Pamatujete na Volkswagen Phaeton? Ten megalomanský sen Ferdinanda Piëcha o luxusním sedanu, který by zatopil Mercedesu třídy S a BMW řady 7? Právě pro něj byla tato prosklená katedrála postavena.
S precizností hodnou švýcarských hodinářů v ní od roku 2002 skládali z předmontovaných sestav demonstraci německé inženýrské pýchy a (možná trochu přehnané) sebedůvěry. Žádné klasické výrobní linky, jen jednotlivá stanoviště, na nichž se montéři v bílých mundúrech zručně pohybovali po podlaze z javorových parket.
 |
Ano, manufaktura zaujala nejen svým architektonickým řešením a unikátním bezprůvanovým klimatizačním systémem, ale i tímto neobvyklým prvkem. Na rozdíl od konvenčních továren se tam navíc většina montážních prací prováděla ručně, s důrazem na řemeslnou zručnost a preciznost. Spíše než jako místo, kde se montují automobily, působila Skleněná manufaktura Volkswagenu (Gläserne Manufaktur) jako galerie moderního umění.
VW ilustruje úpadek evropského autoprůmyslu, vyrábí draze a neefektivně |
Říkalo se jí také „transparentní továrna“, neboť měla odhalovat proces výroby automobilů veřejnosti. Ostatně i při její stavbě bylo použito 27 500 metrů čtverečních skla. Dvorní architekt Volkswagenu Gunther Henn, jehož dílem je například Autostadt ve Wolfsburgu či Audi Forum v Ingolstadtu, navrhl objekt, jehož dominantou je průhledná kulatá věž tyčící se do výšky 40 metrů. V 16 patrech v ní mohlo být zaparkováno až 280 aut čekajících na slavnostní předání zákazníkům.
Tramvaj místo kamionů a včely na střeše
Rozhodnutí umístit automobilovou továrnu téměř do centra Drážďan, pouhých sto metrů od Velké zahrady (Grosser Garten), se v době svého vzniku zdál jako projev čirého bláznovství. Tento záměr ostatně vyvolal zpočátku odpor obyvatel, kteří se obávali hluku a dopravy. Volkswagen na to zareagoval řadou inovativních řešení. Místo kamionové dopravy byla pro zásobování továrny vytvořena speciální nákladní tramvaj CarGoTram o délce 60 metrů, která po městské veřejné tramvajové trati denně přivezla do závodu čtyři sta tun materiálu z pět kilometrů vzdáleného průmyslového parku.
Phaetony ze Skleněné manufaktury končí. VW na limuzínách prodělává |
Manufaktura byla od počátku navržena s důrazem na ochranu životního prostředí. V roce 2018 se stala prvním závodem Volkswagenu, kde se auta vyráběla uhlíkově neutrálním způsobem. Okolo továrny bylo vysázeno 350 stromů a instalované speciální sodíkové výbojky měly za úkol chránit hmyz z blízké Botanické zahrady. Nad areálem továrny dokonce bzučely včely, produkující med, který se prodával v tovární restauraci.
Od luxusu k elektromobilům a zážitkům
Továrna za miliardu eur byla původně postavena speciálně pro výrobu ultra luxusního sedanu Volkswagen Phaeton. Prodeje této vlajkové lodi automobilky VW, jejímž cílem bylo konkurovat zavedeným luxusním vozům vyšší třídy od BMW a Mercedesu, nikdy nedosáhly takové úrovně, aby se projekt dostal do zisku. V USA, ale i v Evropě nebyl o auto zájem. Na konci jeho cyklu ho drželi nad vodou především čínští zákazníci. Ti Phaetonu pomohli trochu prodloužit jeho životní cyklus – více než dvě třetiny odbytu se totiž realizovalo na asijských trzích.
Autofotka týdne z archivu VW: nový Phaeton zařízli kvůli elektru |
Druhou generaci sedanu Phaeton sice Volkswagen z pilnosti vyvinul, ale do výroby se nikdy nedostala. Po určitou dobu se v Drážďanech montovalo dokonce i Bentley Continental Flying Spur pro evropský trh. Byl to způsob, jak využít volnou kapacitu a předvést řemeslné zpracování továrny vrcholné prémiové značky koncernu Volkswagen.
Po ukončení výroby modelu Phaetonu se výroba zaměřila elektromobily. Nejprve v saské metropoli v letech 2017 až 2020 vznikal elektrický Volkswagen e-Golf a následně tam od začátku roku 2021 přibližně 330 zaměstnanců montovalo model ID.3 v množství přibližně 6 000 aut ročně.
Manufaktura se postupně vyvinula v „kampus mobility budoucnosti“ a inkubátor pro startupy v oblasti mobility. Volkswagen proměnil továrnu v turistickou atrakci, která lákala statisíce návštěvníků. Ti z Česka mohli exkurzi absolvovat dokonce s českým výkladem.
ANALÝZA: Německý obr ničí sám sebe. Boj Volkswagenu o přežití a válka s odbory |
Svého času se mohli zákazníci Volkswagenu za poplatek 390 eur na třech montážních místech podílet na montáži svého nového e-Golfu. Skleněná manufaktura se od počátku stala také jakýmsi společenským a kulturním centrem, kde se pravidelně konají koncerty, divadelní představení či filozofické diskuse.
Budoucnost ve znamení univerzitního kampusu
V rámci úsporných plánů, jejichž součástí dojde k rušení tří německých závodů a desítek tisíc pracovních míst, došlo i na ztrátový drážďanský projekt. Budoucnost Skleněné manufaktury v saské metropoli se tak bude psát ve znamení vědy a výzkumu. Volkswagen totiž jedná s Technickou univerzitou v Drážďanech o společném využití objektu. Prosklený závod by měl vyrábět auta jen do konce letošního roku, a poté by měl proměnit v kampus pro výzkumné aktivity v oblasti nových technologií. Polovina současného areálu by mohla být univerzitě k dispozici již v příštím roce, přičemž v části objektu by Volkswagen dále působil pro své další činnosti.
Zemřel despota, génius, šílenec a největší osobnost světa aut |
Vzhledem k rostoucí roli Drážďan ve světě polovodičů, robotiky a nanotechnologií, tato transformace není překvapivá. „Florencie na Labi“ je dnes německým hlavním městem vědeckého výzkumu s nejvyšší koncentrací institutů a výzkumníků v celém Německu a zároveň referenčním bodem pro „Křemíkové Sasko“, polovodičovou čtvrť, která přitahuje velké zahraniční investice, jako například Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), která tam v rámci investičního projektu v hodnotě 10 miliard eur začala budovat továrnu na čipy.
Skleněná manufaktura, kdysi symbol automobilového luxusu a inovace, se tak stane dalším pilířem vědeckého a technologického rozvoje Drážďan. Umístění architektonicky výrazného objektu do centra saské metropole tak konečně dostane smysl.
