Kromě Škody, Tatry a Pragy se snažily na našem malém prvorepublikovém motoristickém trhu uplatnit i další výrobci. Jejich reklamy jsou často umělecká díla. Vedle automobilů nesmíme zapomenout ani na motocykly.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Mezi vyloženě zdařilejší po umělecké stránce můžeme klasifikovat reklamy firmy Walter.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Walter: „Ať tratím! Roadster Walter Junior stojí za víc, než za Kč 26 500. Přesto vám ho nechám za Kč 26 500.“
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Walter vyráběl nejen vozy vlastní konstrukce, ale ve 30. letech se vrhl i na výrobu licenční, jejímž předmětem se staly fiaty. Právě Walter Junior má svůj vzor ve Fiatu 508 Balilla, i proto má už volant na levé straně (ale vozy s levostranným řízením zde produkovalo ještě v hloubi doby levostranného provozu více podniků).
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Vedle automobilů vyráběl Walter i letecké motory, reklama z dobového časopisu je samozřejmě cílena na zájemco o automobily. Ve vzduchu vidíme dolnoplošník avia s hvězdicovým pětiválcem Walter NZ 60.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
I na této reklamě je automobil naštěstí dostatečně výrazný, kdyby více splýval s pozadím, hrozilo by při zběžném pohledu pomýlení, že inzerát není od Waltra, ale od Harryho Jelínka.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
I zájemce o konvenční osobní vozy mohla k jejich nákupu nakopnout reklama se závodním speciálem.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Typ Walter Regent patřil už k nabídce z vyloženě vysokých sfér. A jeho proudnicová verze Airspeed, jejíž karosování bylo dílem Sodomky z Vysokého Mýta, vznikla pouze v množství stopovém.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Zde se můžeme jen dohadovat, komu, nebo čemu byl tento obrázek větší reklamou – zda Waltrovu Junioru, herečce Trudě Grosslichtové, nebo fotografovi Karlu Hájkovi.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Ne nadarmo je Wikov označován jako český Rolls-Royce. V této prostějovské firmě, primárně produkující zemědělské stroje, se v letech 1924 až 1937 vyráběly i automobily, které se vyznačovaly prvotřídní kvalitou. Zatímco osobní vozy z Prostějova musíme označit ve většině za luxusní, tak o jejich reklamách to tvrdit nelze, vždyť tato patří mezi ty nejzajímavější.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Reklama obyčejného provedení na neobyčejný vůz Wikov
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Ani reklama na tzv. Kapku, aerodynamický pokus s typem Wikov 35, není svým grafickým řešením nijak úchvatná.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Československá Zbrojovka Brno vyráběla automobily v období 1924 až 1936. První Zetka toho jména, konkrétně Z 18, zrozená v roce 1925, si nese primát prvního sériového československého automobilu poháněného dvoutaktním motorem.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Zajímavá reklama s automobilem Z 9. V Československu se už od dvacátých let, mnohem více potom od třicátých, objevovaly i typy tuzemských automobilů s volantem vlevo v očekávání avizované, i když stále oddalované změny z levostranného na pravostranný provoz. Ale zrovna zetky mezi ně nepatřily, ty se vyráběly standardně s volantem vpravo, na reklamním obrázku možná došlo k nějaké chybě.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
V roce 1934 představená silná čtyřka, neboli Z 4, se stala prvním československým sériovým automobilem s pohonem předních kol.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Poslední brněnský automobil Z 6 dostal přezdívku Hurvínek.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Automobily zetka, reklama se silným personálním obsazením
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
V letecká továrně Aero vzniklo koncem dvacátých let automobilní oddělení. Jeho první automobil Aero 10 HP se zaváděcí cenou 18.800 Kč byl v tomto oboru u nás věcí dosud nevídanou, blížil se tak cenovce lepšího motocyklu se sajdkárou.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Aerovky byly malé, jejich reklamy často velké, i přes celou jednu stranu různých společenských magazínů. Vlevo reklama na Aero 10 HP, zobrazená verze s uzavřenou karoserií nebyla příliš častá, vozy se zpravidla vyráběly jako otevřené roadstery.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Po malých vozech Aero 10 HP, Aero 16HP/18HP a Aero 20 HP se objevilo o něco větší Aero 30 a později ještě Aero 50.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Pro svoji dlouhou příď a celkově elegantní vzhled připomínající anglické sportovní vozy dostalo Aero 30 přezdívku český jaguar. Tu lze aplikovat i na podobné Aero 50. Třicítka disponovala litrovým dvouválcem o výkonu 30 koní a padesátka dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 50 koní, byly to dvoutakty.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Reklama na automobil Aero 30. Slogan "malý vůz pro velké cesty" pochází ještě z dob předchozích malých aerovek. Pro třicítku byl později vymyšlen slogan trefnější "rychlý vůz pro velké cesty".
