Ani jedno z dětí totiž podle záchranářů nebylo připoutané, žádné nesedělo ani v dětských autosedačkách, které by riziko zranění výrazně snížily.
Bez pásů jela i těhotná žena, která byla v seatu na sedadle spolujezdce. Právě pásy jí podle odborníků mohly zachránit život.
Poutání v autě doporučuje i organizace BESIP, která se pod ministerstvem dopravy zabývá bezpečností na silnicích. Podle odborníků se těhotné ženy nemusí bát, že by bezpečnostní popruh nenarozenému dítěti ublížil. Je však třeba dbát na to, aby se žena připoutala správně.
"Spodní popruh tříbodového bezpečnostního pásu musí probíhat co nehlouběji pod břichem. Šikmo nahoru vedoucí popruh musí směřovat stranou vedle břicha a procházet mezi prsy," radí Viktor Meca z tiskového odboru ministerstva dopravy.
Pokud je v autě airbag, sedadlo by mělo být posunuté co nejvíc dozadu a opěradlo postaveno co nejvíc zpříma. Ženy ve vysokém stupni těhotenství by podle odborníků už raději neměly řídit, protože volant představuje pro nenarozené dítě největší riziko. Podle Mecy zákon umožňuje nepřipoutání v autě pouze tehdy, když to určí lékař. "Pokud se člověk nemůže připoutat ze zdravotních důvodů, musí mít lékařské potvrzení za jízdy u sebe," dodal.
| I těhotná žena může použít bezpečnostní pásy |
 |
|
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR |
Volvo má „těhotnou Oskarku“
O crash-test-dummies už slyšel leckdo. Testovací figuríny, které nahrazují živé pasažéry při nárazových zkouškách (tzv. crashtestech) aut, umí odborníkům na bezpečnost vozu prozradit, co se v autě během nehody děje. Oskarové - tak jim zase říkáme v našich končinách - jsou plní senzorů, čidel, snímačů...
Co se děje s tělem dospělého (a dnes už i dítěte) při havárii automobilu dnes už víme docela dobře. Švédska automobilka, která nade vše staví bezpečnost, ale také ví co se děje s pasažéry, kteří se teprve narodí. Volvo má totiž "těhotnou Oskarku".
V dnešní době jsou všichni cestující v automobilech chráněni komplexními bezpečnostními systémy – všichni, kromě dosud nenarozených dětí. Výzkumníci mají stále překvapivě málo informací o vlivu automobilových nehod na lidský plod.
Oskary vyrábí pouze málo firem na světě, jednou z nich je americký automobilový gigant GM (celá "rodinka" je k vidění ZDE). Jejich cena přesahuje sto tisíc amerických dolarů. Volvo šlo jinou cestou, "Oskarku v radostném očekávání" si jeho inženýři namodelovali s pomocí počítače.
„Nyní můžeme sledovat skutečně celý životní cyklus člověka“, uvedla Camilla Palmertz, odbornice na biomechaniku ve Volvo Cars Safety Centre. „Největší výhodou je to, že můžeme libovolně měnit velikost matky i plodu podle toho, co právě hodláme studovat.”
Virtuální zkušební figurína představuje ženu v pozdní fázi těhotenství, neboť v tomto období jsou nehody pro nenarozené děti nejvíce nebezpečné. Od roku 2002 tak automobilka provádí simulace čelních nárazů. Účelem těchto testů je zjistit, jaký vliv mají na těhotnou ženu a její plod bezpečnostní pásy a airbag při simulovaných automobilových nehodách.
Počítačový model umožňuje detailní studium pohybu pásu, vlivu pásu a airbagu na dělohu, placentu a na plod a také to, jak se plod pohybuje ve vztahu k matčině tělu. To však zdaleka není vše. Model současně umožňuje testování nových konstrukcí bezpečnostních pásů a dalších bezpečnostních systémů.
Dnes se mnohé těhotné ženy zajímají o to, zda bezpečnostní pás může při nehodě poškodit jejich nenarozené dítě. Všichni výzkumníci se však shodují na tom, že ženy by měly bezpečnostní pás vždy používat.
„Velkou pozornost je však zapotřebí věnovat správnému použití pásu. Ten by měl procházet mezi prsy a co nejníže přes boky. Spodní část pásu se nikdy nesmí dostat do takové polohy, aby přecházela přes bříško maminky,” radí Camilla Palmertz. „V takovém případě by totiž mohlo dojít k poškození plodu.”
Při nehodě jsou jak hrudní koš, tak pánev těhotné ženy zachyceny bezpečnostními pásy, avšak její břicho se může volně pohybovat ve směru působení sil vzniklých při nárazu. Protože plod v těle matky volně plave, je možné jeho poranění rozdělit do dvou hlavních skupin. Častějším z obou druhů je případ, kdy se placenta buď částečně nebo zcela oddělí, což znamená, že dítě nedostává dostatek kyslíku. V menším počtu případů může dojít k poranění hlavy plodu v případě, že se dostane do kontaktu s jednou nebo s více kostmi matčina hrudního koše.
„Domníváme se, že k oddělení placenty může dojít proto, že zatímco děloha je relativně pružná, a může proto měnit tvar, placenta není při zrychlení natolik elastická,” vysvětluje Camilla Palmertz. „Je to naše domněnka, která zatím není potvrzena. Proto přikládáme modelu takovou důležitost. Musíme zjistit více informací, abychom byli schopni zajistit co nejlepší možnou ochranu plodu.”
Podle průzkumů provedených ve Švédsku a USA používá pravidelně bezpečnostní pás velká většina těhotných žen (Švédsko 93 %, USA 87 %). Jako důvod nepoužívání pásu ženy uvedly, že je pás dře, že se obávají o nepříznivý účinek pásu na nenarozené dítě a že se pás obtížně zapíná.
Ve Švédsku si však přibližně polovina dotazovaných žen stěžuje na nepohodlí způsobené používáním pásu, v USA pak téměř dvě třetiny. Jde především o situaci, kdy se bezpečnostní pás posouvá nahoru po břiše namísto toho, aby zůstal obepnutý kolem boků. Pás poté dře a tlačí na břicho. Poměrně časté byly i stížnosti na to, že pás je těsný kolem prsou a nemá dostatečnou délku.
|
Virtuální figurína GHIII50% v průřezu |
|
|
|
G vychází ze švédského označení těhotenství, HIII označuje Hybrid 3 a 50% znamená padesátý percentil, jinými slovy průměrnou ženu. Model je založen na ženě v konečném stádiu těhotenství, neboť v této době riziko poškození plodu nejvyšší. |
