Tohle auto zná svět jako Fiat 600. Bylo to jedno z aut, které posadilo Italy za volant. Už mnohem méně se ví, že stejnou roli sehrálo ve Španělsku. Tam ho vyráběli jako Seat 600.
Španělská značka se narodila po válce jako joint venture španělského národního průmyslového holdingu, šesti španělských bank a Fiatu. Až do rozchodu Seatu s italskou automobilkou začátkem osmdesátých let byly vlastně všechny seaty licenčními fiaty. Dvěma výjimkami jsou Seaty 1200/1430 Sport "Bocanegra" a 133 ze sedmdesátých let (o bouřlivém rozvodu Seatu a Fiatu čtěte zde).
"Šestistovka", druhý model Seatu (první byl Seat 1400 vyráběný deset let od roku 1973), je ikonou, která nastartovala motorizaci Španělska během let postupné obnovy po španělské občanské válce. Žádný jiný model není tak nesmazatelně uložen ve španělském kolektivním podvědomí. Starší generace Španělů dodnes vzpomíná, jak právě "pelotilla" (španělsky "kulička") stála u jejich řidičských začátků pod dohledem svých otců.
SEAT 600 na výrovním pásu v 60.letech minulého století
Šestistovka byla neodmyslitelnou součástí každodenního života španělských rodin v 50., 60. a dokonce i 70. letech. Děti, vnuci a pravnuci poslouchají po celá desetiletí příběhy "slavných" rodinných výletů. Vždyť vyjet v tehdejší době na expedici po zemi bez infrastruktury bylo dobrodružstvím samo o sobě.
Základní cena 63 000 peset
Kulička umožnila Španělům splnit si sen o vlastním osobním autě. Prodával se za zhruba 63 000 peset, což odpovídá částce 378,54 EUR (zhruba 9 800 korun) v současných penězích. Na malinký seat se ale museli zájemci počkat několik týdnů nebo dokonce měsíců od objednání. Odezva na příchod modelu 600 byla dokonce tak enormní, že během pěti let byla výroba zvýšena až šestinásobně.
Srovnání generací. Seat Mii a Seat 600
Původně by vůz vybaven motorem se zdvihovým objemem 633 cm3, který poskytoval nejvyšší výkon 18 až 20 koňských sil. Kapesní seat uměl pelášit až 115 km/h a kilometry s pevným startem usprintoval za 45,5 sekund. Spotřeba paliva byla 10 litrů na 100 km ve městě a 6,5 litru mimo město.
Po šesti letech výroby byl motor nahrazen novější verzí o objemu 767 cm3 a výkonem 25 koní, později na 28 koní pro verze D, E a L-Especial, které se vyráběly po zbývajících deset let kariéry modelové řady 600. Jak je z označení L-Especial patrné, nabízela tato verze elegantnější interiér s luxusnějším čalouněním a zámek sloupku řízení proti odcizení vozidla.
23.července 1962 vyjel z továrny stotisícový kus Seatu 600
Zákazníci si museli vystačit se zavazadlovým prostorem o objemu pouhých 68,5 litru. U všech variant zůstal design karoserie prakticky beze změn, výjimkou byla změna ze zavěšení dveří vzadu na konvenční zavěšení vpředu po roce 1970.
V roce 1963 vyjel na silnice model 600 D a společně se svým nástupcem 600 E definitivně potvrdil význačné postavení modelové řady. Zvýšení zdvihového objemu bylo reakcí na tehdejší náročné provozní podmínky, ale do konce výroby se již dále neměnil.
Ve stejném roce se představila specialita s označením Seat 800. Měla lehce prodlouženou karoserii a pár zadních dveří navíc. Ve výrobě vydržela pět let. Prodloužená šestistovka sloužila často jako taxík. Byla jakousi obdobou Fiatu 600 Multipla.
Pro čtyři a víc
Základní provedení šestistovky měřilo 3,3 metru. Interiér byl plánovaný pro čtyři, v nouzi pro pět lidí. Pamětníci často hýří historkami, jak se do malinkého auta nacpalo i o pár cestujících navíc.
Šestistovku mechanici milovali, protože opravy byly jednoduché a levné. Náhradní díly bylo navíc možné sehnat extrémně snadno, a to nejen v autorizovaných servisech, ale i ve všech obchodech s díly a příslušenstvím. S malými i většími opravami sloužil vůz dlouhé roky.
Poslední šestistovka sjel z montážní linky výrobního závodu Seat Zona Franca v Barceloně 31. července 1973. Vzniklo jich přesně 797 319. Auta jezdila nejen po Pyrenejském poloostrově. Seat vyvážel šestistovku do Argentiny, Mexika, Finska a snad i do Polska.
Auto by asi mohlo vydržet ve výrobě ještě o trochu déle. Jedním z důvodů pro ukončení produkce měly být tenké prostřední (B) sloupky, na které by bylo velmi komplikované přichytit horní úpon bezpečnostního pásu.
