„Rozšíření systému FSD je klíčové pro růstovou strategii společnosti Tesla. Velká část ocenění společnosti ve výši 1 bilionu dolarů závisí na sázce generálního ředitele Elona Muska, že software pro autonomní řízení řízený umělou inteligencí a robotické taxi se stanou hlavním zdrojem příjmů,“ vysvětluje Reuters.
„Tesla si za FSD účtuje měsíční poplatek za předplatné ve výši 99 eur (2 400 Kč), což by mohlo znamenat značné cash flow pokud se společnosti podaří přesvědčit mnoho stávajících majitelů Tesly, aby se zaregistrovali,“ uvádí Autoweek
Schválení technologie s názvem Full Self-Driving Supervised (Full Self-Driving s dohledem), která dokáže řídit, brzdit a zrychlovat auto, Nizozemskem následuje po více než 18 měsících testů a analýz provedených nizozemským úřadem pro vozidla RDW.
„Správné používání tohoto asistenčního systému pro řidiče pozitivně přispívá k bezpečnosti silničního provozu,“ uvedla společnost RDW v pátek ve svém prohlášení a dodala, že také podá žádost o používání této technologie v celé EU.
„Tesla se také spoléhá na software pro autonomní řízení, který „zvýší prodej vozidel“, jež se v Evropě zpomalil kvůli stárnoucí řadě elektromobilů a Muskově krajně pravicové politické rétorice, která odradila některé spotřebitele,“ komentuje Reuters. Prodej Tesly v Evropě v únoru poprvé za více než rok vzrostl.
„Očekávám, že schválení FSD nizozemským úřadem a následnými evropskými regulačními orgány povede ke zlepšení prodeje v Evropě v nadcházejících měsících, protože spotřebitelé jsou nadšení, že mohou FSD vyzkoušet,“ řekl analytik Morningstar Seth Goldstein.
Svezli jsme se s teslou, která řídí sama. Dost se ale loudá![]() |
„Jsme nadšeni, že brzy uvedeme FSD Supervised do dalších evropských zemí,“ uvedla Tesla v příspěvku na platformě sociálních médií X a dodala, že technologii brzy začne zavádět i v Nizozemsku.
Software je již k dispozici v USA, kde také čelí „spotřebitelským žalobám a federálním vyšetřováním po nehodách a hlášeních o dopravních přestupcích“.
Společnost RDW uvedla, že EU stanoví přísnější požadavky na bezpečnost při schvalování vozidel než USA. „To znamená, že verze s dohledem FSD v USA není srovnatelná s verzí s dohledem FSD v EU,“ uvedla společnost, aniž by poskytla další podrobnosti.
Tesla je nejoblíbenějším výrobcem elektromobilů v Nizozemsku, „s přibližně 100 000 vozy Model 3 a Model Y dohromady, které by byly způsobilé pro software FSD.“
Dostupnost je okamžitá a zákazníci v této zemi si budou moci vybrat, zda si zakoupí kompletní balíček za 7 500 eur, nebo flexibilnější předplatné za 99 eur měsíčně.
Tesla tvrdí, že při zapnuté funkci FSD je pravděpodobnost kolize na ujetý kilometr až sedmkrát nižší v porovnání s řízením lidského šoféra. Vozy s funkcí FSD měly na celém světě najet údajně kolem 14 miliard „autonomních“ kilometrů. Tesla se zapnutým FSD Supervised se do vážné nehody „přimotá“ jednou za 8,5 milionu najetých kilometrů. Bez asistentů Tesla řízená člověkem stane účastníkem nehody v průměru jednou za 1,3 milionu kilometrů.
Reuters připomíná, že na systémech autonomního řízení pracuje mnoho společností. Většina z nich používá několik hardwarových senzorů ke sledování jízdního prostředí, zatímco Tesla se spoléhá především na kamery a umělou inteligenci.
Další automobilky, včetně Mercedesu, Fordu a BMW, zavedly technologii řízení „hands-free“ na vybraných dálnicích a při omezených rychlostech, většinou v Německu. Tesla je první, která bude „použitelná v širší škále situací“.
Společnost RDW uvedla, že nyní předloží Evropské komisi žádost o ověření v rámci celé EU. Všechny členské státy poté budou o žádosti hlasovat, což vyžaduje většinu v odpovědném výboru, aby systém stal platným v celé EU.
Podle Tesly je to „významný milník směrem k budoucnosti s bezpečnějšími silnicemi pro všechny na (evropském) kontinentu“.
Pokud systém nezíská většinu, jednotlivé země se stále mohou rozhodnout jej povolit. Tesla minulý měsíc uvedla, že očekává možné schválení v celé EU během léta.
