SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvDříve mívaly semafory jasně stanovený režim. To znamená, že červená a zelená se střídaly v pravidelných intervalech. Takových křižovatek ale dramaticky ubývá. Naopak semafory jsou stále chytřejší.
My si nyní vysvětlíme, jak funguje řízení křižovatek pomocí indukčních smyček či kamer, ale také to, jak si dokážou vynutit volný průjezd autobusy či tramvaje. MHD má totiž velký vliv i na řidiče aut. Někdy díky nim v našem směru získáme zelenou hned, v ostatních směrech nás ale třeba zdrží i další desítky sekund.
Kdo záplatu nepřejede, ten neodjede
Před spoustou semaforů jsou ve vozovce zabudované indukční smyčky. Vypadají jako záplaty ve tvaru obdélníku. Těch si všímejte, jsou velice důležité.
Pokud přes smyčku přejedete, řadič, který řídí křižovatku, díky tomu dostane informaci, že čekáte před semaforem. A bude se vám snažit co nejdříve pustit zelenou.
„Smyčka reaguje na kovové materiály, to znamená na vozidlo nebo na kolo, pokud není vyrobeno z nějakých uhlíkových slitin,“ vysvětluje manažer řízení zakázek AŽD Praha Michal Voborník.
Při natáčení jsme udělali dva pokusy. Na rušné Vršovické ulici v Praze jsme na kole přejeli smyčku. Za 15 sekund nám padla zelená a my mohli odbočit. Když jsme se poté na stejné místo vrátili, ale smyčku minuli, čekali jsme čtyři minuty. „Zachránilo“ nás auto, které pak přijelo za nás. Tím, že záplatu přejelo, dalo do řadiče vědět, že čekáme, a za chvíli už jsme mohli odbočit.
Záplaty ve vozovce jsou velmi důležité. Pokud ji nepřejedete, může se stát, že na křižovatce budete stát na červenou neúměrně dlouho.
„Běžně se umisťují dvě až tři smyčky v různé vzdálenosti od STOP čáry,“ vysvětluje Voborník. Smyčky jsou dokonce tak chytré, že počítají, kolik aut či bicyklů je přejelo. Aby tam zelená nesvítila zbytečně třeba půl minuty, když na semaforu čekalo jen jedno auto. V takovém případě stačí přece rozsvítit signál „volno“ třeba jen na pět sekund.
Ovšem pozor, neznamená to, že semafor pustí vždy celou kolonu. „Všude je nastavená nějaká maximální doba,“ říká manažer.
Záplaty jsou nahrazovány kamerami
Na podobném principu jako smyčky fungují kamery. Jsou ale modernějším způsobem, jak provoz na křižovatkách řídit.
„Mají oproti smyčkám tu výhodu, že jedna kamera vidí do více jízdních pruhů,“ říká Voborník.
Kamery sledují provoz na křižovatce. Postupně nahrazují indukční smyčky.
Obvykle kamery obsáhnou zónu do vzdálenosti 50 metrů od semaforu. Díky tomu si vás všimnou a poté dostanete zelenou.
„A zase, jakmile v zóně už žádné vozidlo není, tak tam spadne červená,“ popisuje expert.
Neočekávejte ale, že dostanete zelenou vždy hned, když vás kamera spatří. Třeba na hlavních silnicích bývá déle než na vedlejších.
Navíc „do hry“ vstupují i další prvky - chodci, ale také městská hromadná doprava. Autobusy i tramvaje si na stále více křižovatkách mohou přivolat, případně podržet zelenou.
Volno díky GPS i kalhotkám
Města se snaží umožnit veřejné dopravě, aby její vozy zbytečně dlouho nestály na křižovatkách. Proto stále více semaforů má funkci takzvané preference tramvají i autobusů.
„V hlavním městě máme kolem 200 světelných signalizačních zařízení, která preferují tramvaj, a zhruba 250, která preferují autobusy. Tato zařízení mají speciální řadiče, a dokážou tedy upřednostnit jednotlivý druh dopravy,“ říká mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbora Lišková.
Funguje to tak, že pokud se tramvaj či autobus blíží, semafory se změní tak, aby MHD měla volno. V ideálním případě, aby nemusela vůbec zastavit, případně jen na co nejkratší dobu.
„Záleží, zda je v křižovatce nastavená stoprocentní preference, nebo preference podmíněná,“ vysvětluje Michal Voborník.
V tom, jak o sobě dá křižovatce vědět autobus a jak tramvaj, je rozdíl.
Krabička, která rozsvícenou čárkou dává najevo, že ví o přijíždějícím autobusu a v daném směru mu co nejdříve pustí případně déle pozdrží zelenou.
„Nejnovější autobusová preference funguje na základě GPS, to znamená, že palubní počítač vyšle signál do řadiče, ten ho zpracuje a připraví volný průjezd,“ říká manažer.
