Dojezd je téma, které rozděluje příznivce a odpůrce elektromobility. Většina jízd se sice odehraje na vzdálenost maximálně pár nižších desítek kilometrů, ale dlouhý dojezd rozhodně neznamená, že musíte jet tisíc kilometrů bez přestávky a močit cestou do PETky.
Ale dává vám svobodu v tom zastavovat na dlouhých cestách podle vašich fyziologických potřeb, nikoli jak vám to naplánuje auto, a dělat přestávky tam, kde se vám to líbí, ne tam, kde je volná nabíječka. Dlouhé dojezdy uměly starší diesely, teď to samé nabízejí čínské superhybridy nebo koncern Renault v podobě vozů poháněných LPG.
Renault stále tak trochu doplácí na dřívější obecně horší pověst francouzských vozů, přestože jeho servisní náklady jsou u mnoha modelů až o čtvrtinu nižší, než je průměr konkurence, a nemají ani žádnou chronicky poruchovou oblast.
Naopak v šíři nabízených modelů, nabídce pohonů nebo povedeném infotainmentu mají před řadou značek spíše náskok. Jejím trumfem je právě pohon na LPG, což není populární ve všech zemích Evropy, ale třeba v Česku, Itálii nebo Polsku je to stále velmi oblíbená cesta, jak ušetřit na provozních nákladech.
„V České republice tvoří LPG motorizace u osobních vozů Renault přibližně 16 % všech objednávek, u Dacie je to mezi 53 – 55% prodejního mixu,“ říká ředitel Renaultu Česká republika Zdeněk Grunt. „V průběhu posledních pěti let zaznamenává LPG motorizace u osobních vozidel našich značek na českém trhu stabilní růst. Meziročně evidujeme 8% nárůst v rámci mixu motorizací s LPG.“
Dacia, Renault a nový hráč na trhuProdeje nových automobilů na LPG po rekordním roce 2025 sice mírně zpomalily, první pololetí letošního roku ale stále patří k historicky nejsilnějším. Trhu nadále dominuje Dacia, nabídku však rozšiřují další výrobci. Dominantní postavení na trhu továrních LPG vozidel si dlouhodobě drží automobilka Dacia, která v prvním pololetí registrovala podle statistik SDA více než 2,6 tisíce vozů. Celkově SDA eviduje v tomto období 2 730 nových automobilů na LPG napříč všemi značkami. Zbytek trhu připadá především na Renault. Novinkou v LPG segmentu je od loňského roku italská značka DR Automobiles, která láká na výkonnější čtyřválcové LPG motory označované jako ThermoHybrid. „Česká republika patří spolu s Polskem mezi nejsilnější LPG trhy v západní a střední Evropě,“ říká Tomáš Maršálek, Customer Service & Sales Support Manager ze společnosti Primagas. „Podíl LPG na nových registracích je přibližně dvojnásobný oproti evropskému průměru. V českém vozovém parku je podíl LPG aut zhruba 2,3 %, tedy třeba více než dvojnásobek Německa.“ |
My jsme pohon na LPG vyzkoušeli v Renaultu Symbioz, kam se dostal letos. Model samotný se představil poprvé v roce 2024 a brzy se stal jedním z celoevropsky nejprodávanějších modelů značky. V Česku vede Captur, ale Symbioz dlouhodobě v prodejích překonávají Clio a Austral. Clio a Captur dostaly totiž novou LPG motorizaci společně se Symbiozem.
S délkou 4,41 metru stojí Symbioz mezi modely Captur (4,2 m) a Arkana (4,57 m) s Australem (4,51 m). Nejblíž má ke Capturu, se kterým sdílí design čelní masky, interiér, platformu i posuvnou zadní lavici. Jen zavazadlový prostor je větší – 492 až 624 litrů, podle toho, v jaké poloze je právě ona posuvná lavice.
Snadno tak můžete upřednostnit pohodlí na zadních sedadlech nebo větší přepravní kapacitu. Zástavba LPG celkové praktičnosti moc neubírá, v absolutních číslech nabídne jen o pár litrů v maximu méně – 610, protože nádrž na LPG je v prostoru pro rezervní kolo.