Miliony kilometrů, tisíce stran dokumentace
V posledních měsících bylo v rámci provozních testů najeto přes 1,6 milionu kilometrů s aktivovanou funkcí FSD (Supervised) ve vozidlech, která přepravila přes 13 000 lidí v Itálii, Chorvatsku, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Nizozemsku, České republice, Španělsku a Maďarsku. Schválení v Nizozemsku přichází poté, co Tesla předložila „tisíce stran dokumentace, tisíce scénářů silničních testů a desítky studií výkonu a bezpečnosti“, které poskytly „demonstrace regulačním orgánům v téměř každé zemi EU“.
Tesla v současné době nabízí autopilota jako standard u celé prodávané modelové řady. Mezi jeho funkce patří adaptivní tempomat, udržování v jízdním pruhu a automatické brzdění, které se běžně klasifikují jako asistované řízení úrovně 2. Navzdory svému názvu je systém Full Self-Driving (Supervised) vývojem autopilota, systému úrovně 2+, který umožňuje vozu navigovat v provozu, městských ulicích, dálnicích, křižovatkách a kruhových objezdech a řídit manévry, jako je změna jízdního pruhu, řízení, zrychlení, brzdění a odbočování.
Díky palubním senzorům a kamerám navíc FSD reaguje na dopravní značky a překážky, jako jsou chodci nebo cyklisté. Řidič může sundat ruce z volantu, ale musí zajistit nepřetržitý „aktivní dohled“, zůstat připraven znovu získat kontrolu v případě problému a zůstat zodpovědný za vše, co se děje, i když je funkce používána. Stručně řečeno, nejedná se o autonomní řízení v technickém slova smyslu.
RDW vysvětluje, že některá schválení platí v celé Evropské unii, zatímco jiná pouze v určitých členských státech. Například BMW získalo schválení pro systém řízení bez použití rukou na dálnici v kombinaci s automatickou změnou jízdního pruhu. Ford získal schválení pro systém řízení bez použití rukou na dálnici (Ford BlueCruise). A nyní Tesla získala schválení pro svůj systém podpory řidiče, který řidiče podporuje při jeho řízení pod jeho dohledem.
Dál do Evropy
Regulační orgán vysvětluje, že Tesla rozhodně není první, kdo využil možnosti schvalování pokročilých funkcí podpory řidiče, z nichž některé platí v celé Evropské unii, zatímco jiné pouze v určitých členských státech. Prozatím byl tedy FSD schválen pouze v Nizozemsku. Jak však RDW zdůrazňuje, schválení na úrovni Evropské unie by mohlo přijít v budoucnu. Stále bude zapotřebí řada kroků, které vyjmenoval regulační orgán.
„Proces schvalování vozidel a jejich funkcí pro silniční provoz je v Evropě regulován odlišně než ve Spojených státech. V EU je uvedení na trh možné až po předchozím schválení jednotlivými evropskými orgány (mezi ně patří právě RDW nebo německá KBA). Výrobce k tomu poskytne přibližně tucet či více předvýrobních vozidel, která jsou totožná s produkční verzí daného automobilu či asistenčního systému. Tyto prototypy se používají k testování shody s bezpečnostními předpisy EU (funkce a umístění světlometů, brzdný účinek, chování kontroly stability, nárazové zkoušky Euro NCAP), limity hluku a emisí apod,“ popisuje auto.cz.
„Pokud testované vozidlo požadavky splní, dostane výrobce typové schválení opravňující k prodeji vybraného vozidla na území EU. Systém je založen na vzájemném uznávání schválení udělených členskými státy (jednou certifikováno, přijato všude v EU). Systém FSD Supervised nyní udělal díky schválení prvním státním orgánem klíčový krok ke schválení v celé EU.“
Pro schválení systému FSD Supervised v celé Evropské unii je ještě potřeba několik následných kroků. „Agentura RDW musí takovou žádost předložit Evropské komisi, všechny členské státy musejí o této žádosti hlasovat a pro schválení potřebují většinu hlasů. Pokud se to podaří, získá automobilka Tesla další obrovskou konkurenční výhodu na celém evropském trhu a zároveň se přiblíží spuštění svých Robotaxi,“ vysvětluje auto.cz. „Za velkou louží je samotný proces schvalování úplně naruby. Automobilky tam totiž mají volné ruce k takzvané autocertifikaci a dozorčí orgány poté monitorují, zda systém není závadný či nebezpečný až ve fázi běžného používání. Automobilka Tesla díky tomu spustila tzv. beta testování mezi vybranými uživateli už v roce 2020. Do běžného provozu uvedla systém FSD na celém severoamerickém trhu o necelé dva roky později. Jeho případná pochybení se řeší až zpětně, což zejména v prvních letech bylo hojně medializováno.“
























