V automobilovém světě se už přes sto let hraje podle stále stejných not Henryho Forda. Máte dlouhou linku, na jejím začátku je skelet a na něj se postupně, jako korálky na šňůrku, navěšují tisíce součástek. Je to proces lineární, nepružný a v mnoha ohledech neohrabaný. Elon Musk se však rozhodl, že tuto šňůru definitivně přetrhne novou metodou „Unboxed“ (rozbalené vozidlo). Už to není o mravenčí práci uvnitř jedné jediné karoserie, ale o spojování velkých, hotových bloků.
 |
A není to poprvé, co se Tesla pokusila urychlit výrobu. Při finální montáži Modelu 3 totiž zpočátku vše vsadila na roboty, a to se jí vymstilo a zpozdilo uvedení vozu na trh. Automatizovaná automobilka nebyla schopna rychle reagovat na množící se problémy. Celý proces byl příliš komplikovaný. Tesla objednala obrovské množství robotů Kuka, s nimiž se pokoušela automatizovat i závěrečnou montáž. To ale nefungovalo a Musk nakonec přiznal, že „nadměrná automatizace byla chyba“.
Dnes se však Tesla k myšlence revoluce vrací – jen jinak. Místo toho, aby roboty nutila zvládat složitý proces, snaží se celý výrobní postup zjednodušit. Výsledkem je koncept Unboxed Vehicle (rozbalené vozidlo), který americká značka poprvé uplatní u nového autonomního modelu Tesla Cybercab, a pokud se osvědčí, jistě nebude váhat je použít i pro produkci dalších modelů.
Nový svatý grál efektivity
Během setkání se zaměstnanci zkraje loňského roku Musk prohlásil, že linka Cybercabu nebude připomínat nic, co známe z autoprůmyslu. Má jít o vysokorychlostní linku připomínající výrobu spotřební elektroniky. „Namísto běžné výrobní linky pro automobily uvidíte něco, co vypadá jako linka na iPhony,“ nechal se slyšet šéf Tesly. Podle Muska má tento postup snížit výrobní náklady o polovinu a zmenšit plochu továrny o 40 %.
Přelomový výrobní způsob má významně zlevnit a zrychlit výrobu. Zatímco tradiční automobilky staví vůz postupně na jedné lince, kde se karoserie svaří, nalakuje a následně do ní montéři i roboti postupně instalují jednotlivé komponenty, Tesla chce tento lineární tok rozdělit.
Auta jako angličáky. Tesla znovu vynalézá výrobu automobilů |
V unboxed procesu se auto rozdělí na 6 samostatných modulů (přední část, zadní část, podlaha s baterií, levý bok, pravý bok a střecha). Každý modul se sestavuje samostatně v jiné části továrny a teprve na konci se spojí dohromady. Sedačky se montují přímo na modul podlahy s baterií, aniž by jim překážela střecha nebo dveře. A lakují se pouze ty panely, které to skutečně potřebují. To eliminuje obrovské lakovací linky, kde se dříve muselo stříkat celé auto najednou.
Díky této metodě jsou různé okolní díly mnohem přístupnější lidem i robotům. Odpadá tak i nutnost opakované montáže dílů, což je dnes běžné třeba u dveří, které se na linku nasazují a zase sundávají.
„Mučivě pomalý“ náběh výroby
Auto tak vlastně vzniká paralelně, nikoliv postupně. Podle Tesly to přinese menší nároky na prostor v továrně, méně výrobních kroků i nižší riziko, že jediný problém zastaví celou linku. Pokud se někde objeví komplikace, neochromí to automaticky celý výrobní řetězec.
Systém využívá velmi přesné koexistence mezi stroji a díly, což zefektivňuje aplikaci lepidel ve vyhrazených oblastech. Tato lepidla jsou často klíčová, protože kompenzují jakékoli strukturální tolerance a zajišťují pevné a dlouhotrvající spojení mezi moduly.
Ať žijí duchové! Teslám se na hřbitovech zjevují tajemné postavy |
Výroba má být optimalizována na extrémní objemy – Elon Musk hovoří o počátečním potenciálu milionu kusů ročně a cíli vyrobit jedno auto každých deset sekund. Zároveň však otevřeně přiznává, že rozjezd v továrně Giga Texas v americkém Austinu bude „mučivě pomalý“. Po vychytání všech much by ale tento radikální přístup měl umožnit produkci až 2 milionů vozidel ročně. Jedno auto by tak sjelo z linky každých pět sekund. Výhledově, poté co by se výroba rozeběhla ve více továrnách po světě, by se prý mohlo jednat dokonce až o 4 milionech kusů ročně. Tesla ale již v minulosti slibovala mnohé, je tedy lepší zůstat při zemi.
Původně měla být metoda Unboxed použita pro cenově dostupný model plánovaný pro továrnu v Mexiku. Tento projekt je však nyní odsunut a prioritu dostal právě cybercab. Automobilka tím dává jasně najevo, že budoucnost vidí v autonomní mobilitě a ve výrobě, která je radikálně jednodušší, rychlejší a lépe škálovatelná. Pokud se experiment podaří, může změnit ekonomiku výroby elektromobilů podobně, jako ji kdysi změnila pásová výroba.