Hustota LPG infrastruktury podle obyvatel
| Země | Obyvatel na 1 LPG tankovací místo |
|---|---|
| Česko | ~11 500 |
| Německo | ~15 100 |
| Nizozemsko | ~18 100 |
Hustota LPG infrastruktury podle rozlohy
| Země | LPG míst na 1 000 km² |
|---|---|
| Česko | ~12,0 |
| Německo | ~15,4 |
| Nizozemsko | ~23,9 |
Symbioz dosud nabízel možnost volby mezi klasickým benzinovým motorem s mild-hybridní technologií a výkonem 140 koní a full hybridem o výkonu 160 koní. Ceny začínaly na částce 638 tisíc korun za mild-hybrid a 715 tisíc Kč za full hybrid. V první půlce letošního roku ovšem přibyla nová základní motorizace Eco-G, s nejnižším výkonem (120 koní), ale také nejnižší cenou (605 tisíc korun, která může při použití slevy a značkového financování klesnout až na 467 275 Kč).
Maratonec
Pohon Eco-G je založen na na tříválcovém benzínovém motoru TCe 115 o objemu 1,2 litru s přímým vstřikováním a turbodmychadlem. Umí spalovat jak benzín, tak LPG. Díky kombinaci dvou nádrží – 48 l benzínu a 50 l LPG – nabízí celkový dojezd až 1 400 km. Ten jsme se v praxi vydali vyzkoušet kousek za hranice Německa, do blízkosti nizozemského Eidhovenu, konkrétně do vojenského muzea Overloon, které leží ve stejnojmenné vesnici v Severním Brabantsku.
Z Prahy je do Venray něco kolem 770 kilometrů a s Renaultem Symbioz jsem dokázal tuto trasu ujet skoro celou na LPG, konkrétně to bylo 740 kilometrů při spotřebě 6,5 l/100 km. Celá cesta přitom vedla nejprve po české a poté po německé dálnici, ale kvůli řadě dopravních omezení a provozu jsme v podstatě nepřekročili rychlost 130 km/h, ale zároveň jsme ani nejeli ecorally.
Cestou zpět jsme spalovali benzín, a to s finální průměrnou spotřebou 5,4 l/100 km, a to jsme měli naopak trochu volnější cestu a v neomezených úsecích německé dálnice jsme jeli 150 km/h. Celkově jsme tak slibovaný dojezd 1 400 km dokonce překonali a skoro bychom celou cestu absolvovali na jedno natankování, ale kvůli objížďkám a popojíždění v cílové destinaci mezi muzei či na nákup znamenalo prodloužení celkové délky cesty na zhruba 1 600 km.
Kde tankovat LPG?„Česká republika má přibližně 950 LPG tankovacích míst, což představuje asi 24 % velikosti celé veřejné sítě čerpacích stanic,“ říká Tomáš Maršálek, Customer Service & Sales Support Manager ze společnosti Primagas. „Německo disponuje jednou z největších LPG sítí v Evropě s přibližně 5 500 místy. LPG je dostupné zhruba na 4 z 10 čerpacích stanic. Nizozemsko má relativně menší síť benzinek, ale velmi silnou tradici LPG. LPG je dostupné téměř na polovině všech čerpacích stanic. ČR má ve srovnání s Německem a zejména Nizozemskem stále nižší penetraci LPG infrastruktury do celkové sítě čerpacích stanic, přestože hustota samotných benzinek patří v Evropě k nejvyšším. To je zřejmě dáno i lepší infrastrukturou a přímým přístupem zemí k LPG terminálům na pobřeží.“ Podle serveru myLPG.eu, který nabízí i plánovač tras pro uživatel aut na LPG, byla v Nizozemsku průměrná cena litru LPG v první půlce srpna 1,25 eur/l, přičemž litr benzínu stál průměrně 2,57 eur a nafty 2,61 eur. V Německu byla průměrná cena LPG 1,09 eur/l při průměrné ceně benzínu 2,11 eur/l a nafty 2,18 eur/l. |
Symbioz je pohodlné kompaktní SUV, které s pohonem na LPG dává majitelům opravdu dlouhý dojezd a stále i ekonomickou úsporu. Moc mi nevyhovovala jen 6stupňová manuální převodovka, která je tuhá v chodu, a ne zrovna přesná v drahách. Žít se s ní ale určitě dá. Autu také chyběla elektrická pomoc mild- nebo fullhybridu při rozjezdech, které byly na můj vkus příliš vlažné.
