K Dánsku, Irsku, Islandu, Nizozemsku, Slovinsku, Švédsku a Velká Británii se s návrhem zakázat prodej automobilů se spalovacím motorem nově přidává i sousední Rakousko. A s auty se spalovacími motory chce skoncovat už v roce 2030. Ještě dál šlo již jen bohaté Norsko, které tak chce učinit již o 5 let dříve. Nedávno navržený plán Evropské komise s názvem „Fit for 55“, na jehož dodržení má dohlédnout její místopředseda Franz Timmermans, přitom počítá „až“ s rokem 2035.
Ambiciózní rakouské cíle
Již jsme si zvykli na rakouské „tanečky“ okolo jaderné energetiky. U země s velkým podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů, pro které má všechny předpoklady, to nepřekvapuje.
Do roku 2030 má být v devítimilionovém Rakousku vyráběna elektřina jen z obnovitelných zdrojů, přičemž součástí mixu má být 11 TWh z fotovoltaických elektráren (mj. i program milionu střech vybavených fotovoltaikou), 10 TWh z větrných, 5 TWh z vodních elektráren a 1 TWh ze zařízení na biomasu.
Vláda Sebastiana Kurze vyhlásila cíl dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality. Pro každý sektor přitom budou stanoveny dílčí cíle, mj. se zvýší ekologický poplatek za letenky na krátkých a středně dlouhých trasách, podpoří se veřejná doprava a zvýší se dotace na solární panely na střechách budov.
Nový rakouský klimatický balíček je tak ještě ambicióznější než ten od Evropské komise. Jedná se zatím jen o návrh, o kterém se má diskutovat (stejně jako o tom celoevropském), ale s velkou šancí projít.
Plán předložila rakouská ministryně pro životní prostředí, klima, energetiku a technologie Leonore Gewesslerová. Jedná se o členku Strany zelených, která má pro tyto aktivity ty nejlepší předpoklady. Jde totiž o bývalou výkonnou ředitelku organizace na ochranu životního prostředí Global 2000 a zakládající ředitelku Zelené evropské nadace (GEF) v Bruselu.
Místo aut jízda na kole a chůze
Podle jejího návrhu by nejpozději v roce 2030 šla prodávat již jen bezemisní osobní auta, ale i dodávky a lehčí nákladní vozy do 18 tun. Pro autobusy má tato změna platit od roku 2032 a pro těžké nákladní automobily o tři roky později.
Od roku 2040 mají být kvůli dosažení uhlíkové neutrality všechna auta na rakouských silnicích již bezemisní. Což znamená, že by se musela nechat v roce 2040 sešrotovat, nebo vyvézt do zemí s benevolentnější legislativou.
Gewesslerová ale jde ve svých představách o rakouské mobilitě ještě dál. Vyměnit auta se spalovacím motorem za elektrická v poměru 1:1 jí nepřijde dostatečné. Podíl „motorizované individuální dopravy“ by chtěla snížit rozšířením veřejné dopravy a také tzv. „rozšířenou mikromobilitou“, tedy chůzí a jízdou na kole.
Celkově by se měl podíl cest uskutečněných vlastními silami podle představ ministryně zvýšit do roku 2040 na 35 % tras, zatímco dnes je to jen 23 %. Každý Rakušan by se tak měl pohybovat zhruba o desetinu více než dnes. Je však otázkou, zda je možné ve svobodné společnosti vůbec něco takového nařídit.
Automobily se spalovacími motory však v Rakousku nebudou mít ani umožněno tankovat udržitelná tzv. e-paliva, protože ta si kvůli jejich předpokládané omezené dostupnosti plánuje náš jižní soused „schovat“ pro leteckou a vodní dopravu.
Použitá syntetická paliva navíc mají být jen ta vyrobená v Rakousku. Místo leteckých spojů na krátké vzdálenosti mají být vypravovány noční vlaky a co největší podíl nákladní dopravy má být přesunut z kamionů na železnici.
Rozvoj prodeje nízkoemisních aut má být podpořen výstavbou sítě dobíjecích stanic a vodíkových plniček, která by měla být plně rozvinutá nejpozději v roce 2035. Do devíti let má být na rakouských dálnicích vybudováno více než 1 000 rychlonabíjecích míst a dobíječkami mají být opatřena i všechna veřejná parkoviště. Do roku 2024 by také měly existovat nabíjecí stanice pro těžká nákladní vozidla a rovněž má být vybudována infrastruktura pro vodíková nákladní vozidla.
Návrh ministryně se příliš nelíbí Autoklubu ÖAMTC. Jeho ředitel Oliver Schmerold namítá, že „plán představuje především zákazy a další zdanění pro rakouské majitele osobních aut,“ a varuje mimo jiné i před vyšší ztrátou jejich hodnoty.
Schmerold rovněž kritizuje další plánovaná opatření namířená proti individuální motorizované dopravě: plošné snížení rychlosti ve městech na 30 kilometrů za hodinu, zákazy vjezdu, omezení parkování a zvýšení zdanění paliv.
Štýrsko v ohrožení
Podle Gernota Paggera z Průmyslové federace Štýrska pak kroky ministryně Gewesslerové ohrožují práci 180 000 lidí zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Středobodem rakouského automobilového průmyslu je právě Štýrský Hradec, osobní auta zde smluvně pro jiné značky vyrábí společnost Magna Steyr, a ve Štýrsku se vyrábějí i motory BMW, ale rovněž nákladní automobily a autobusy MAN.
Předložený návrh ministryně Leonore Gewesslerové není zatím schválený, ale je prý podle jejích slov zatím spíše „mapou a kompasem pro obrat v mobilitě“. Z návrhů mají být odvozeny konkrétní projekty, přičemž představu financování plánů autorka nezveřejnila.
Lze očekávat, že pokud bude tato rakouská vláda pokračovat, tak se většina z návrhů nejspíš uskuteční. Vzhledem k blízkosti Rakouska jako tranzitní země směrem do Itálie a Chorvatska se případné změny dotknou i tuzemských řidičů. Návrhy současně ukazují, čeho se také můžeme dočkat, pokud by u nás získaly větší vliv takto zaměřené strany se silnými vazbami na Brusel a tamní ekologické organizace.