zavřít
1 / 37
náhledy
Podívejme se na reprezentativní vzorek sanitek sloužících v tehdejším Československu. Přestože těch typů byla celá řada, tak asi každý si v prvé řadě vybaví nesmrtelnou Škodu 1203. Přívlastek nesmrtelná není v tomto případě chválou, ale odkazuje na skutečnost, že daný typ se vyráběl a používal déle, než by si zasloužil nejen on, ale především jeho aktivní i pasivní osazenstvo.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Nejpočetnějšími typy sanitek za celou éru Československa byly Škoda 1203, Škoda 1202 (viz foto), Škoda 1200/1201 a Škoda 1101. Ty samozřejmě v galerii nemůžeme vynechat, ze zbývajících typů se podíváme na některé, aniž bychom výběr toto vzorku ovlivňovali jejich početním zastoupením (uvidíme tedy i některé existující pouze v jediném exempláři, zatímco jiné početnější oželíme).
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Po celé meziválečné období a za druhé světové války se v případě sanitek jednalo o výrobu kusovou (přesněji bychom ji mohli nazvat jako zakázkovou), zpravidla zajišťovanou samostatnými karosárnami, kterých v té době existovala celá řada. Karosárny (Sodomka, Uhlík, Petera atd.) byly firmy vyrábějící karoserie pro zákazníky, kteří chtěli něco jiného, než nabízely samotné automobilky (Praga, Tatra, Škoda atd.). Taková karosárna tedy použila jako platformu sériový podvozek a ten osadila příslušnou karoserií/nástavbou. Portfolio výrobků karosáren bylo široké, zahrnovalo „nekonfekční“ karoserie pro osobní vozy zámožnějších klientů, autobusy, různé speciální nástavby vozů užitkových a mimo dalších právě i karoserie sanitek, resp. vozů zdravotnických, jak se jim tehdy také říkalo.
Autor: z dobového měsíčníku Auto
Před Velkou válkou se zdravotnické automobily na našem území nacházely v množství stopovém. S počtem v řádu jednotek kusů se potom začínalo i v nové Československé republice založené roku 1918. Počty sanitek samozřejmě rostly, ale musíme to brát stále v relaci k automobilům obecně, zkrátka tehdy jste sanitku na silnici běžně nepotkali. Podle statistik zveřejněných v měsíčníku Auto (v čísle 7/1930) bylo v únoru 1929 v ČSR celkem 177 zdravotnických automobilů, z toho v Čechách 96, na Moravě a ve Slezsku 64, na Slovensku 12 a na Podkarpatské Rusi pouhých pět.
Autor: z dobového měsíčníku Auto
Než přišly ke slovu automobily, používaly se k dopravě pacientů koňské potahy, a to postupně i s patřičně konfigurovanými sanitními kočáry. Toto by měl být jeden z pražských ještě z dob mocnářství. Konkrétně tehdejší Pražský dobrovolný sbor ochranný se mohl s koňskými potahy nadobro rozloučit v roce 1923, kdy už měl ve svém stavu deset sanitních automobilů značek Praga, Laurin & Klement a dokonce Ford (tři sanitní fordky dorazily po válce ze západní fronty a později byly ještě zakoupeny tři podvozky Ford T přímo v USA a u nás opatřeny příslušnými karoseriemi).
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Jeden z prvních dvou pražských sanitních automobilů na podvozku Praga ještě z doby krátce před Velkou válkou, tedy několik let před vznikem Československa.
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Tak tento vůz z roku 1922 se nebojme díky jeho netradiční výzdobě klasifikovat nejzajímavějším sanitním automobilem prvorepublikového Československa, ne-li vůbec celé naší historie. Sanitku postavili na podvozku Laurin & Klement v zemské průmyslové škole v Mladé Boleslavi, kde ji pro Pražský dobrovolný sbor ochranný objednala Zemská správní komise. Karoserie vyniká výzdobou z tepané mědi. Vůz se zapsal i do historie, kdy jeho první akcí byl převoz těžce postřeleného ministra financí Aloise Rašína do Podolského sanatoria po atentátu dne 5. ledna 1923, kde 18. února zemřel.
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Vedle sanitních automobilů se ve velmi malé míře používaly i sanitní motocykly. V ČSR však můžeme takovou věc považovat za unikát, a tak si važme alespoň tohoto stroje britské značky BSA. V každém případě by však snad každý pacient, který byl při vědomí, preferoval před motocyklem automobil.
