Na řidiče během podzimu čeká řada nástrah od migrující zvěře, přes mokré a klouzavé spadané listí, mlhy, první mrazy až po neviditelné chodce. Je možné je potkat jak ve městech, tak hlavně mimo ně, především u krajnic mezi obcemi. Největší hazardéři jdou nejen po špatné straně silnice, ale navíc oblečeni v tmavých barvách. Proto se jim říká neviditelní.
Před časem jsme jednoho takového potkali, ještě měl kapuci a sluchátka na uších. Nejspíš ani on si neuvědomil, jak moc riskuje. Není to tak dávno, co jsme na sociálních sítích zaznamenali diskuzi chodců, kteří vůbec nechápali, proč by měli nosit nějaké reflexní prvky, když auta řidičů mají světlomety, takže je přece musí vidět. Tento a další vážné omyly si tedy dnes uvedeme na pravou míru.
Test reflexních vest: Každá slibuje bezpečí, ale dvě vás nechají napospas tmě |
Ani světlomety nepomůžou
Asi málokterý chodec si naplno uvědomuje, že je to i on, který může výrazně snížit riziko případné dopravní nehody. Právě s příchodem podzimu toto riziko velmi stoupá. Pravidla pohybu chodců po pozemních komunikacích upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích, který říká, že pokud je snížená viditelnost nebo snad tma, pak musí každý chodec použít reflexní prvky. S nimi je pak chodec vidět až na vzdálenost 230 metrů, takže řidič má možnost na danou situaci adekvátně zareagovat.
Pokud chodec reflexní prvky nepoužije, může dostat pokutu až 2 000 Kč. Nikdy nespoléhejte na světlomety aut. Jakmile prší, je šedivo či zamračeno, mlha nebo tma, ani sebelepší světlomety řidiči nemusí pomoci vidět vás včas. A zároveň včas reagovat. Ano, řidič musí předvídat, musí včas reagovat, ale nejspíše to ve finále vždy bude chodec, který z takové nehody vyjde hůř.
„Všichni jsme si během léta navykli na luxus dlouhých dnů plných světla. Mnoho lidí si pak na podzim neuvědomuje, že do práce či do školy a zpět domů se už nepohybují za úplné viditelnosti, ale naopak za tmy či šera. Pro řidiče není nic horšího, než když neosvětleného chodce či cyklistu zahlédne na poslední chvíli, v takových případech to může samozřejmě skončit i fatálně. Povinností řidiče na druhé straně je zpomalit při zhoršené viditelnosti i na mokru,“ připomíná Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.
Zákon mluví o tom, že chodci musí mít reflexní prvky mimo obec a v místech, kde není veřejné osvětlení. Doporučujeme ovšem zvážit reflexní prvky i ve městech, především během soumraku a úsvitu, či během typicky šedivých deštivých dnů. Pro řidiče není nic horšího než řešit špatnou viditelnost, odrážející se světla lamp a ostatních aut. Čím více tedy budete vidět, tím lépe.
„Důležitá je rovněž barevnost oblečení, kdy světlé a kontrastní barvy oblečení jsou mnohem lépe viditelné než tmavé barvy, zejména za šera nebo v noci. Je důležité si uvědomit, že řidič vidí chodce v bílém oblečení na pár desítek metrů. V případě použití reflexních prvků je řidič schopen zaregistrovat chodce dokonce až na několik set metrů. I během dne je důležité být viditelný, zejména v oblastech s hustým provozem. Zvažte tedy nošení jasných barev a vyhněte se tmavým oděvům,“ radí policejní tiskový mluvčí Michal Schön.
Pokud se v noci musíte pohybovat po vozovce, noste reflexní vestu a co nejsvětlejší oblečení.
Platí, že ať už se chodec pohybuje ve městě, nebo mimo něj, vždy musí být ostražitý a musí věnovat pozornost okolnímu prostředí.
Především za snížené viditelnosti. „Vyhýbejte se používání mobilních telefonů a sluchátek. Vyberte si správnou trasu, a pokud je to jen trochu možné, vyhýbejte se silnicím s vysokou intenzitou dopravy. Vybírejte trasy s chodníky nebo se stezkami pro chodce,“ dodává mluvčí Schön.
Reflexní vesta i pro cyklisty
„Francouzská společnost la Sécurité routière uvádí, že za tmy řidič automobilu spatří chodce v černém oblečení ze vzdálenosti pouhých 28 metrů. Při rychlosti 50 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 31 metrů. Provedený praktický test prokázal, že řidič před figurínou chodce nejen nestačil zastavit, ale naopak do něho narazil rychlostí 32 km/h. Experiment se zopakoval, tentokrát byla figurína oblečena do reflexního oblečení. Řidič jej spatřil ze vzdálenosti 44 metrů – stačil bezpečně zastavit 13 metrů před chodcem,“ popisuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
„Výzkumy prokazují, že většina chodců si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že chodce jdoucí v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec neregistrují. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. A řádně osvětlení musí být i cyklisté,“ upozorňuje Budský.
Z údajů policie vyplývá, že v roce 2023 zemřelo na českých silnicích celkově 74 chodců. V obci zahynulo 43 a mimo obec 31 chodců. „Z 31 chodců usmrcených mimo obec zahynulo 23 za snížené viditelnosti. Šokující zjištění je, že prokazatelně 20 z nich nemělo reflexní doplňky,“ uvádí Roman Budský.
A ohrožení jsou za tmy i cyklisté. „Pro automobilistu je cyklista v tmavém oblečení a s odpovídajícím osvětlením na kole viditelný na 35 metrů. Při rychlosti 80 km/h potřebuje vozidlo k zastavení 60 metrů. S reflexní vestou je cyklista viditelný na 63 metrech, což umožňuje vozidlu zastavit 3 metry před cyklistou, pokud stojí, nebo 22 metrů před ním, pokud jede stejným směrem rychlostí 20 km/h,“ popisuje dopravní odborník. „Experiment francouzských specialistů nepočítal s českou specialitou, totiž cyklisty neosvětlenými za tmy. Pokud by byl proveden, spatřil by motorista neosvětleného cyklistu – podobně jako tomu bylo v případě chodce – na vzdálenost cca 28 metrů. Při reakční době šoféra dlouhé zhruba 1 vteřinu by nekompromisně do cyklisty narazil prakticky nesníženou rychlostí. Pro cyklistu by se téměř jistě jednalo o smrtelnou záležitost“, doplňuje Roman Budský. „Je dobré dodat, že moderní ledkové červené blikačky mohou cyklisty zviditelnit na mnohonásobně větší vzdálenost, než je tomu v případě mnohdy ne příliš kvalitně svítícího standardního koncového světla. A určitě lze cyklistům doporučit, aby vždy – nejen za snížené viditelnosti – byli oblečeni do kvalitní výrazně zbarvené reflexní vesty.“
Na dodržování zákonných povinností upozorňují i pojišťovny. „Pokud se prokáže, že chodec měl mít reflexní prvky a neměl, můžeme to zohlednit v rámci míry účasti na škodě, lidově za to dáme spoluvinu, což může vést i ke krácení pojistného plnění. Obdobně to platí i u cyklistů, kteří mají povinnost být řádně osvětleni. A doporučujeme i používání přileb, i když to u dospělých není povinné. Na případech, které jsme řešili, se jasně prokázalo, že by jejich použití výrazně zmírnilo následky nehody,“ vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.
