ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zpomalení na spadnutí. K omezení rychlosti směřuje Německo i Francie

  • 444
Dvě největší země Evropské unie nejspíš zpomalí. Ministři životního prostředí spolkových zemí podepsali memorandum, kde žádají zrušení neomezené rychlosti na dálnici. A Francie má novou premiérku, která už před dvěma roky popudila řidiče návrhem na povinnou stodesítku.

Žádná bezpečnost. Spotřeba a emise. To je argument, který po bezmála století možná připraví Němce o možnost dálničních „přeletů“ neomezenou rychlostí. Povinná stotřicítka, po které jednohlasně volají ministři životního prostředí všech spolkových zemí, naopak možná skončí ve Francii. Tam by auta na dálnicích mohla zpomalit nejspíše na 120 kilometrů v hodině.

Ze symbolického pohledu se zdá být významnějším zrušení neomezeného limitu na německé dálnici, jenže rychleji než stotřicítkou stejně jezdí jen minimum řidičů. Zato snížení rychlosti ve Francii může pěkně „bolet“.

O tom, že by tam rychlost mohla klesnou, spekulují novináři poté, co znovu zvolený prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérkou bývalou ministryni životního prostředí Élisabeth Borneovou. Právě ona totiž před dvěma roky nápad na snížení rychlosti prosazovala v rámci takzvané Občanské úmluvy o klimatu. Kontroverzní platforma navrhovala řadu radikálních změn, které nedopadaly zdaleka jen na automobilismus, ale i na běžné životy Francouzů.

110 je radikální, 120 reálná

Borneová, která v té době byla ministryní dopravy, tehdy návrh na snížení rychlosti podpořila, stejně jako návrh na nižší rychlost na okreskách. Zavedení osmdesátky bylo jednou z příčin protestů „žlutých vest“ a Emmanuel Macron, který nejdřív úmluvu podporoval, couvl. A donutil k tomu i Borneovou, která tehdy prohlásila, že „je důležité si ověřit, zda u těchto témat existuje podpora těch Francouzů, kterých se to týká“.

Nyní Francouzi čekají, co jmenování levicové političky premiérkou přinese. Borneová sice před dvěma roky ustoupila, nyní je však jiná situace. Extrémní ceny pohonných hmot, které vyvolaly občanské nepokoje, jsou standardem. Francouzi zpomalují přirozeně kvůli tomu, aby ušetřili. Nižší rychlost jde ruku v ruce i s elektromobilitou – spotřeba benzinu je jen věcí peněz, ale prodloužení dojezdu může být otázkou spousty času ušetřeného čekáním u nabíječky.

Ve Francii od července maximálně osmdesátkou. Místní bojují s nehodami

Motorističtí novináři očekávají, že Borneová se nejspíš o snížení limitu pokusí, pravděpodobnější však je, že zkusí jít mírnější cestou. Rychlost na dálnicích by tak klesla jen na stodvacítku. A to už není nic radikálního, tak rychle se jezdí v řadě zemí, které s Francií sousedí. Vlastně ve většině. Výjimkou je jen Itálie a Lucemburské velkovévodství. Belgie, Španělsko i Švýcarsko mají rychlostní limit právě 120 kilometrů v hodině.

Němečtí řidiči jsou po čtvrt století „pro“

Ekologický argument je jasný: snížení rychlosti ze 130 na 120 kilometrů by přineslo významnou úsporu paliva – alespoň takto vychází z obdobných průzkumů, které se dělaly v Německu.

V nejlidnatější zemi Evropské unie, která má zároveň nejhustší síť dálnic, se k omezení dálničních rychlostí přistupuje mnohem pragmatičtěji než v emotivní Francii. Zavedení limitu podporuje více než 60 procent obyvatel a diskuze se vede vlastně už jen o tom, jestli je vůbec limit potřeba. Reálně totiž stejně na polovině dálniční sítě platí nějaký rychlostní limit. A na těch „neomezených“ Němci obvykle stejně jezdí normálně. Poslední skutečně reprezentativní průzkum je sice starý už osm let, ale ukázal, že stotřicítku na neomezených úsecích dodržují dvě třetiny řidičů. A jen každý desátý jede víc než 150.

Útok na neomezenou rychlost na dálnicích se v Německu opět nezdařil

Současné memorandum, které podepsali ministři životního prostředí spolkových zemí, sice není pro centrální vládu závazné, ale dá se čekat, že ho bude brát vážně právě kvůli tomu, že bylo přijato jednomyslně. To je absolutně neobvyklý stav. Kaňkou na kráse je jen výtka ministrů Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska, kteří v dokumentu zmiňují, že účinek omezení rychlosti bude jen omezený, a proto tento konkrétní bod nepodporují. Dokument se nezmiňuje o limitu, na který by rychlost měla klesnout, nejpravděpodobnější je ale právě stotřicítka.

Průzkum na téma omezení rychlosti zveřejnil i německý autoklub ADAC. Ten sdružuje především řidiče, jde tedy skutečně o ty, kterých by se omezení týkalo. V průzkumu, který se konal loni, se pro zavedení limitu vyslovila přesně polovina respondentů. Pětačtyřicet procent je proti, pěti procentům řidičů je jedno, zda bude limit zavedený.

Mnohem zajímavější je srovnání těchto výsledků s dřívějšími roky. ADAC se totiž na stejnou otázku ptá svých členů pravidelně. Za posledních téměř třicet let se nestalo, aby příznivci omezení převažovali nad jeho odpůrci. Ještě v roce 2014 bylo proti zavedení limitu 65 procent řidičů. Nejvíc v historii průzkumů, které německý autoklub dělá už od roku 1985.

Úspora? 20 tisíc cisteren

ADAC srovnal i počty nehod na limitovaných a nelimitovaných dálničních úsecích a zjistil, že žádná souvislost mezi rychlostí a nehodovostí není. Němci bourají srovnatelně jako Belgičané s povinnou stodvacítkou, Francouzi se stotřicítkou, nebo Američané, kde obvykle platí obvykle limit 70 mil za hodinu, tedy kolem 113 kilometrů v hodině.

KOMENTÁŘ: Doba bez limitu skončila, miliardáři se nám tu prohánět nebudou

S ekologií je to jinak. Podle aktuálního prohlášení německé Spolkové agentury pro životní prostředí by omezení rychlosti na 130 km/h ušetřilo 1,5 milionu tun CO2 ročně. S ohledem na energetickou situaci v Evropě je mnohem zajímavější toto číslo přepočíst na úsporu benzinu a nafty. Němci by natankovali o 600 milionů litrů paliva méně. To je pro představu asi 20 tisíc cisternových návěsů. Kdyby se kamiony s nimi seřadily za sebe, kolona by byla dlouhá asi 330 kilometrů.

ADAC v principu proti zavedení limitované rychlosti není, ale vyzývá k tomu, aby se před politickým rozhodnutím, provedla měření. „Současné odhady jsou stále velmi hrubé, pokud jde o dopad na bezpečnost. Smysl by dávalo provést na pilotních trasách vědeckou studii, která bude zkoumat i hledisko časových úspor,“ navrhuje místopředseda ADAC pro dopravu Gerhard Hillebrand.

19. ledna 2022