Začneme poněkud zeširoka. Tím, že soustředěná městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty než okolní krajina. Proč? Odpověď je nepřekvapivá. Zjednodušeně řečeno, je to například proto, že asfalt a beton, které plochu měst hojně pokrývají, nemají schopnost přijaté sluneční záření zužitkovat podobě, jako to třeba dovedou rostliny. Energii akumulují a pak ji v podobě tepla sálají do okolního prostoru.
Na termálním družicovém snímku tak městská sídla září nadprůměrně vyššími teplotami, jako izolované ostrovy tepla.
Efekt městských tepelných ostrovů je dobře doloženým a vědecky popsaným fenoménem.
K jeho umenšení se také v praxi otestovala řada opatření. Vegetací osazené střechy; modrozelená architektura měst proložená parky a vodními prvky; členitější povrchy ulic i podpora přirozené zástinu. Patří k tomu experimenty se střešní krytinou, která má vyšší albedo, tedy vyšší odrazivost slunečních paprsků. Anebo rovnou natírání střech světlými barvami, potažmo natírání tmavých povrchů silnic a chodníků na bílo.
I když zrovna ten poslední zmíněný pokus, s přetíráním vozovek v Los Angeles na bílo, příliš úspěšně nedopadl. K měřitelnému poklesu teploty sice v lokalitě došlo, ale za cenu oslnění řidičů, zhoršení dopravní bezpečnosti. A možná to byl právě tento mediálně široce sledovaný experiment, který sice přinesl výsledky, ale prakticky selhal kvůli řidičům, udělal z osobních automobilů v přehřátých městech předmět navázaného výzkumu.
A rovněž terč nespokojenosti veřejnosti, která se v létě pořádně potí. Protože auta efekt městských tepelných ostrovů navyšují. Výrazně.
A to jak během jízdy, tak i když stojí.
Hřeje motor i karoserie
Vozidla přispívají k efektu městských tepelných ostrovů několika mechanismy. Například tím, že motorem a výfukovými plyny produkují teplo. Spalovací motory mají provozní teplotu okolo 95° Celsia, a vypouštějí plyny o teplotě přibližně 400° Celsia. I v horké kuchyni poznáte, že někdo otevřel rozpálenou troubu dokořán. A toto je stejné.
Jedoucí vůz rovněž „míchá“ vzduch kolem sebe, a pohyb vozidel tak ovlivňuje proudění a konvekci vzduchu.
Své dělá i sálání zahřátých povrchů karoserie. Mohou za to specifické tepelné vlastnosti automobilů. Auta se totiž od běžných městských povrchů liší svým materiálovým složením. Tenké kovové panely karoserie mají vysokou absorpci slunečního záření, nízkou tepelnou setrvačnost a velmi rychlou reakci na ohřev i ochlazování.
Ve dne se proto karoserie zahřívá rychleji než asfaltový povrch. Současně zaparkované vozy stíní vozovku, čímž snižují množství tepla absorbovaného povrchem pod nimi. V noci se naopak karoserie ochlazuje rychleji, zatímco asfalt zůstává déle teplý díky akumulovanému teplu.
A samozřejmě, roli hraje i barva vozu. Černý vůz ohřívá své okolí výrazně více.
Jak prokázal výzkum Institutu geografie a prostorového plánování, který přináleží k univerzitě v Lisabonu, teplota vzduchu v jeho blízkosti byla až o 3,8 ° Celsia vyšší než teplota asfaltu. Pro porovnání, bílý vůz měl podstatně menší efekt a v některých případech byla teplota vzduchu kolem něj dokonce nižší než nad samotnou vozovkou.
Ten rozdíl je dán zejména albedem (odrazivostí) povrchu. Tmavé laky a barvy mají velmi nízkou odrazivost (albedo kolem 0,05), zatímco bílé povrchy mohou odrážet až 85 procent dopadajícího slunečního záření.
Jedno auto, byť stojící, tedy kolem sebe za slunného dne utvoří další, ještě o něco teplejší ostrůvek městského tepelného ostrova. Jeho materiál, barva i sama funkce ho předurčují k tomu, aby kolem sebe dělal dusno.
Je to problém? V měřítku jednoho jediného automobilu je to spíš maličkost. Drobná termální anomálie. Neškodná kuriozita. Jenže, jak druhým dechem dodávají portugalští výzkumníci, jen v Lisabonu denně cirkuluje ulicemi 700 000 vozidel. Které, ať už chtějí či nikoliv, po městě rozváží a redistribuují teplo. A zesilují tím efekt městského tepelného ostrova.
Přestože jsou současná data z výzkumu prozatím omezená na jednu portugalskou metropoli, studie naznačuje, že i samotná barva a materiál automobilů mohou představovat dosud přehlížený faktor ovlivňující intenzitu městského tepelného ostrova.
Výsledky rovněž naznačují, že další plány na zmírnění přehřívání měst by mohly zahrnovat změnu barev městských vozových parků, podporu výrobců a uživatelů k volbě světlejších odstínů vozidel či použití reflexních nebo vysoce odrazivých povrchových úprav.
Takže i když nejezdíte jako pirát silnic, neparkujete na invalidech a poctivě dáváte blinkr, v očích části lidí, kteří se v rozpálených městech snaží přežít další tropický den, teď můžete představovat součást problému. Ne kvůli tomu, jak řídíte, ale prostě jen proto, že řídíte. Dojeli jste k nim s mobilním zdrojem tepla, abyste ten kousek městského vedra zaparkovali pod jejich okny.




















