem, za který může asistent udržování v jízdním pruhu. Když se přiblížíme k čáře, systém zasahuje do řízení a sám koriguje natočení volantu tak, aby auto udržel v jízdním pruhu.
Kontrolka na přístrojovce svítí oranžově, po překročení 65 km/h zezelená a systém se automaticky zaktivuje. Pokud přejíždíte z pruhu do pruhu se zapnutou směrovkou, asistent nereaguje.
Nejde o to, že bychom chtěli přejíždět pruhy bez blinkru, ale stáčení volantu se nepříjemně projeví i při průjezdu zatáčkou, kdy se přiblížíme k vnitřnímu pruhu. Octavia se pak zbytečně snaží tlačit doprostřed silnice, a pokud chceme zatáčku trochu "říznout", musíme překonávat nepříjemný odpor volantu, který se s řidičem doslova "pere". Přejet čáru nám asistent sice dovolí, ale nepříjemný pocit zůstává.
Po konzultaci se nám přece jen povedlo systém vypnout, ale místo jednoduchého zmáčknutí se musíme proklikávat ke správnému menu počítače tlačítky na volantu. Přitom nebýt asistenta, tak má vůz dobré řízení. Přesné, citlivé, komunikativní.
Užitečné drobnosti
Líbí se nám, že octavia má klasickou ruční brzdu ovládanou pákou, šikovná je i klasická zástrčka (230V, 50 Hz), umístěná v zadní části středového tunelu, ze které si můžete nabít telefon nebo notebook. Mezi povedené drobnosti bezesporu patří i horní plato v zadním kufru, které se dá pohodlně zastrčit za zadní sedadla. Kufr je obrovský a dobře přístupný. Zavazadla se nakládají přes práh, podlaha není zarovnaná s nárazníkem.
Designově velice hezky provedené je otvírání dveří, kapsy ve dveřích jsou navíc polstrované, takže v nich umístěné věci nevydávají nepříjemné zvuky. Zajímavé je, že Audi A3, koncernová sestřenice octavie, podobné polstrování nemá a přitom je o dost dražší.
Také se nám líbí proužek LED diod v předních světlech, který skvěle vyniká, když se k nám auto blíží v protisměru.
CD mechaniku nacházíme v až příliš malém kastlíku u nohou spolujezdce. Uvolněné místo na palubní desce nahradil dotykový displej navigace, přes který se ovládá většina prvků, jako jsou bezpečnostní systémy, nastavování klimatizace nebo rádio. Určitě se vyplatí si k displeji sednout s manuálem a všechny prvky pořádně projít.
