Hybridní tahač Volvo Mean Green stanovil nové světové rychlostní rekordy na letišti v utažském Wendoveru.
"Jsme velmi potěšeni výkony hybridního vozu, obzvláště v tak vysoké nadmořské výšce," řekl Boije Ovebrink, řidič a majitel trucku Mean Green. Boije Ovebrink je světový rekordman rychlostní jízdě s tahačem poháněným klasickým vznětovým motorem. Je také mistrem světa v okruhových soutěžích tahačů. Před pěti lety, když podruhé pokořil světový rekord s tahačem poháněným klasickým dieselovým motorem, zatoužil zařadit mezi své trofeje světový rekord hybridního tahače.
Projekt Mean Green odstartoval Boije Ovebrink a inženýr Volva Olof Johansson naostro v roce 2009. Jako základ pro jejich zelený speciál posloužily dva rámy tahačů, které měly zamířit do šrotu. Americké provedení kabiny Volva VN zase pochází z vozidla, které bylo použito na crashtesty.
Při rekordu se špatně dýchá
"Věděli jsme, že Wendover bude velká výzva, protože je to víc než 1280 metrů nad mořem," komentuje Ovebring svůj nový rekord. Aby se spalovací motor hybridního stroje vypořádal s řídkým vzduchem, museli mechanici přistoupit k úpravám.
Nakonec jeho zelené monstrum vytvořilo světový rychlostní rekord hybridním soustrojím poháněného tahače na letmém i pevném kilometru. Při jízdě na pevný kilometr vůz odstartuje z místa na trať 1 000 metrů v jednom směru, a pak to samé zopakuje v opačném směru. Jako oficiální hodnota je zapsaná průměrná rychlost z obou jízd. Při jízdě na letmý kilometr je při vjezdu na měřený kilometrový úsek rekordman už rozjetý.
V první disciplíně teď pro hybridní truck platí rekordní rychlost 153,2 km/h a na letmém kilometru dokonce 236,5 km/h. Mean Green tak pokořil své vlastní doposud platné rekordy z června loňského roku.
Zapsání nových rychlostních rekordů hybridního tahače má podle FIA - Fédération Internationale de l'Automobile (mezinárodním řídící orgán pro motorismus) trvat třicet až šedesát dnů.
Dieta pro všechny
Upravený aerodynamický tvar kabiny rekordního speciálu ukrývá téměř výhradně sériové komponenty z nákladních volv.
Prioritou tvůrců byla redukce hmotnosti. Přední náprava tak váží skoro polovinu co původně (z původního metráku snížení na 57 kg). A například z převodovky vyjmuli první převodový stupeň, to ušetřilo sedm kilo. Dietu podstoupila třeba i elektroinstalace (- 6 kg). I esu za volantem doporučili shodit kila z jeho typické postavy. Jestli ale o doporučených dvacet kilo zhubnul, je tajné...
Designer Jonas Sandström zase navrhl úpravy pro vylepšení aerodynamiky. U Formule 1 je podle Sandströma například potřeba, aby vzduch tlačil formuli k zemi. To u těžkého tahače třeba není, je však třeba, aby dobře prořezával vzduch.
V útrobách zeleného monstra hřmotí vyladěný motor Volvo D16 osazený dvěma vodou chlazenými turbodmychadly. Sílu šestnáctilitrového šestiválce přenáší upravená automatická převodovka Volvo I Shift, která spolupracuje s elektromotorem značky Kollmorgen. Kombinace elektromotoru a dieselového motoru poskytuje výkon 2100 koňských sil a točivý moment téměř 6780 Nm, z toho 200 koní a 1200 Nm točivého momentu pochází z elektromotoru.
Hybridní monstrum se rozjíždí na elektromotor, když se svým mamutím zátahem přidává spalovací motor, jede tahač už šedesátkou a Boije řadí v převodovce devítku.
Pilot přirovnává rychlost tichého rázného rozjezdu na elektřinu, na který pak naváže zátah turbodieselu, k vystřelení špuntu od šampaňského. Toho si legendární Švéd za svou závodnickou kariéru užil dosyta.
