Chce to preciznost a též odvahu, abyste dnes ve městě zaparkovali. Jde to totiž na zrcátka a nebezpečně natěsno. Tak, že při snaze vměstnat se mezi dvě stojící SUV často zadržujete podvědomě dech. Až si člověk klade otázku, zda se parkovací místa nějakým zlovolným nařízením nezmenšila.
Jenže tak to není. Jak jasně dokládá aktuální studie nevládní organizace Transport & Environment (T&E), nezmenšují se místa k parkování. Na vině jsou naše moderní auta, která pořád rostou.
Budoucnost dopravních staveb: nebudeme počítat auta, naplánujeme život |
Je až s podivem, že v Evropské unii dokážeme přesně definovat procentuální složení párku, předepsat maximální povolenou spotřebu a minimální životnost žárovky nebo spočítat emise potřebné k odeslání jednoho e-mailu, přesto zatím neexistuje jedna závazná norma pro parkovací stání. Městům je v tom prozatím ponechaná volnost. Většina zemí se však shoduje na základních rozměrech.
V Česku a mnoha dalších evropských státech je standardní rozměr kolmého parkovacího stání 2,5 × 5 metrů. U šikmého parkování většinou šířka zůstává 2,5 metru, ale délka se liší podle úhlu stání. A podélné parkování, podél chodníku, má u novostaveb obvykle parametry 2 × 6,25 metru. Jde o míry, které se jevily být dlouhodobě dostatečné. Ale už nejsou.
Nepočítaly totiž s tím, že se naše auta budou dál zvětšovat. A ona se skutečně zvětšují. SUV, která nyní mají zastoupení 56 procent v prodejích osobních vozů v Evropě, momentálně „rostou“ v průměru o 1,2 centimetru na délku a 0,5 centimetru na šířku ročně.
Parkování jako hra. Šest let se snažil vysbírat všechna místa před obchoďákem |
Trajektorie neustálého růstu
T&E to názorně ilustruje grafikou plnou průměrů: osobní vůz v roce 2000 disponoval šířkou 169 centimetrů a délkou 409 centimetrů. Proti němu je pak možné postavit neméně průměrný vůz z roku 2025. Ten už má na délku 438 centimetrů a na šířku 182 centimetrů. Pokud parkujete mezi dva takové „drobečky“, chybí vám nejen pocitově z každé strany při parkování třináct centimetrů. Dost na to, abyste pocítili, jak natěsno se mezi ně pokoušíte vmáčknout.
Osobní vůz v roce 2000 disponoval šířkou 169 centimetrů a délkou 409 centimetrů. Vřadit ho při parkování mezi dvě SUV už je docela oříšek. Budete se ven protahovat bočním okénkem?
Trend do budoucna je tím předznačen docela jasně. V roce 2040 byste totiž mohli parkovat mezi vozy, jejichž délka bude činit 456 centimetrů a šířka 190 centimetrů.
Současně pak roste i výška osobních vozů, odměřená podle náběžné hrany kapoty. Vozy u předního okraje čelního skla disponovaly v roce 2000 průměrnou výškou 77 centimetrů. Dnes už je ten průměr 84 centimetrů a je očekáváno, že v roce 2040 už to bude podle daného SUV trendu dvaadevadesát centimetrů. Osobní vozy se prostě stávají masivnějšími, robustnějšími.
Podle organizace Transport & Environment tak rok za rokem ukusují vždy o trochu víc z prostoru, který řidičům dostačoval ještě pár před lety. A přesně o tom to je: jsme ve fázi, kdy čistě papírově počty parkovacích míst neklesají. Ale stávají se přeplněnými natolik, že funkčně přestávají postačovat.
Parkování navěky vyřešili ve Francii už před 40 lety, líbit se každému nebude |
Není tedy zatím méně parkovacích míst, ale na těch stávajících parkovacích místech je méně prostoru k zaparkování. Samotný úbytek počtu parkovacích míst je až tou druhou, nyní očekávanou fází. Do níž už vlastně v některých evropských městech vstupujeme.
O desítky tisíc míst méně
Vzhledem k tomu, že auta se stávají až příliš širokými a dlouhými pro stávající dopravní značení, jednotlivé městské úřady zvažují revize a přepracování parkovacích norem, aby se budoucí parkoviště přizpůsobila skutečné velikosti moderních vozidel.
Parkovací místa se nestávají menší. To naopak auta se stávají větší. Velká SUV tak vytlačují parkování z měst. A Berlín nebo Londýn tak v budoucnu mohou přijít o 118 000 parkovacích míst.
Není však možné zvětšit velikost parkovacích míst ve vybrané oblasti, aniž by se snížil jejich počet.
Pokud přemalujete stávající parkoviště a vykreslíte na něj parkovací místa podle očekávaného trendu, nutně vám parkovacích míst v rámci ulice, čtvrti či celého města ubude. Studie, vypracovaná organizací T&E, pak na základě odhadů vypočítává, o kolik těch parkovacích míst bude méně.
Římská parkovací tragédie. Italové marní čas hledáním parkování |
Do roku 2040 by Londýn a Berlín mohly přijít až o 118 000 parkovacích míst. Řím o téměř 95 000 a Paříž o 12 000 parkovacích míst. Madrid by mohl být o pětačtyřicet tisíc parkovacích míst chudší a o 17 500 míst by „zhubly“ parkovací příležitosti ve Varšavě.
Větší vozidla, zejména objemná SUV, totiž zmenšují dostupná parkovací místa ve městech. A města v Evropě by tak mohla čelit do roku 2040 ztrátě 8,5 až 14 procent svých parkovacích míst na ulicích.
Výzkumníci z organizace T&E pro celý ten fenomén vytvořili i přiléhavé pojmenování. Říkají tomu „carspreading“, tedy cosi jako „rozprostírání se automobilů“.
Pokud by Praha čelila stejnému trendu jako města analyzovaná organizací T&E, mohla by do roku 2040 přijít zhruba o 16 až 23 tisíc parkovacích míst.
Plánovači měst jsou tak chyceni mezi dvěma ohni: počet osobních automobilů ve městech roste – roste i jejich velikost – ale rozloha dostupných míst k jejich zaparkování zůstává tragicky konstantní.
Absolutně nepostačující.
Umělá inteligence vyléčila kolony v Bostonu, stačilo vyladit zelenou vlnu |
Velké auto je velký problém
Co se s tím dá dělat? Z textu studie vyplývá, že nejen Francii už došla s tím pozvolným neohraničeným růstem osobních vozů trpělivost. „Ne města autům, ale auta městům by se měla začít přizpůsobovat,“ píše úderně Marie Chéronová, ředitelka T&E France.
Francie by se neměla přizpůsobovat větším počtem parkovacích míst o větších rozměrech, ale naopak by měla vyvinout tlak v opačném směru. A příklady z některých francouzských měst už naznačují, jak by to asi mělo vypadat. V Lyonu a Bordeaux už městské radnice zavedly dražší parkování pro vozidla označovaná jako těžká. Tam spadají rozměrná SUV.
Francouzská vláda, a jí inspirovaná administrativa EU, pak přemýšlí o řešení parkovací krize ještě šířeji. A důrazněji. Hovoří se o plánech přísnějších sankcí: vyšším zdaněním vozidel na základě jejich hmotnosti; o odrazujících registračních poplatcích pro velké osobní vozy až po – v příštím desetiletí – úplný zákaz registrace vozidel přesahujících šířku 192 centimetrů.
Francouzská kampaň zatím nabírá na rychlosti. A přestože pracuje s dost ošemetnými nástroji, například s diskriminačním tlakem na svobodu při výběru vašeho vlastního vozu a s podporou domácího automobilového průmyslu, své silné podporovatele rozhodně má.
Téma (ne)zbytného růstu velikosti parkovacích míst se totiž propojilo s otázkami dopravní bezpečnosti.
To pozorovatelné zvýšení mohutnosti vozů na silnicích, onen průměrný nárůst náběžné hrany kapoty, má totiž přímý dopad na úmrtnost chodců a cyklistů při kolizích.
Zvýšená kapota přední části vozu, která vzrostla ze 76,9 centimetru v roce 2010 na průměrných 83,8 centimetru loni, totiž mění zónu nárazu na lidské tělo. Cynicky řečeno, místo dolních končetin dnes SUV při nárazu zasáhne přímo pánev, trup nebo hlavu. A zvýšené linie karoserie též snižují přímý výhled řidiče na zem, zejména u dětí nebo menších osob stojící přímo před vozidlem.
Nedá se přitom říct, jaký postoj teď vlastně hájí ve Francii jednotlivá města. Zdá se, že drží všechny pozice současně.
Tím, že překreslí stávající parkovací místa, aby lépe odpovídala větším moderním vozům, si totiž pomohou hned dvakrát. Jednak tím žádoucím způsobem uberou počty parkovacích míst – což je od nich v rámci klimatických a snižování emisí opatření chtěné – a současně si přijdou na lepší peníze tím, že ta parkování těžkých a rozměrných aut více zpoplatní. A ještě se přitom mohou zaštítit zájmem o bezpečnost chodců a cyklistů.
SUV jsou nebezpečně bezpečná. Pro své řidiče. A bezpečně nebezpečná pro chodce a cyklisty v jejich okolí.
Těžko ovšem předjímat, jak to ve Francii – potažmo v ostatních státech EU – dopadne.
Aktuální studie nevládní organizace Transport & Environment jasně demonstruje jen skutečnost, že moderní auta rostou. A budou-li se jim chtít města aktualizovanými rozměry parkovacích míst přizpůsobit, bude v evropských metropolích o desítky tisíc parkovacích míst méně.
