SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvJak si mohou vynutit zelenou auta a jak funguje preference MHD, jsme si vysvětlili v této reportáži. Nyní se zaměříme vyloženě na chodce. Ačkoliv samozřejmě to, kdy se červený panáček změní v zeleného, je závislé především na vozidlech, tramvajích, autobusech, zkrátka na dopravě obecně.
Možná jste si všimli, že když přijdete ke klasické světelné křižovatce, kde se kříží hlavní směr s vedlejším, jsou tlačítka jen na některých sloupcích. Zatímco u přechodu přes hlavní silnici si můžete zeleného panáčka přivolat, u vedlejší ne.
„Tento způsob řízení je preferovaný,“ popisuje manažer zakázek AŽD Praha Michal Voborník.
Zelený panáček přes vedlejší silnici padne totiž vždycky, když dostanou zelenou auta na hlavní. Není tedy důvod, aby tam krabičky s tlačítky byly připevněné.
Naopak u přechodů přes hlavní silnici mají smysl. Zelený panáček se tam objeví jen v případě, že někdo tlačítko opravdu zmáčkne.
„Pomáhá to k tomu, že pokud tam není chodec a nepožaduje přejít, tak je zbytečné mu dávat zelenou a blokovat ostatní jízdní směry. Zkapacitňuje to podstatným způsobem celou křižovatku. Dá se říct, že klidně desítky sekund se ušetří, záleží na typu křižovatky,“ vysvětluje Voborník.
V Praze se už přes 30 let zavádí dynamické řízení křižovatek. To je schopné reagovat na aktuální poptávku a pouštět zelenou tam, kde opravdu čekají auta, případně okamžitě uvolnit cestu prostředkům MHD.
Třeba na velké křižovatce na I. P. Pavlova ale stále zůstává přes den pevné řízení. A z toho důvodu je tady mačkání tlačítka u přechodu, který vede přes magistrálu, zbytečné. Zelený panáček se objevuje v pravidelných cyklech, obvykle po minutě a půl. „V noci, kdy tu funguje dynamické řízení, už ale tlačítko smysl má,“ upozorňuje mluvčí TSK Praha Barbora Lišková.
VIDEO: Někde asfalt, jinde (i nelogicky) kostky. Zjistili jsme důvody |
Zelený panáček bez čekání
Existují i semafory pro chodce, které zastaví provoz hned, jakmile člověk tlačítko zmáčkne. „Je to na místech, kde jsou čistě jenom přechody, není to křižovatka jako taková,“ popisuje odborník Voborník.
Tuto okamžitou zelenou jsme vyzkoušeli na semaforu na Ortenově náměstí v Praze 7. Zmáčkli jsme tlačítko, autům skočila červená a my jsme přešli. Poté jsme hned stiskli tlačítko na druhé straně. Po 15 sekundách jsme opět měli zeleného panáčka.
Je tu nastavený minimální limit, po který mají zelenou auta. Mohl by se totiž najít nějaký vtipálek se sirkou, který by ji tam strčil, tlačítko by tak zůstalo pořád stisknuté a kdyby tu limit nebyl, auta by se odtud už nikdy nedostala.
Stejně tak vám zelený panáček na tomto typu semaforu nepadne hned, pokud se blíží vozidlo MHD. Jakmile ale projede, hned volno dostanete.
Speciální režim mají některé semafory v noci. Blikají oranžově, ale vy je můžete spustit, pokud se bojíte přejít. Stačí stisknout tlačítko a celá křižovatka se na několik minut aktivuje.
Zelená musí trvat minimálně 5 sekund
„Obecně lze říci, že navrhování světelné signalizace a výpočet kapacity křižovatek v České republice se již po několik desetiletí inspiruje v německých předpisech a postupně dochází k jejich přejímání a doplňování. Ve shodě s německými zvyklostmi je minimální délka zeleného signálu pro chodce 5 sekund,“ uvedla Barbora Lišková z Technické správy komunikací.
VIDEO: Proč tachometry lžou? Ukážou i 114 km/h, když jedeme stovkou |
Řada lidí si mylně myslí, že během těch pěti sekund musí přejít celý přechod. Není tomu tak. Vy můžete na přechod vejít i v poslední sekundě, kdy zelená svítí. A pak máte čas na dojití, i když už svítí červená.
„Tomu se říká vyklizovací čas. Ten se počítá podle koeficientu, který je určen běžnou chůzí, a to je 1,4 m/s (rychlost 5 km/h - pozn. red.),“ informuje Lišková. Vy byste tedy měli v klidu dojít k protější světelné signalizaci, aniž by vás ohrozilo jakékoliv auto. I řidiči, kteří odbočují a čekají, až během vyklizovacího času přejdete, musí vydržet a neměli by na vás posunkovat či jinak dávat najevo, ať zrychlíte.
Někde je délka zeleného panáčka závislá na denní době. „Například v době docházky dětí do škol může být použit program s různými délkami volna jak pro vozidla, tak pro chodce,“ říká Barbora Lišková.
Podle Voborníka z AŽD Praha bývá délka zelené pro chodce nastavená tak, aby měl člověk šanci přejít celý přechod, a to i v případě, že je rozdělen ostrůvkem.
Tlačítka pro slepce nám zelenou nepřivolají
Někdy se nám může zdát, že zelená ne a ne padnout. Vliv může hrát to, že se dlouho čeká třeba na projetí tramvaje, případně na auta z předchozí křižovatky, aby mohla jet v takzvané zelené vlně.
Každopádně je stanovena maximální doba, po níž musí zelená chodcům padnout. „Rozhodně by to nemělo být delší než tři minuty, ale to je extrém, který snad nikde v republice ani není,“ říká Voborník.
To, že při čekání budete několikrát urputně mačkat chodecké tlačítko, vám ale nepomůže. „Celý systém je dělaný tak, že jestli ho zmáčknete jednou, nebo desetkrát, tak to nemá vůbec vliv na to, zda dostanete zelenou za pět sekund, nebo za minutu,“ vysvětluje odborník.
Pokud se rozsvítil nápis ČEKEJTE, tak řízení křižovatky o vás ví a vám nezbývá než čekat.
Nepomůže ani, pokud budete mačkat modré tlačítko. To je určeno pro nevidomé a zelenou nepřivolává.
Nainstalována jsou tam, kde jsou přechody ve vzdálenosti menší než čtyři metry. Aby nevidomý člověk poznal, zda klapání semaforu patří tomu, či onomu přechodu, držením tlačítka vypne zvuk pro všechny jiné směry, které nepotřebuje.
Modrá tlačítka rozliší podle toho, že na vrchní části mají výstupek. Nyní už tuto funkci zvládají i některé žluté krabičky, proto mají hrbolek taky.
VIDEO: Podjet kalhotky, přejet záplatu. Podívejte se také na triky, jak si vynutíte na semaforu zelenou, a zjistěte, proč někdy čekáte na křižovatce tak dlouho: