Tesle, která právě slaví 20 let své existence, se v poslední době hodně daří. Agresivní snížení cen pomohlo navýšit prodeje, Model Y se vyšplhal až na čelo evropských prodejních tabulek, americká firma plánuje druhou evropskou Gigafactory a nově vyhrává i americkou bitvu o nabíjecí standardy. Po loňském listopadovém oznámení, že svoji síť Supercharger, která původně vznikla jako uzavřený ekosystém Tesly pro její zákazníky, nabízí i ostatním, se stane novým severoamerickým standardem.
To nyní způsobilo dominový efekt, když se po Fordu k novému standardu NACS (North American Charging Standard), jak přejmenovala Tesla svůj standard, přidal i koncern GM. Vznikla tak situace, kdy konektor NACS získal podporu značek, které mají 72% podíl na americkém elektromobilním trhu.
Tesla vás může zabít, v automobilce o tom vědí, potvrzuje únik informací![]() |
K závazku v nadcházejících letech přijmout tento standard pro své severoamerické zákazníky se začaly přidávat další značky jako Rivian, Volvo a Polestar. A touto cestou se vydá i Volkswagen, ale nejspíš i koncerny Stellantis a Hyundai-Kia. Pro posledně jmenovanou, ale například i pro Porsche, je to vzhledem k jejich 800voltové technologii, jejíž výhodu nepůjde na NACS uplatnit, určité dilema. Nejspíš jim však nic jiného nezbyde.
Nový standard pro Severní Ameriku
Podporu portu NACS totiž již podpořila organizace pro automobilové standardy známá jako SAE International, když oznámila, že zahájila proces jeho standardizace. Zavedou ho ale i provozovatelé nabíjecích stanic jako jsou Blink Charging, ChargePoint, EVgo, a nejnověji i firma Electrify America, která patří koncernu Volkswagen.
Od roku 2025 budou mít nová auta i dalších spolupracujících automobilek nabíjecí porty NACS, a do té doby vyrobené a starší elektromobily modely se budou moci připojit k tomuto standardu pomocí adaptéru. Dojde i k úpravě příslušných dobíjecích aplikací v autech a v mobilech. Toto vše tedy znamená z dlouhodobého hlediska konec pro standard CCS-1 v Severní Americe.
V zavádění nabíječek za Evropou zatím zaostává. Podle studie Národní laboratoře pro obnovitelnou energii (NREL) ovšem Spojené státy směřují k tomu, že do roku 2030 instalují síť 1,2 milionu veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily. Tato prognóza překračuje cíl Bidenovy administrativy zavést do roku 2030 půl milionu veřejných nabíjecích stanic.
Co na té Tesle všichni vidí? V testu potěšily zrychlení i nezvyklé aplikace![]() |
Vlastní dobíjecí síť jako základní kámen Tesly
Na rozdíl od jiných automobilek, které se začaly věnovat elektromobilitě, si u Tesly uvědomili, že jen vyrábět auta nestačí, ale že je třeba vybudovat i vlastní dobíjecí síť. To je sice velmi nákladná záležitost, ale dnes se ukazuje, že to bylo klíčové rozhodnutí, které se začíná zúročovat. V roce 2012 Tesla spustila svou nabíjecí síť s rychlými nabíjecími stanicemi Supercharger, která má dnes přes 45 000 nabíjecích míst po celém světě. Z tohoto počtu je téměř třetina v Severní Americe, což představuje 60% podíl na tamním trhu.
Tato síť byla na dlouhou dobu vyhrazena pouze pro zákazníky Tesly, kteří tam dostali možnost dobíjet zdarma. S nárůstem produkce a nástupem levnějších modelů toto privilegium pro nové zákazníky sice již pominulo, ale propracovaný systém, dostupnost a spolehlivost Superchargerů slaví úspěchy.
