Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvOno těch rad bylo ve skutečnosti mnohem víc, protože jsme se hned přiznali, že závodu na spotřebu jsme se ještě nikdy předtím neúčastnili. Tudíž nám unikají fígle, jak dostat spotřebu našeho elektrického elroqa zhruba na polovinu té běžné. V konkurenci šedesáti zkušených posádek bychom jinak neměli šanci. To jsme věděli my a ostatní si to mysleli. Ale jen do té doby, než jsme vyrazili na trať.
 |
Strýček Skrblík by byl pyšný
S vypnutými elektronický systémy, co se alespoň vypnout dají, zhasnutými stropními lampičkami i ambientním osvětlením kokpitu, vyrážíme na první etapu závodu dlouhou přes 160 kilometrů. Poslední záchvěv léta, který vyhnal víkendové teploty nezvykle vysoko, vůbec nenahrával pohodě v kabině závodících aut.
Díky speciálnímu systému, kterým byla všechna auta vybavena, mohli organizátoři sledovat nejen polohu konkrétní posádky na trati, ale i rychlost či teplotu v kabině. Ta u mnohých dosahovala až 36 stupňů. Pokud se někde zastavilo, tak všichni větrali jak o život otevřenými dveřmi. Protože ke stažení bočních oken je potřeba elektromotorek, který zase spotřebovává vzácnou energii z baterií. Blázinec, říkáte si? My taky.
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvHlavně nebrzdit a neuvařit se
Větrat při stání otevřenými dveřmi šlo, ale za jízdy se to v kabině prostě nedalo vydržet. Protože jsme byli za outsidery a nečekalo se od nás umístění na bedně, srabácky jsme jeli se spuštěnými okénky asi o pět centimetrů na obou stranách.
Vzduch byl sice horký ale alespoň proudil. Zkušení konkurenti, kteří se kvůli úspoře pár wattů dobrovolně grilovali v autě, si za jízdy měnili propocená trička. My zelenáči, jsme stejně žádná na převlečení neměli, protože nás to ani nenapadlo.
Předvídat, předvídat, předvídat...
Klíčem k úspěchu je opravdu otřepaná fráze o předvídání. Jet plynule, žádné prudké zrychlování a maximálně rekuperovat. V praxi to vypadalo tak, že u blížícího se kruháče hledáte skulinu mezi auty na hlavní, abyste projeli bez zastavení. K červené se blížíte pomaleji, aby padla zelená ještě než zastavíte.
Dobré je vědět, že za zatáčkou je vesnice a tak začít dříve brzdit rekuperací, než tratit energii prudkým brzděním. To je na vašem navigátorovi. Vzhledem k tomu, že máte vypnutý i infotaiment včetně navigace a radia, jste na precizní orientaci ve vytištěném roadbooku vašeho spolujezdce absolutně závislí.
Minimální příprava je potřeba
Po technické přejímce, kde vám zapečetí víčko nádrže (v našem případě zástrčky na nabíjecí kabel), kapotu a vyčtou přesné hodnoty stavu baterie přes počítač, až do samotného startu, je hospodaření s energií na vás. Mnozí tak z prohlídky auto směrem ke startovním pozicím už jen tlačí. Každý wattík dobrý.
Vzápětí se na brífinku od pořadatelů dozvíte, kdy startujete, co za úskalí hrozí na trati a čemu se rozhodně vyvarovat. Cennou radou, kterou jsme dostali, byl tip, že se vyplatí být v první polovině etapy o trochu rychlejší i za cenu vyšší spotřeby. Nikdy nevíte, kde potkáte traktor, stažené závory nebo cyklisty, co nejdou včas předjet. Pak se pár najetých minut hodí.
Když budete v druhé půli napřed, můžete zpomalit a v klidu dojet do cíle na požadovaný čas. Z roadbooku vyčtete trasu a vyplatí se spočítat pár průjezdních bodů. Třeba za jak dlouho máte být ve Cvikově, když znáte vzdálenost a rychlost. Jednoduše pak zjistíte při vjezdu do města, jestli jste tam brzy nebo pozdě – případně o kolik.
Nejedeme zbytečně rychle?
Asi po 15 minutách jízdy jsme dojeli posádku, která startovala před námi. Trochu jsme znejistěli, protože přísná pravidla řeší i nejnižší průměrnou rychlost, které se musíte na celé trati maximálně přiblížit. Jinak jsou za všechna nestandardní chování penalizace. Projet obě etapy, v součtu nějakých 320 kilometrů, předepsanou minimální rychlostí 54,04 km/h vypadá nudně, ale ve skutečnosti to byl celkem fofr.
Etapy vedly zpočátku po silnicích první třídy, kde při nějakých 85 kilometrech v hodině spíše lehce zdržujete, většina kilometrů se ale najížděla po klikatých horských silničkách kolem Jablonce, Vrchlabí, Trutnova, Nové Paky a kolem Trosek zpět do Mladé Boleslavi.
Nevěřili byste, jak rychlí musíte na takové trati za plného provozu být, abyste dojeli včas. Došlo i na předjíždění. Za normálních okolností byste se chronických zdržovačů zbavili předjetím hned, teď ale přemýšlíte, zda se vám to vyplatí, jestli náhodou neodbočí, proč pořád brzdí, kdo mu dal řidičák atd… Do toho vám kromě spotřeby stoupá i adrenalin.
Napětí do poslední minuty
V cíli tlačíme auto k technické přejímce a vyčtení finálních hodnot po závodě. U toho řešíme s konkurenty zážitky z cesty. Ano, toho blázna na motorce, co měl berle na nosiči, jsme také potkali. Jel po prostředku silnice, do zatáček pořád brzdil, na rovině ujížděl a bylo mu snad dvě stě. Stál nás alespoň dvě kilowatthodiny a rok života.
Předběžné výsledky se zobrazují v konferenčním sále na velkoplošné obrazovce. Jak dojíždějí posádky a přibývají data, pořadí se pořád mění. Nervozita favoritů roste, dopředu se derou i outsideři, včetně naší posádky. Jsme zhruba v polovině výsledkové listiny. Tušíme, že víc z toho nebude. Jdeme tedy raději převést auto k nabíječce, ať můžeme po vyhlášení v klidu odjet.
Spadlé brady profíků i naše
„Kde jste? Vždyť vás vyhlašují“ běží pro nás jedna z účastnic. Trochu jí to nevěříme, ale jdeme do sálu. A ono jo. Posádka iDNES.cz obsazuje druhé místo z patnácti posádek v kategorii Media. A k tomu jsme celkově třetí v kategorii elektromobilů.
Na amatéry, kteří jeli něco podobného poprvé, sebekriticky prohlašuji „fakt dobrý“. Kolegové z jiných médií kroutí nevěřícně hlavou. Včera nám radili a dnes by nás nejraději zakousli. Kromě nízké spotřeby 11,08 kWh/100 km, které jsme dosáhli, rozhodly o pořadí i penalizace.
Nejvíc trestů padlo za překročenou rychlost. Na trati totiž organizátoři instalovali několik radarů a kontrolně měřili dodržování předpisů. To poslalo pár nadějných jezdců s ambicemi o několik příček níž. Trestalo se i za nižší než předepsanou rychlost. Je fuk, že dojedete s nižší spotřebou, když do cíle nedojedete včas. Svou roli sehraje i štěstí, to platí o každém závodě, a pro nás to platí tuplem. Ale i tak jsme byli prostě úsporní.
