Autofotka týdne: Neúspěšný trhák Škoda MBX slaví 50 let, v Ženevě chybí

Když dvoudveřové embéčko 10. března 1966 představili světu na autosalonu v Ženevě, nikdo nemohl tušit, že kariéra krásného kupé vezme rychlý konec. Ze Škody 1000 MBX je dnes raritní, velmi ceněný veterán. Krásné auto by expozici Škody v Ženevě slušelo i letos, bohužel tam chybí.

Automobilky ke své historii přistupují dvěma způsoby: jedny hledí výhradně do budoucnosti a do minulosti se ohlížet moc nechtějí, další se ke kořenům a své historii obrací často a hrdě se na ni odvolávají. Zrovna Škoda se svou velmi dobře zmapovanou minulostí chlubí vcelku často. Na autosalonech s ní ovšem šetří. Stejně jako většina ostatních značek.

Hledá se fotka

Škoda odhalila MBX ve světové premiéře na autosalonu v Ženevě v roce 1966, v archivu ovšem automobilka fotku z představení nemá. Nenajdete ji?

Na autosalonech se pak mezi hi-tech novinkami veteráni vyjímají jako perly. Na letošním autosalonu v Ženevě budí obrovskou pozornost novým lakem zářící Jeep Wagoneer na stánku americké značky. Volvo zas vystavuje slavnou „Sněhurčinu rakev“ (model 1800ES) a Porsche svůj závoďák z šedesátých let (718 RS 60 Spyder). Pravda, všechny při bližším ohledání v nijak výjimečném stavu. Stará auta jsou milým doplněním expozic.

Porsche 718 RS 60 Spyder

Jeep Wagoneer

Dvoudveřové embéčko, které patří k nejkrásnějším poválečným škodovkám, ale na stánku české značky chybí. Přitom není lepší příležitost, jak oslavit jeho padesátiny.

Unikátní okna

Dvoudveřová Škoda 1000 MB debutovala v březnu 1966 na mezinárodním autosalonu v Ženevě. Sériová výroba se rozběhla v říjnu stejného roku, prostorný pětimístný automobil s motorem u poháněných zadních kol ve své době patřil na vrchol litrové třídy.

„Ikonická dvoudveřová Škoda 1000 MBX s bohatě prosklenou karoserií symbolicky korunovala úspěch prvního velkosériového českého automobilu,“ říká Andrea Frydlová, ředitelka škodováckého muzea.

Právě v polovině 60. let došlo v Mladé Boleslavi k výraznému zvýšení objemu produkce a v moderní velkosériové výrobě se uplatnila řada progresivních technologií, včetně tlakového lití hliníkového bloku motoru a skříně převodovky. Škoda 1000 MB slavila předloni kulatiny - čtěte zde.

MBXo vycházelo z čtyřdveřové Škody 1000 MB, která se chlubila tehdy velmi moderní samonosnou karoserií a motorem uloženým za poháněnou zadní nápravou. V první polovině 60. let pro něj byl v Mladé Boleslavi vybudován zcela nový závod o rozloze 80 hektarů s více než 40 výrobními halami a budovami.

Historie dvoudveřové verze MBX sahá do roku 1960, kdy byly vyrobeny dva prototypy s interním označením Škoda 990 Tudor. Speciální karoserie s výrazně negativním sklonem zadních sloupků, navazujících na panoramatické sklo, a s dvojicí dveří s bezrámovými okny vznikly v pobočném závodě v Kvasinách.

Karoserie zachovala vnitřní prostornost základního sedanu, jako bonus nabídla lepší výhled do stran. Stahovatelná byla nejen skla ve dveřích, ale také menší skla vedle zadní lavice. Výklopná trojúhelníková okénka zlepšovala větrání interiéru.

Dvoudveřový typ Škoda 1000 MBX De Luxe se veřejnosti poprvé představil při zahájení autosalonu v Ženevě 10. března 1966. „Návštěvníky si podmanil originálními tvary s velkou prosklenou plochou, opticky vytvářel dojem, že postrádá střední sloupky,“ popisuje Vítězslav Kodym ze Škody Auto. Ve skutečnosti končily střední sloupky v polovině karoserie pod linií zasklení vozu a jejich úzká horní část se stahovala společně se zadními okny.

„Škoda jako první evropský výrobce automobilů uplatnila při výrobě bloku motoru metodu tlakového odlévání hliníku, stejně vznikala i skříň čtyřstupňové převodovky,“ popisuje Kodym. Šlo o technologii vynalezenou v roce 1922 českým inženýrem Josefem Polákem, díky níž bylo možné výrazně zrychlit výrobu agregátů.“

Škodu 1000 MBX poháněl zážehový čtyřválec 988 cm3 o výkonu 38 kW (52 k), který automobil s pohotovostní hmotností 815 kg (užitečná: 375 kg) rozjel na 127 km/h. Spotřeba činila 7,8-8,0 l benzinu na 100 km. Standardem byla dvojice karburátorů Jikov, pouze u několika desítek kusů se uplatnil jednokarburátorový motor.

Kromě politických rozhodnutí náběh do výroby zdržovala i technická náročnost. Problémy byly například s tím, že do auta teklo, karoserie se kroutila, takže se i špatně zavíraly dveře. Proto se každý automobil musel dodělávat ručně. To výrobu samozřejmě prodlužovalo a zdražovalo.

Ačkoliv se původně počítalo s více než padesáti tisíci vyrobenými kusy, brány automobilky jich nakonec opustilo dva a půl tisíce (jak se s MBX jezdí čtěte zde).

„Časově náročná kompletace vozů s vysokým podílem ruční práce se v říjnu 1966 rozeběhla v samostatném provozu mladoboleslavské automobilky, aby „nebrzdila“ hlavní produkční linku. Posledních dvanáct kusů z celkem 1 403 exemplářů litrového povedení vzniklo na počátku roku 1968,“ vypočítává Kodym.

Mezitím v listopadu 1967 obohatilo nabídku značky rychlejší provedení 1100 MBX De Luxe. Výkon motoru o objemu 1107 cm3 se nezměnil. „Hlavní přínos novinky spočíval v pružnějším záběru (81,4 N.m proti původním 75,5 N.m),“ vysvětluje Vítězslav Kodym. Auto dostalo také výkonnější olejové čerpadlo a účinnější chlazení. Silnějších verzí se do roku 1969 vyrobilo 1 114 kusů, celkem tedy vzniklo 2 517 dvoudveřových embéček.