Během tří let plánují organizátoři expedice ujet přibližně 270 000 kilometrů přes 69 zemí pěti kontinentů. Cestovatelského projektu se má postupně zúčastnit zhruba 300 lidí. Expedice chce navázat na výpravu Tatra kolem světa z konce 80. let minulého století. Jedním z hlavních cílů je podobně jako tehdy šířit dobré jméno Česka a českých výrobků ve světě.
Jeden z organizátorů cesty Marek Havlíček uvedl, že cestování ho v životě nejvíce posunulo a jedním z hlavních cílů expedice je nabídnout takový prožitek dalším lidem. Další motivací je podle něj udělat dobré jméno České republice. „Když jsem projel 120 až 130 zemí, tak všude, když člověk řekne Československo, tak se každý rozzáří, pamatuje si, kde to bylo, co to bylo, pamatuje si naše výrobky. Teď, když člověk řekne Česká republika, tak si nikdo nic nepamatuje,“ řekl. Celkové náklady expedice od koupě vozu přes stavbu obytné části po přepravu se odhadují až na 25 milionů korun.
Výprava v 80. letech byla původně pětičlenná a jela upraveným vozem Tatra T 815 GTC. Její nástupci budou mít k dispozici rovněž speciál – vůz Tatra T 815 4x4 v expediční úpravě.
Každou sobotu
Expedice oslnivých čísel: 240 000km, 1 222 dní, 299 účastníků, ale taky 2 500 vysázených stromů či 299 999 rozdaných školních potřeb. Nahlédli jsme na palubu tatry kolem světa 2.
Auto má hliníkovou nástavbu vážící pouhých 1 380 kilogramů. Stálí členové výpravy budou čtyři, v některých úsecích ale pojede ve vozidle najednou až 14 lidí. Expedice bude rozdělena do čtyř etap. Automobil na jednotlivé kontinenty přepraví loď. Ve voze budou vyhrazená místa pro zájemce, kteří expedici finančně podpořili a budou se k ní moci postupně přidávat na různé úseky.
Po odjezdu z Prahy se členové expedice potkají na dálnici D1 s dalšími svými fanoušky, kteří expediční tatrovku ve svých vozech doprovodí ve směru na Brno.
Stejně jako v Praze i v Brně se bude konat setkání s veřejností a slavnostní rozloučení. V neděli členy expedice vyprovodí příznivci v Bratislavě, odkud už expedice zamíří na cestu kolem světa.
Tatra kolem světa 2Plánované etapy expedice 1. etapa - doba trvání devět měsíců, asi 70.000 kilometrů, 22 zemí: Česko - Slovensko - Maďarsko - Slovinsko - Chorvatsko - Bosna a Hercegovina - Černá Hora - Albánie - Makedonie - Řecko - Bulharsko - Turecko - Gruzie - Arménie - Ázerbájdžán - Irán - Turkmenistán - Uzbekistán - Tádžikistán - Kyrgyzstán - Kazachstán - Mongolsko - Rusko 2. etapa - doba trvání 11 měsíců, asi 120.000 kilometrů, 18 zemí: Chile - Argentina - Paraguay - Brazílie - Bolívie - Peru - Ekvádor - Kolumbie - Panama - Kostarika - Nikaragua - Honduras - Salvador - Guatemala - Belize - Mexiko - USA - Kanada 3. etapa - doba trvání devět měsíců, asi 80.000 kilometrů, 28 zemí: JAR - Lesotho - Svazijsko - Namibie - Botswana - Zambie - Malawi - Tanzanie - Rwanda - Uganda - Demokratická republika Kongo - Republika Kongo - Gabon - Kamerun - Nigérie - Niger - Benin - Togo - Ghana - Burkina Faso - Mali - Mauretánie - Senegal - Gambie - Sierra Leone - Maroko - Španělsko - Francie - Německo - Česko Zdroj: Tatra kolem světa 2 |
Slavnostního odjezdu od Rudolfina se zúčastnila řada hostů, mimo jiné ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Ten uvedl, že expedice představí v zahraničí také české firmy a jejich inovativní výrobky. Jde například o produkty 3D tisku, virtuální reality nebo výrobky z karbonu. „Zapojili jsme všechny naše pobočky CzechTradu a CzechInvestu,“ řekl Havlíček k účasti státních agentur. Oceňuje, že se díky této akci bude moct stát a tuzemské firmy prezentovat „přirozenou cestou“.
První výprava vyrazila do světa v roce 1987 a k jejím hlavním úkolům patřila propagace kopřivnické automobilky ve světě. Z cesty měly mimo jiné vzniknout dva celovečerní filmy a televizní seriál o 56 dílech. Výprava se však po víc než třech letech vrátila do úplně jiného prostředí. Mezitím totiž přišel listopad 1989 a zájem o cestu upravené Tatry 815 po všech kontinentech opadl.
