Nová generace Rangeru už od počátku vznikala jako elektročtyřkolka, ta první byla jen přestavbou benzinového rangeru, který platí za legendu a etalon mezi pracovními side-by-side čtyřkolkami, tedy těmi, ve kterých sedí posádka vedle sebe. V případě rangeru až tři lidé.
Benzinovou verzi si klidně dál můžete koupit, ovšem upřímně – po testu elektronovinky k tomu budete důvody hledat těžko. Ať jste pragmatik nebo srdcař milující vůni benzinu. Jestli totiž někde má elektrifikace smysl, je to právě tady.
Na začátek je dobré si ujasnit jednu věc: v případě čtyřkolky má bateriový pohon dva opravdu dobré důvody. V terénu maximálně oceníte pružnost elektrického pohonu a jeho jednoduchost, která s sebou nese i minimální nároky na údržbu.
V Česku, kde je optikou americký prérií servis na každém rohu, je to možná jedno. Ale pro farmáře kdesi na Středozápadě může každý výlet do servisu znamenat klidně několikadenní anabázi. Druhý skvělý důvod je tichost a absence vibrací, které má běžný spalovací motor. Tato elektronovinka totiž globálně míří na farmáře a lovce. V našem prostředí tedy na zemědělce a myslivce.
S jelenem na korbě
První ocení, že jim stroj nebude plašit dobytek, platit to bude nejvíc u chovatelů koní. Druzí si čistě teoreticky můžou zastřílet klidně zpoza volantu, aniž by museli vypínat motor. Přesně nad těmito vlastnostmi se ostatně rozplývají hlavně američtí recenzenti. A pochvalují si i další praktickou vlastnost – nosnost. Prý není problém na korbu hodit jelena wapiti střeleného z pohodlí sedačky v neslyšném autě.
Že si ho vezou do mrazáku, na výkonu nepocítí, elektrický ranger má totiž výkon 110 koní a točivý moment 190 newtonmetrů. Při hmotnosti 735 kilogramů to jsou vcelku působivé parametry. Naložit (tedy včetně živé posádky) lze na Ranger XP Kinetic až 680 kilogramů. A „na kouli“ utáhne více než jedenáct metráků.
Pak ovšem radikálně, tedy podle Američanů, klesá dojezd. Zůstat viset s mrtvým třímetrákovým wapiti na korbě někde v divočině není nic záviděníhodného, v českých lesích to ovšem nejspíš hrozit nebude. Základní patnáctikilowattová baterie si papírově poradí se sedmdesáti kilometry, na jedno nabití, dvojnásobná zvládne podle tabulek až 130 km. Na to, co najezdí český farmář nebo myslivec, to bude stačit bohatě.
Ranger XP Kinetic Elektrický Polaris
Pořádně ostrý pracant
Tedy pokud po prvním rozjezdu nezapomeneme, že jedeme na lov nebo krmit dobytek. Tato čtyřkolka sice má v popisu napsáno „pracovní“, ale zároveň je neuvěřitelně zábavná. A dokázala to i při testu na terénním polygonu v mohelnické pískovně. Na ovládání není nic složitého, je to zkrátka elektroauto. Volant, volič směru jízdy, volič jízdních režimů.
Instruktáž před rozjezdem není dlouhá, zahrnuje ale jedno důrazné doporučení: Nezkoušet sportovní režim. Proč? V první zatáčce rozorané autokrosovými auty je to jasné. I ve standardním režimu se na první pohled neohrabaný cvalda s korbou mění v buginu, která si libuje v dokonale vykroužených driftech, při kterých od zadních kol lítá hlína.
Pracovní charakter Ranger XP Kinetic nezapře v tlumení a pružení. Jistě, na hranách si klidně vyskočí a vy se proletíte chvíli vzduchem, dopad je ale provázen pořádnou ránou. Ale to není výtka, pořád platí, že to co ve vysloužilé pískovně s rangerem děláme, není jeho životním posláním. Zkusit tyto manévry s jelenem wapiti na korbě, bude se střelená zvěř válet v lepším případě kdesi v prachu za čtyřkolkou, v tom horším ji doskok na dorazy vystřelí dopředu za váš krk nebo přes kabinu. Samotná průchodnost terénem je ovšem se svými 35,5 centimetry světlé výška na poměry pracovních čtyřkolek opět nadstandardní.
Ranger XP Kinetic Elektrický Polaris
Ručkovací výzva
Samotný pohon funguje podobně jako u benzinových verzí. Primárně jsou poháněna zadní kola, při jejich prokluzu ranger zapojuje i pohon přední nápravy. V divokém driftu samozřejmě nepoznáte, kdy se přední náprava dá do práce, jako celek ale elektrický ranger funguje skvěle, tedy stejně jako ten benzinový. Dohnat jej do extrému, kdy se „přetočíte“, vyžaduje solidní dávku nešikovnosti. Jen vás nesmí překvapit extrémně dlouhý převod řízení.
Jak se zadek utrhne, budete potřebovat ručkovací schopnosti cirkusového šimpanze, abyste stihli dát kontra. Ale znovu – takto myslivci a zemědělci obvykle nejezdí. A naštěstí má Ranger XP Kinetic, tak jako všechny čtyřkolky, tradičně hodně dlouhý chod plynového pedálu, takže dávkování výkonu není přehnaně citlivé. Z verzí se spalovacím motorem je převzat i mód Versatrac Turf, který dokáže vypnout svornost zadního diferenciálu. Díky tomu má čtyřkolka menší poloměr otáčení a navíc neničí citlivé povrchy, třeba trávník.
Naprosto dekadentní zážitek je v případě Kineticu ticho. Pár minut vám bude trvat srovnat se s absencí zvukových „informací“. U běžné verze čtyřkolky vám vyšší otáčky motoru pomáhají rozpoznat úroveň trakce. Tady máte smůlu, lehké monotónní bzučení je spolehlivě přehlušeno všemi dalšími zvuky, které Polaris při nelidském trápení v terénu vydává.
Ranger XP Kinetic Elektrický Polaris
Nic pro šetřílky
Tak tedy: má elektromobilita v podání Polarisu nějakou slabinu? Z pohledu techniky v podstatě ne, smysl nebude dávat jen těm, kteří s pracovní čtyřkolkou za den nakroutí víc než 50 kilometrů. Takových ovšem bude v českém prostředí naprostý zlomek. Jediným limitem tak zůstává cena.
Podle čerstvě zveřejněného ceníku vyjde základní Kinetic bez desetikoruny na milion, verze Ultimate s větší baterií je dražší o tři sta tisíc. Ranger XP s litrovým spalovacím motorem nad „elektrikou“ sice zaostane ve všech parametrech, v nejnašlapanější konfiguraci Nordic Pro SE ale přijde na 650 tisíc. S nájezdy, které se u čtyřkolek dají očekávat, se bude Kinetic rentovat jen těžko. Pořád tu ale zůstávají ony nepřekonatelné výhody v čele s tichostí i ekologickým provozem. A ty budou pro část zákazníků zkrátka k nezaplacení.