Podle renomované společnosti JD Power, která se zabývá průzkumem spokojenosti zákazníků, se ze všech poskytovatelů nabíjení těší té nejvyšší. Organizace zjistila, že na tisícibodové stupnici dosáhla síť Supercharger nejvyšší ze všech poskytovatelů nabíjení. Zatímco získal skóre 734, průměr všech ostatních poskytovatelů byl nízkých 558.
Vysoká spolehlivost těchto dobíječek je dána i tím, že Tesla těží z možnosti řídit a testovat kompatibilitu mezi hardwarem a softwarem aut a Superchargerů, zatímco ostatní poskytovatelé se musí vypořádat s různými auty a různými softwary. Bude zajímavé sledovat, zda se vysoký standard bude dařit udržet i při tomto náročnějším provozu.
Vydělají na tom všichni
Celkově to vypadá jako typická win-win situace. Tesla těží z toho, že do sítě Supercharger přidává tržby prostřednictvím většímu objemu dobíjejících a získá tak obrovskou vzpruhu k dalšímu rozvoji. Bude si navíc moci „sáhnout“ na část z mnohamiliardové podpory americké vlády do elektromobility. Ale bude muset jako podmínku pro její čerpání přechodně dovybavit Superchargery v Severní Americe zavedeným konektorem CCS-1. To mu ale zase rychle přinese nové zákazníky.
Nespokojeni by mohli být snad jen majitelé tesel, neboť provoz na Superchargerech se tímto zahustí. Tato síť byla na dlouhou dobu vyhrazena pouze pro zákazníky této značky, kteří tam zpočátku dostali možnost dobíjet zdarma. S nárůstem produkce a nástupem levnějších modelů toto privilegium pro nové zákazníky sice již pominulo, ale propracovaný systém, dostupnost a spolehlivost slaví úspěchy.
Severoamerický nabíjecí standard se tedy výhledově stane v zámoří jakýmsi zlatým standardem. Výhody jsou zřejmé, má poloviční velikost portu i dobíjecích koncovek a je dvakrát výkonnější než konektory CCS-1. Navíc umožňuje mít pro AC i DC dobíjení jen jeden kabel.
Nabíjení trvá déle, než výrobci elektroaut tvrdí. Nejhorší je zima![]() |
V Evropě NACS nemá šanci
Což tedy celosvětová standardizace NACS? Ne, ta není reálná. To by ostatně i Tesla nazvala svůj standard „Worldwide Charging Standard“. K tomu ale nedošlo. Elon Musk si dobře uvědomuje limity NACS. Mimo Severní Ameriku se tento port používá částečně pouze v Jižní Koreji a Japonsku. V zemi vycházejícího slunce ale tradičně dominuje standard CHAdeMO, který je k dispozici i u některých dobíjecích stanic v Evropě. Na starém kontinentu vévodí standard CCS-2 prosazovaný EU a oproti NACS má ve zdejších podmínkách zřetelné výhody.
Většina veřejné distribuce je zde třífázová, zatímco NACS je podobně jako CCS-1 ve své podstatě kvůli americké elektrické síti jednofázový systém. Ani jeho další vylepšení nového severoamerického standardu tak nebudou podporovat třífázové nabíjení střídavým proudem. A to je v Evropě zásadní záležitost. CCS-2 je navíc kompatibilní se všemi novými auty, všemi nabíjecími stanicemi a až na několik oblastí i se všemi evropskými zeměmi.
CCS-2 je tedy pro Evropu ideální, a přes to „vlak nejede“. Přechod na jiný ekvivalentní standard by byl příliš drahý a zbytečně komplikovaný. Bez šance je NACS i v Číně, kde se používá standard GB/T. Elon Musk tedy s velkou slávou dobyl severoamerický dobíjecí trh a Tesla hezky si „zasurfuje“ na tamních vládních dotacích, jak to umí jen ona. Byl to chytrý tah a další důkaz skvělého plánování Tesly. V tom se jí jen málokdo vyrovná. Ale vše má své meze. Dobývat evropský trh jí musí stačit „jen“ jejími auty. A to jí v poslední době jde opravdu náramně.