Srovnání ČR, Německa a Nizozemska
| Země | Počet obyvatel (mil.) | Rozloha (km²) | Celkem čerpacích stanic | LPG tankovací místa celkem | Podíl LPG míst vůči všem stanicím |
|---|---|---|---|---|---|
| Česko | 10,9 | 78 871 | 3 948 | 950 (≈ 900-1 000) | 24,1 % |
| Německo | 83,2 | 357 569 | 14 000 | 5 500 (≈ 5 000-6 000) | 39,3 % |
| Nizozemsko | 18,1 | 41 865 | 2 262 | 1 000 | 44,2 % |
Vojenské muzeum OverloonPrávě v těchto místech proběhly na konci 2. světové války, v září 1944, těžké boje v rámci operace Market Garden. Šlo o největší výsadkovou vojenskou operaci v dějinách. Cílem spojeneckých výsadkářů bylo především obsadit mosty přes Rýn a několik dalších strategických míst v Nizozemsku. Pokud by operace byla úspěšná, podařilo by se zřejmě válku ukončit už v roce 1944. Spojenci ale narazili na tuhý odpor a hlavní most v Arnhemu, který střežily dvě tankové divize SS, se obsadit nepodařilo a Rýn tak zůstal hlavní přírodní překážkou postupu do Německa až do roku 1945. Vítězství u Arnhemu je považováno za poslední vojenské vítězství Německa ve 2. světové válce. Velké boje probíhaly i v okolí vesnice Overloon a dnešní muzeum tak částečně stojí přímo na místě tehdejších bojů. Součástí venkovní expozice jsou tak třeba původní zákopy Wehrmachtu. Muzeum se otevřelo už v květnu 1946, takže jde o nejstarší muzeum věnované 2. světové válce v západní Evropě, je největší svého druhu v Nizozemsku, když se rozkládá na ploše 14 hektarů. Skládá se z venkovních expozic i několika budov a zaměřuje se především na vylodění v Normandii a následné boje v Nizozemsku. Muzeum je plné exponátů, dioramat a hlavně vojenské techniky, především té německé a spojenecké, ale částečně i sovětské, která byla získána později po válce. Jen v hlavní výstavní hale je na 150 kusů techniky, například německé tanky Tiger I nebo Panther, britské Churchil či Cromwell, americký Sherman nebo sovětský T-34. Ale najdeme zde třeba i Renault FT-17, jediný tank, který Nizozemsko vlastnilo v roce 1940. Z další techniky je k vidění třeba letoun Spitfire nebo německá miniponorka Biber. Ale různé techniky a zbraní je v muzeu nepočítaně, hned na začátku expozice najdete třeba také jízdní kola, která se používala v německé i nizozemské armádě na začátku války. Ve speciální sekci zažijete vylodění v Normandii na vlastní kůži, když se s vámi třese podlaha při jízdě ve vyloďovacím člunu, dopadne na vás i pár kapek vody a z člunu „vystoupíte“ přímo před kulomet Wehrmachtu. Vstupné stojí od 13 let 20 euro, od 4 do 12 let 15 euro, online se dají lístky koupit se slevou. Na prohlídku počítejte nejméně tři hodiny. Otevřeno je s výjimkou některých svátků po většinu rok, a to od pondělí do pátku od 10 do 17 hodin, o víkendu od 11 do 17 hodin. Nedaleko je také unikátní muzeum protivzdušné obrany, celým jménem Historische Verzameling Grondgebonden Luchtverdediging. Nachází se na vojenské základně, takže na prohlídku je třeba se registrovat mailem nejméně týden předem. Otevřeno je ve středu a ve čtvrtek. Popisy exponátů jsou sice v holandštině, ale na místě je i ochotný průvodce, který dokáže vše popsat v angličtině. |
