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Stěžejním uživatelem sanitek byl u nás za první republiky Červený kříž: „Zvláště důležitým podnikem samaritánské služby jsou záchranné stanice automobilní. Červený kříž usiluje o to, aby v celé republice byla vybudována síť zdravotnických automobilních stanic. Sanitní automobil umožňuje, že nemocný nebo raněný je ve velmi krátké době za doprovodu samaritána odevzdán do rukou lékaře nebo do nejbližší nemocnice. Včasný lékařský zákrok pak může nešťastníkovi často zachrániti život neb jej uchrániti před zmrzačením.“ Tato fotografie někdy z poloviny 20. let nám názorně ukazuje různorodé portfolio prvorepublikových sanitek, jejichž kusové, respektive zakázkové výrobě se věnovala řada karosáren.
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Tatra 13 v sanitním provedení, exemplář sloužící u záchranářského sboru v Bratislavě
Autor: public domain
Zde vidíme příklad sanitky z karosárny českolipské firmy Bohemia. Sanitka je postavena na podvozku typu Tatra 54/30 (poněkud netradiční typové označení představuje Tatru 54 se silnějším motorem z Tatry 30).
Autor: z prospektu výrobce
Sanitky se stavěly na podvozcích osobních automobilů všech velikostí, od čehož se potom odvíjela i jejich pořizovací cena. Větší sanitky samozřejmě oplývaly vyšší užitnou hodnotou. Ve druhé polovině třicátých let vznikaly sanitky například i na podvozcích automobilů Škoda vyšší třídy, tedy typů Favorit a především Superb. Na fotografii je sanitka Škoda Favorit z pražské karosárny Karosa.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Ke stavbě zdravotnických automobilů se požívaly i podvozky lehkých náklaďáků. Zde například vidíme sanitku Škoda 104 z roku 1937 z kolínské karosárny Šnýdr.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Praga Lady z přelomu třicátých a čtyřicátých let v sanitní verzi
Autor: z dobového měsíčníku Auto
Ještě jednou Praga Lady z přelomu třicátých a čtyřicátých let v sanitní verzi. Lze si všimnout drobných rozdílů oproti vozu stejného typu na předchozí fotografii.
Autor: z dobového měsíčníku Auto
A nyní se již dostáváme do doby poválečné. Škoda 1101 se stala první sériově vyráběnou československou sanitku. Malý osobní automobil Škoda 1101 je jinak prvním poválečným typem mladoboleslavské automobilky, ale patřící ještě do typové řady Popularů, v tomto případě se jedná o víceméně překarosovanou Škodu Popular 1101 z roku 1940. Lid motoristický obdařil Škodu 1101 přezdívkou Tudor, a to podle základního provedení osobního vozu s uzavřenou dvoudveřovou karoserií. Výroba sanitek potom běžela ve Vrchlabí, v bývalé karosárně Petera, kam byly dodávány podvozky Š 1101 z Mladé Boleslavi.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Sanitní vozy Škoda 1101 byly u nás hojně rozšířené. V letech 1946 až 1952 se jich vyrobilo asi 4,5 tisíce kusů, tedy markantně více než všech našich sanitek do roku 1945. Velká část produkce sanitek Škoda 1101 šla ovšem na export. Na této fotografii se řítí jedna malá sanitka předmětného typu přes pražské Jungmannovo náměstí, kde nás spíše zaujme třínápravový trolejbus Tatra 400.