Gigalití 2.0 znamená méně dílů a více logistiky
Klíčovým prvkem této strategie je další rozvoj technologie takzvaného gigacastingu, tedy gigalití. Tesla už dnes používá obří lisy Giga Press od italské společnosti Idra Group k výrobě velkých strukturálních částí podvozku. U Modelu Y nahradil zadní pomocný rám složený z desítek dílů jediný odlitek, což firmě přineslo významné úspory nákladů i zjednodušení montáže.
Do budoucna chce automobilka odlévat ještě větší celky, včetně kompletní podlahy. Místo stovek svařovaných plechových výlisků by tak vznikl jeden robustní díl, který zároveň ponese bateriový paket jako strukturální součást vozu.
Autofotka týdne: první tesly Made in Germany u nedokončené továrny |
Cybercab využívá pokročilou zadní podsestavu ze dvou obřích hliníkových odlitků. Ve srovnání s už tak revolučním Modelem Y se Tesle podařilo snížit počet dílů o neuvěřitelných 60 %. Inženýři tentokrát vsadili na design bez integrovaných podběhů kol, čímž vznikly ploché boční stěny. Výsledek? Formy na odlévání jsou jednodušší a celé auto je minimálně o 10 kg lehčí.
A protože Musk miluje logistiku, nové díly jsou navrženy tak, že se jich na jeden skladovací regál vejde deset místo pěti. Efektivita přepravy se tak zdvojnásobila. Už na konci roku 2025 se v Texasu začaly hromadit stovky těchto unikátních odlitků, které nyní krmí nenasytné montážní stanice.
Tesla tak není sama, kdo se touto cestou vydává. Odlévání velkých dílů využívají i další hráči: General Motors u luxusního Cadillac Celestiq, čínský Zeekr, dále Xpeng, Volvo či Toyota. Zatím však spíše u menších částí, aby se nekomplikovaly opravy po nehodě. Tesla naproti tomu riskuje víc – čím větší celek, tím vyšší úspora, ale i dražší případná oprava.
Pokud do cybercabu někdo zezadu narazí tak silně, že praskne jeden z těchto dvou obřích odlitků, auto je v podstatě neopravitelné. Tesla ale kontruje tím, že u autonomního taxi, které neustále vydělává, je důležitější levná výroba a rychlá obměna flotily než možnost vyklepávat plechy v servisu.
Hazard, který mění pravidla
V Texasu se právě teď rozhoduje o budoucnosti autoprůmyslu. Pokud Muskův „unboxing“ vyjde, nebude Tesla jen automobilkou. Stane se firmou, která naučila svět vyrábět věci efektivněji než kdokoliv od dob průmyslové revoluce.
První produkční kus cybercabu sjel z linky v Giga Texas 18. února, ostrý start produkce je naplánován na duben. Kromě sdílené služby půjde cybercab i koupit. První kusy za cenu pod 30 000 USD (cca 700 000 Kč) budou doručeny zákazníkům koncem letošního roku.
Musk je nejbohatší na světě. Teslu by mohl opustit, pokud nedostane 21 bilionů |
Tesla neplánuje cybercab jako okrajový model, ale jako masovou záležitost, která má změnit dopravu. Dvoumístné robotické taxi bylo navrženo pro plně autonomní provoz. Muskovým záměrem je jimi zaplavit ulice jako autonomními taxíky. Cílem je srazit náklady tak nízko, aby jízda cybercabem byla levnějším než jízdenka na autobus.
Cybercab je odpovědí Tesly na robotické taxi Waymo od společnosti Alphabet a robotické taxi Zoox podporované Amazonem. Dvoumístné kupé, představené v roce 2024, se dodává bez volantu, pedálů, ale i zpětných zrcátek a zadního okna. Nemá žádné lidary, vše řeší prostřednictvím kamer a umělé inteligence. Vůz s motýlkovými dveřmi dokonce nemá ani žádný nabíjecí port a nabíjí se vždy bezdrátově, prostřednictvím indukčních nabíječek namontovaných na konkrétních místech.
Tesla Cybercab byla navržena tak, aby měla výrazně méně dílů než jakékoli jiné auto. Údajně až o polovinu než Tesla Model 3. Struktura karoserie obsahuje zhruba 80 konstrukčních dílů, ve srovnání s asi 200 u Modelu Y. U něj se palubní deska skládá z přibližně 300 dílů. V Cybercabu ale toto bylo zjednodušeno na pouhé 4 hlavní komponenty.
Masové rozšíření cybercabu stále závisí na legislativním schválení plně autonomního řízení, které se v mnoha regionech (včetně EU) stále řeší. Řídí jej bude systém Full Self-Driving (FSD), který je dnes u běžných Tesel stále jen asistenční a vyžaduje dohled řidiče. Právě zde se láme chleba. Americký úřad NHTSA už dříve zkoumal nehody, u nichž měl FSD hrát roli. Nasazení vozu bez jakékoliv možnosti lidského zásahu tak bude pod pečlivým drobnohledem regulátorů.
