Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvLegendární Škoda 200 RS loni oslavila 50 let od svého debutu. Tento soutěžní prototyp byl v mnohém pro značku přelomový. Byl to první vůz Škoda, u kterého bylo použito označení RS (rally sport), a zároveň auto, které v důsledku katapultovalo značku k velkým úspěchům v moderních mezinárodních soutěžích.
 |
K největším legendám historie škodováckého motorsportu patří bez pochyby speciál Škoda 130 RS. Ta nasbírala neuvěřitelné množství vavřínů a započala éru velkých soutěžních úspěchů, která vlastně trvá dodnes. Ještě než ale začal vavříny sbírat tento legendární model, hájily barvy značky Škoda speciály 180/200 RS. Nebýt jich, legendární 130 RS v podobě, v jaké ji dnes velebíme, by možná nevznikla.
Škoda 200 RS se zrodila v roce 1974. „Točivý moment motoru umožňuje auto snadno ovládat v driftu. Hmotnost motoru vzadu mu dodává výbornou trakci a výborné je i vyvážení, takže se auto snadno řídí,“ popsala rallyová legenda Petter Solberg své svezení v legendární prototypu, jen tak na okraj někdejší světový šampion v rally má stejný rok narození.
Škoda 200 RS byla na svou dobu velmi vyspělým a propracovaným soutěžním vozem s lehkou konstrukcí. „Má prodlouženou střechu, a pro snížení hmotnosti hliníkové panely karoserie. Takže 200 RS váží jen něco málo přes 800 kilogramů. A teď to nejlepší: kotoučové brzy na všech kolech, což rozhodně tehdy nebylo běžné,“ všímá si Petter Solberg pokrokové techniky. To podpořily nové nápravy nebo silný dvoulitrový motor s výkonem přes 170 koní. Zrychlení z nuly na stovku zvládalo první RS Škody pod sedm sekund.
Než se 200 RS do takové podoby vyvinula, vedla k tomu docela dlouhá cesta. Idea postavit nový soutěžní prototyp se zrodila už na počátku 70. let. Cíl projektu byl jednoduchý: postavit se na poli soutěžních prototypů těm nejlepším. Automobilka chtěla nahradit svůj tehdejší soutěžní speciál Škoda 120 S Rallye a chtěla se posunout v soutěžích výš. Rozhodla tak o použití tehdy již vyvinutého prototypového motoru Š 720 s moderním rozvodem OHC, první nasazení v prototypech s karoserií modelů 1000 MB a 100 L proběhlo už v roce 1971.
Auta zkoušela pětistupňovou převodovku Tatra. Ta se ale, stejně jako třeba pokusy s posunem těžiště vozu umístěním motoru před zadní nápravu, neosvědčila. Postupně ale konstruktéři dospěli ke zdárnému výsledku. Hodně k tomu pomohl i Jiří Šedivý, jezdec a konstruktér v jedné osobě, který už pro sezonu 1973 postavil speciál Škoda 110 R B5. Ten vycházel z legendárního sériového „erka“, dostal ovšem o 7,5 centimetru sníženou střechu i čelní sklo a panely karoserie z hliníkového plechu tloušťky 0,7 mm.
Od tohoto speciálu se konstrukce 200 RS odrazila. Snížená karoserie dostala bezpečnostní rám, do přídě konstruktéři zabudovali náporový chladič s výdechy v přední kapotě, vpředu byl i nový spojler. Víko motorového prostoru včetně zadního spojleru bylo ze sklolaminátu. Celek pak dokreslily rozšířené blatníky a ráfky z hořčíkové slitiny. Kotoučové brzdy i vzadu (od počátku byly vpředu) se objevily až v průběhu vývoje na jednom z prototypů. Namísto převodovky Tatra pak vůz využíval pětistupňový manuál Porsche.
Výsledkem byl vůz, který se podle zpřevodování dovedl po závodních tratích prohánět rychlostí i více než 240 km/h. Prvního ostrého nasazení se 200 RS dočkala v květnu 1974 na IDA Rallye, dva prototypy pak startovaly v Barum Rallye a tři auta soutěžila v červnové Rallye Škoda. Šlo o dva prototypy 200 RS a jeden sesterský vůz 180 RS, jehož motor měl díky kratšímu zdvihu objem snížený ze dvou na 1,8 litru. Zdálo se, že se zrodila soutěžní legenda. Jenže přišla změna regulí, která vylučovala homologaci prototypů, FIA tehdy začala preferovat soutěžní vozy vycházející ze sériových modelů. Tato změna tedy v roce 1975 kariéru 200 RS ještě před tím, než se stihla pořádně rozjet, ukončila. Namísto ní se ale zrodila jiná hvězda, již zmíněná Škoda 130 RS.