Z filmů i seriálu sešlo, vzniklo jen několik knížek, dobových televizních reportáží nebo plechové a papírové modely speciálního auta. Stínem výpravy byla smrt jednoho z jejích členů Františka Jeniše, který zahynul při sjíždění řeky v Pákistánu.
„Smutek, že nemohla být plně naplněna, že nemohl vzniknout seriál,“ shrnul v televizním cyklu Zapomenuté výpravy pocity z expedice její vedoucí Jiří Stöhr (1939 až 2019). Podobně hovořil i další její účastník Petr Bárta (1942 až 2008), který spolu se Stöhrem koncem 60. let – také s tatrovkou, tehdy ovšem typem 138 – vyjel do Afriky na slavnější Expedice Lambaréné.
Teprve nedávno se ještě podařilo najít dva zdánlivě ztracené filmy z výpravy (podrobnosti čtěte zde).
Expedice Tatra kolem světa u větrných mlýnů ve Španělsku (1987)
Propagace kopřivnické novinky
Plány na expedici se zrodily začátkem 80. let, když se Jiří Stöhr náhodou dal do řeči s lidmi z vedení automobilky, která v roce 1983 uvedla na trh nový model Tatra 815. Výprava kolem celého světa, plánovaná původně na dva roky, tak měla posloužit k šíření slávy značky i v zemích, kde s tatrovkami neměli moc zkušeností. Přípravy cesty nakonec zabraly celé tři roky, během kterých se ovšem zrodil i další tatrovácký propagační projekt, účast na slavné Rallye Paříž–Dakar.
Pro cestu kolem světa, na jejíž organizaci se kromě samotné automobilky z Kopřivnice podílelo například i barrandovské filmové studio, byla určena obyčejná třínápravová Tatra 815 s pohonem všech kol. Poháněl ji běžný tatrovácký vidlicový šestnáctilitrový desetiválec s výkonem 280 koní, zvláštní byla na autě hlavně nástavba. Vyrobili ji ve vagónce ve Studénce a členům výpravy se stala na víc než tři roky pojízdným domovem, ve kterém měli vše potřebné.
Automobil, který je dnes k vidění v tatrováckém muzeu, ovšem dorostl do obřích rozměrů: na délku měřil deset metrů, na šířku 2,5 metru a výška činila 3,85 metru. Na druhou stranu poskytoval posádce vedle pohodlí při jízdě (každý měl sedadlo s výhledem kupředu, buď v kabině nebo nad ní) i místo na spaní, kuchyňku, toaletu nebo sprchu. Místo se samozřejmě našlo také na kamery a fotoaparáty, Tatra 815 GTC (Grand Tourist Caravan) navíc vezla i nafukovací člun, moped a motorové rogalo.
Kromě Stöhra a Bárty tvořili posádku novinář a jaderný fyzik Stanislav Synek (jediný dnes žijící člen výpravy), který byl navigátorem, tlumočníkem a zvukařem výpravy, a geolog a zároveň potápěč a pilot rogala Jeniš. Řidičem, mechanikem i kuchařem v jedné osobě se pro první část výpravy stal profesionál z Tatry Dalibor Petr, kterého v Brazílii vystřídal kopřivnický mistr zkušebny motorů Karel Valchař, jenž za volantem strávil dva roky. V Číně pak posádku doplnil další tatrovák Aleš Novák.
Trasa expedice vedla nejprve západní a severní Evropou do SSSR a Polska, aby se vyzkoušela technika, následně se všichni včetně auta z Německa dopravili do Kanady, kde začala americká část cesty. Tu kromě cest za krajany v Chicagu nebo poznáváním Aljašky či mexického pobřeží provázela i nepříjemná epizoda z Guatemaly. Automobil i jeho posádku tam zadrželi pro podezření ze špionáže, a když je po devíti dnech propustili, dostali zpět zpřeházenou Tatru, v níž chybělo některé vybavení.
Ve zbytku cesty, během které výprava projela Jižní Ameriku, Austrálii, Afriku, část Asie nebo Blízký východ, se už podobně nepříjemné epizody neobjevily – s výjimkou Číny, kterou Tatra projížděla v době studentských bouří. Všechny účastníky ovšem velmi zasáhla smrt oblíbeného Jeniše. Do Prahy se výprava vrátila v květnu 1990 po třech letech, jednom měsíci a 15 dnech. Na tachometru měla tatrovka téměř 140 000 kilometrů; část cesty ovšem počítadlo nefungovalo.