Autor: FORTEPAN / Faragó György
A do třetice sanitní Škoda 1101. Neradi to říkáme, ale do tohoto vozu se pacient sotva vešel, což se může zdát u sanitky jako dost podstatná závada. Dokonce musela být vyboulena mezistěna do prostoru posádky v místě vedle řidiče, aby se do vozu vůbec dala zasunout celá nosítka. Místo pro spolujezdce tím bylo prostorově minimalizováno a k sezení sloužil jakýsi dekl, položený navíc ještě na rezervním kole. Svou práci si však tyto sanitky odsloužily. Zde je dobré také zmínit, že jsme měli dokonce ještě jeden menší sanitní typ, a to z roku 1939 na podvozku Popularu 995 zvaného Liduška. Sanitní Liduška byla potom řešena tak, že prostor pro nosítka regulérně expandoval až do původního místa spolujezdce vedle řidiče, které tak ve voze absentovalo.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
V roce 1951 vystřídal ve výrobě malého Tudora větší Sedan, kdy neoficiální přezdívka opět vycházela z provedení osobního vozu se čtyřdveřovou karoserií. Jednalo se o typ Škoda 1200 a následně škoda 1201 se silnějším motorem, která se vyráběla až do roku 1961. Poslední roky se Sedan vyráběl už pouze v užitkových verzích (což trochu s přezdívkou hapruje), protože lidu byly určeny nové Spartaky a po nich Octavie. Mezi užitkové verze Škody 1200/1201 samozřejmě počítáme i sanitky, ty se vyráběly nejprve ve Kvasinách a následně ve Vrchlabí. Sanitek Škoda 1200 (viz foto) bylo vyrobeno 1 935 kusů a sanitek Škoda 1201 dalších 5 286 kusů.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Sanitní Škoda 1201
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Sanitní Škoda 1201 (v provedení pro Záchrannou službu) v podnikovém muzeu mladoboleslavské automobilky
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Pokračovatelem užitkových vozů Škoda 1200/1201 se stala Škoda 1202, lidově zvaná Stejšn či Stejšna, jak to měl kdo rád. Tento typ se nevyráběl v provedení sedan, ale v případě osobní verze pouze jako kombi. Z celkových přibližně 60 tisíc vyrobených Stejšnů bylo 12 217 sanitek.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Sanitka Škoda 1202 na reklamním prospektu
Autor: z dobového prospektu
Sanitka Škoda 1202 na reklamním snímku
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Bezesporu nejikoničtějšími československými sanitkami byly příslušné verze Škody 1203. Tento lehký užitkový automobil trambusové koncepce byl představen v roce 1968, kdy zase až tak špatný – navzdory později se s ním šířícím a na realitě založeným pověstem – nebyl. Ale kvůli centrálně plánovanému hospodářství komunisty řízeného státu se vyráběl příliš dlouho a navíc bez zásadnějších modernizací, které by to případně mohly ospravedlnit.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Nezávislé zavěšení všech kol Škody 1203 přinášelo jízdní komfort i na méně kvalitních silnicích a nezpevněných cestách. Pokud už za nic jiného, tak právě za tohle si „dvanáctsettrojka“ zaslouží pochvalu. Ale pravda je, pokud se zaměříme na vozy ze Slovenska, kam byla jejich výroba přesunuta, že kolikrát bylo štěstím v neštěstí, pokud vůbec někam dojely.
Autor: z dobového prospektu
V každém případě ať byla škoda 1203 problematická, jak chtěla, tak svou práci si v našich končinách odvedla, když ji stejně nic jiného nezbývalo.
Autor: z dobového prospektu
Zajímavý snímek převozové Škody 1203, zde prototypu, se simulací obsazenosti.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
Škoda 1203 určená pro plnění úkolů Záchranné služby
Autor: Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje
Škoda 1203 určená pro plnění úkolů Záchranné služby
Autor: Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje
Dvanástsettrojka novějšího provedení, tedy mírně modernizovaná Škoda 1203M, s černou plastovou maskou místo kovové, obdélníkovými předními světlomety místo kruhových a s odstraněným „antiaerodynamickým“ převisem (kšiltem) nad čelním sklem, který určitě nepřispíval k hospodárnosti provozu.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Sanitní Škoda 1203M
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
V menších množstvích se v socialistickém Československu používaly i sanitky zahraniční výroby. Nejvíce bylo jugoslávských vozů IMV 1000, těchto sanitek bylo v 60. letech dovezeno asi 400 kusů. Jejich význam byl v tom, že prostorný interiér s velkou světlou výškou (v porovnání s vozy Škoda 1200/1201 a škoda 1202) umožnil zdravotnickému personálu provádět větší akce na pacientovi za jízdy již o pár let dříve, než se začaly vyrábět dlouho očekávané také trambusové dvanáctsettrojky.
Autor: ČTK
Z několika dalších zahraničních sanitek používaných v Československu zde máme namátkou Renault Master z přelomu 80. a 90. let.
Autor: Archiv Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
Prototyp sanitky Tatra 603 AS jako muzejní exponát v kopřivnickém muzeu. Tento vůz vznikl pouze v jediném prototypovém exempláři.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Tatra 613 RZP z přelomu 80. a 90 let vznikla v malé sérii.
Autor: z dobového prospektu
Škoda Forman Medica. Více informací nejen o tomto voze, ale i o dalších sanitkách Škoda přinese v budoucnu klasický článek. Podobně se budeme věnovat méně objemnějšímu tématu sanitních vozů značky Tatra.
Autor: Archiv společnosti ŠKODA AUTO
