Impulsem byl nedávný případ sedmdesátiletého řidiče, který zkolaboval za volantem a narazil do několika zaparkovaných vozů. Podle policejních statistik, které citoval místní list Berliner Morgenpost, se počet dopravních nehod s účastí řidičů nad 65 let v německém hlavním městě v posledních letech vytrvale zvyšuje.
Celkový počet nehod v roce 2011, které zahrnovaly seniory, byl 13 506, tedy zhruba deset procent všech nehod v Berlíně. V roce 2001 to přitom bylo jen 7 374 nehod. Policie uvádí, že 64 procent těchto nehod způsobili samotní senioři.
Výzkumník Siegfried Brockmann, který zkoumá dopravní nehody pro svaz německých pojišťoven, proto vyzval k povinným kontrolám mobility starších lidí. Ty by zahrnovaly pravidelné testy řidičských schopností se školenými učiteli jízdy. Podle Brockmannova prohlášení pro Berliner Morgenpost podobné přezkušování "přináší úžasné výsledky a je ekvivalentem omlazovací léčby".
Vyzval také k zavedení povinných zdravotních prohlídek. Jejich výsledky by měly zůstávat důvěrné, ale lékaři by na jejich základě rozhodli, zda je dotyčný stále dostatečně fit, aby mohl řídit. "Neexistují objektivní kritéria toho, zda je někdo způsobilý, nebo nezpůsobilý k řízení vozu. Každý doktor rozhoduje subjektivně," dodal Brockmann.
Tento odborník je přesvědčený, že stoupající počet nehod je známkou měnícího se demografického složení obyvatelstva, a že během příštích třiceti let počet nehod způsobených seniory bude mnohem vyšší. Připustil nicméně, že věková skupina 65 až 75 let je méně nebezpečná co do způsobování dopravních nehod než začínající řidiči.
Po 75. roku ovšem prudce stoupá riziko kvůli takovým faktorům, jako je slábnoucí zrak, pomalejší reakce a snížená schopnost vyhodnotit správně složitější dopravní situace.
V Česku každé dva roky na kontrolu
"Čeští senioři, kteří nejsou řidiči z povolání, musí absolvovat lékařské prohlídky v souvislosti s dosažením věku 60, 65 a 68 let, pak každé dva roky," upřesňuje Václav Špička z Autoklubu ČR. Profesionální řidiči musejí dnes absolvovat dopravně psychologické a neurologické vyšetření každých pět let po padesátce.
"V minulosti byl u ČSAD cyklus vyšetření řidičů krácen v souvislosti s klesající psychickou výkonností. V osmdesátých létech dokonce dopravní psychologové navrhovali, aby u řidičů náročných doprav byl upraven věk odchodu do důchodu na 57 let," uvádí dopravní psycholog Karel Havlík na svém webu sumavanet.cz.
"Naše praxe jasně ukázala, že po padesátce se u většiny řidičů prodlužuje čas nutný k přiměřené pohybové odpovědi na světelný nebo zvukový podnět, zužuje se zorné pole, vzrůstá citlivost na oslnění, zhoršuje se adaptace oka na šero a tmu, myšlenkové procesy se zpomalují a nastávají potíže s rozhodováním," popisuje. První příznaky stárnutí začínají podle Havlíka úbytkem zrakové ostrosti a sluchové kapacity.
U řidičů nad 55 let ochabuje rychlost a přesnost reakce. "Po šestém decéniu dochází k výraznějšímu poklesu psychosomatické výkonnosti a u mnohých řidičů se přidružují problémy se vštípivostí paměti, dostavuje se fixace myšlení a klesá stresová odolnost. Začínají potíže s řešením nových a překvapivých dopravních situací," popisuje známý dopravní psycholog.