Vy takovou křižovatku poznáte jednoduše podle černé krabičky, v níž se rozsvěcí a zhasíná oranžová čárka. Pokud svítí, dává řadič najevo, že o autobusu ví, a ve směru, v němž čárka svítí, pustí případně pozdrží déle zelenou.
U tramvají je to v drtivé většině tak, že na drátech jsou trolejové snímače. Těm se díky tvaru připomínajícímu nohavičky říká kalhotky. Jakmile tramvaj pod kalhotkami projede, řadič v křižovatce zjistí, že se souprava blíží, a vše připraví tak, aby měla co nejdříve volný průjezd.
Snímač, kterému se říká kalhotky, po projetí tramvaje vyšle do řadiče křižovatky signál, že se blíží, a proto je potřeba urychleně umožnit volný průjezd.
Po vjetí do křižovatky pak tramvaj projede pod kalhotkami ještě jednou. Tím oznámí, že už je pryč, a semafor může pustit zelenou v ostatních směrech.
Sledovali jsme například křižovatku na Arbesově náměstí pod Petřínem. Blíží se první tramvaj a čočky jí skáčou tak, aby nemusela zastavit. V opačném směru najednou přijíždí další. Lidé sice ještě ani nevystoupili a nenastoupili, řadič ale čeká a drží jí signál „volno“. I přesto, že v dalších směrech se tvoří kolony aut. Tramvaj projede.
Když se pak blíží ještě další tramvaj, musí na semaforech zastavit. V tomto směru už totiž byla zelená dlouho. „Ale tramvaj je v křižovatce zapsaná a v podstatě po minimální zelené v ostatních směrech se provede předvýběr tramvaje,“ líčí odborník Voborník. Nakonec stála jen pět sekund.
Není to ale tak, že by preference MHD řidičům aut jen škodila. Naopak, pokud ve směru, ve kterém jedete, přijíždí tramvaj či autobus, je pravděpodobné, že dostanete zelenou brzy i vy, případně tam bude svítit dlouho.
Režim v noci: blikání i celočervená
V noci mají některé semafory jiný režim než přes den. Například bliká oranžová. Případně je možné semafory spustit zmáčknutím chodeckého tlačítka.
V noci funguje řada semaforů v režimu blikající oranžové.
Někde je ale ve všech směrech červená a zelenou pouští řadič podle toho, kde kamera zaznamená auto.
„To se uplatňuje zejména tam, kde nebyla dodržována rychlost na hlavních komunikacích. Protože pokud pojedete padesátkou a budete v prostoru křižovatky sám, tak vám to akorát vyjde, že projedete na zelenou. Pokud pojedete 80, tak samozřejmě budete muset brzdit, a tím je dosaženo zvýšení bezpečnosti a omezení překračování rychlosti,“ sděluje Voborník.
Mimochodem, rychlost omezují i semafory, kterým se říká speedstopy. „Fungují čistě na principu měřením radarem. Pokud rychlost odpovídá povolené rychlosti, tak vás semafor propustí na zelenou. Pokud jedete rychleji, naskočí vám červená, a tím vás donutí zpomalit,“ dodává manažer s tím, že většinou se speedstopy používají na vjezdech do obcí.
Proč to někdy nefunguje?
Možná se rozčilujete, že jste přejeli indukční smyčku, případně vás spatřila kamera, ale vy máte dlouho červenou. To může být způsobeno několika faktory.
Na hlavní už dlouho čekají auta. Zelená ale svítí na vedlejší (z našeho pohledu vzadu). Semafory totiž již přes půl minuty čekají na autobus, který přijíždí zezadu. Funguje tu totiž preference.
Jak už jsme si řekli, na hlavních tazích pochopitelně zelená svítí déle. Jasné také je, že pokud přijedete do křižovatky jen pár sekund poté, co padla červená, nedostanete hned signál „volno“.
A někde funguje takzvaná zelená vlna. To znamená, že projedete několik křižovatek za sebou bez zastavení. „Jednoznačným přínosem této koordinace je snížení počtu zastavených vozidel v hlavním směru, čímž dochází ke snížení hlukové a emisní zátěže, a dále ke zvýšení cestovní rychlosti v koordinovaných směrech,“ vysvětluje mluvčí TSK Barbora Lišková.
K nejdelším koordinovaným tahům v Praze patří Evropská ulice nebo část Plzeňské.
To ale znamená, že pokud zrovna stojíte ve vedlejší ulici, čekáte kvůli zelené vlně déle. Ovšem zelené vlny už také nejsou, co bývávaly. Narušuje je řada faktorů - již zmíněná preference autobusů, tramvají, případně chodci.
Podívejte se také, jak fungují semafory pro chodce. Proč někde čekáme dlouhé minuty a jinde padá zelený panáček i každých 15 vteřin? Jak nevidomí najdou tlačítko pro slepce? A proč přes vedlejší silnice obvykle tlačítka pro chodce nejsou?