Autor: Dobová tištěná reklama, Technet.cz
V meziválečném Československu bylo vedeno kolem třech stovek karosářů. Většina z nich se však zabývala pouze opravami karoserií, případně drobnými doplňkovými pracemi v oboru. Ale i tak zde působily řádově desítky karosářů a karosáren zhotovujících celé karoserie podle svých návrhů. V dobovém tisku moc reklam karosáren nenalezneme, malí karosáři zpravidla nic takového nepoužívali, ovšem Brožíkové z Plzně, to už byla třída, ti se občas i inzerovali.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Karosárna Karosa z Prahy Holešovic a její reklama na střešní nosič lyží. Jen dodejme, že spoluzakladatelem Karosy byl známý karosář Oldřich Uhlík, který se už v roce 1927 osamostatnil a založil si vlastní podnik svého jména. Jméno Karosa potom po únoru 1948 v rámci překopávání ekonomiky obdržela Sodomkova karosárna z Vysokého Mýta.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Nejslavnější československou značkou motocyklů je Jawa. Nápad začít si s motocykly se zrodil v Janečkově zbrojovce (výroba např. ručních granátů, úpravy původních rakouských kulometů na jiné střelivo) kvůli úbytku armádních zakázek. Na samém počátku motocyklové výroby v roce 1929 tam byl nákup licence na německé stroje Wanderer, tak se zrodila značka Jawa (Janeček + Wanderer). Záhy přišly na svět konstrukce vlastní, značka už samozřejmě zůstala. Za zmínku také stojí, že do té doby zde byla valná většina prodávaných strojů importovaných, ale s tím udělala Jawa rázný konec.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Jawa se zároveň stala nejmladší značkou prvorepublikových automobilů. A není náhodou, že se zaměřila na vozy menší, lehčí, levnější. Jejich výroba začala na přelomu let 1933 a 1934 typem Jawa 700, což byla licence německého DKW F2 Meisterklasse 701. Pokud nepočítáme závodní speciály, tak do zániku první republiky se začal vyrábět v roce 1937 ještě automobil vlastní konstrukce Jawa Minor.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Motocykly začala ve třicátých letech vyrábět také Česká zbrojovka. Podobně jako jawy se proslavily i československé motocykly značky ČZ.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Vedle Jawy a České zbrojovky zde vyráběla motocykly i řada dalších firem. A samozřejmě i dříve, některé už za Rakouska. Koneckonců „první schopný motocykl“ na světě byl dílem továrny Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, ale to je mimo téma prvorepublikových reklam. Naopak mimo téma není například značka Ogar, první motocykly Ogar začaly brázdit naše silnice až v roce 1934.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet
Na závěr třetího dílu sondy do prvorepublikových reklam ještě jedna s brněnskými zetkami. Je logické, že tento obrazový seriál už z principu nemůže být (a ani jim být nechce) komplexním shrnutím výrobků československých továren na tuzemském motoristickém trhu, ale omezení je dáno právě existencí konkrétních reklam z dobových časopisů. Ještě nás čeká čtvrtý závěrečný díl věnovaný vozům Tatra.
Autor: archiv Radek Folprecht, Technet