"Jezdím každý den do práce autem do Prahy, mám pocit, že ve Středočeském kraji jsou nejzanedbanější silnice v Česku. Týden od týdne je to horší a horší," lamentuje František Kulíšek, který prorazil gumu naposledy před třemi týdny.
I úplně nové auto začne po pár měsících ježdění po takovém tankodromu "povolovat". Tuhá karoserie neodolá neustálému kroucení a v interiéru to začne vrzat.
V Karlovarském kraji letos v únoru dokonce zřídili speciální linku, kam mohou motoristé nahlásit novou díru, kterou do silnice vyhlodala zima.
Komunikace jsou plné výtluků a utržených krajnic kvůli velkým teplotním výkyvům, které přinesl konec zimy. Při takových změnách teplot silnice rozmrzne, voda zateče do prasklin, kde později zamrzne a roztrhá povrch komunikace.
"Za výtluky obecně může hlavně historicky stavba komunikací a jejich podloží. V minulosti se šetřilo na technologii a silnice nebyly stavěny na dnešní zátěž. Vinu na současném stavu mají i přetížené kamiony," vysvětluje dopravní projektant Josef Filip.
"Stačí nekvalitně napojit záplatu a dovnitř se dostane voda. Pak přijde mráz, led, sůl a provoz a vozovka se poničí," dodává.
Co dělat, když si poškodíte autoPostupujte stejně jako při každé nehodě: zastavte na bezpečném místě, zapněte varovné blikačky, oblékněte reflexní vestu a za auto umístěte výstražný trojúhelník. Zajistěte co nejvíce důkazů: vyfoťte (alespoň mobilem) místo nehody a okolí, vezměte si kontakty na svědky. Volejte policii, abyste měli oficiální záznam o nehodě a fotografie z místa. Zkuste žádat náhradu škodu na majiteli komunikace, kde se nehoda stala. |
V zimním období provádí silničáři pouze provizorní opravy v omezeném rozsahu technologií za studena. Když mrzne a sněží, dělají jen nejnutnější provizoria. Výtluky zalijí asfaltem bez frézování a válcování. Životnost je pak mnohem menší než u klasických oprav. Když mrzne, mnohdy nezbývá než rozbité místo vydláždit.
K tomu je třeba cestu po zimě znovu opravit, to už teplou směsí. Do toho se cestáři pouštějí v posledních dnech. Zatím stíhají řešit jen nejakutnější případy.
"Uvědomujeme si, že silnice v havarijním stavu se musí opravit, byť občas jen provizorně. Oproti zaběhnuté představě však ne o každém výmolu silničáři vědí. Například stav silnic třetích tříd podle předpisů kontrolujeme jednou za měsíc, silnice druhé třídy jednou za čtrnáct dní," uvádí Milan Novák ze Správy silnic Moravskoslezského kraje.
Díru si natočte a zavolejte policii
Majitelé silnic většinou bývají pojištěni pro případ, že se na jejich silnici stane nehoda způsobená dírou. "Uspějete však jen v některých případech. Při dokazování pomůže, když vše nafotíte, případně natočíte na video a vůbec nejlepší je zavolat policii," radí nezávislý expert na dopravní právo, advokát Michal Dlabola.
Pokud ovšem jedete po "tankodromu", ve který se změnila vaše okreska, a urazíte si přitom kolo, velmi pravděpodobně od nikoho nic nedostanete. Paradoxně nejlepší je pro přiznání odškodného nahodilá díra na jinak pěkné silnici.
Víc než kdy jindy si proto v zimě všímejte značek označujících nerovnosti, případně práce na silnici. "Nepředvídatelnost" závady je totiž hlavní podmínkou uplatnění nároku na náhradu škody.
"Zákon říká, že majitel nezodpovídá za stavební a technický stav silnice, což zahrnuje i opotřebení. To znamená, že díra musí být nečekaná a osamělá, nemůžete jet po "rozhadrované" cestě a pak žádat odškodnění. Respektive můžete, ale velmi pravděpodobně nebudete úspěšní. U každé silnice totiž musíte přizpůsobit rychlost jízdy jejímu stavu a když je cesta dobrá tak pro teréňák, nemůžete po ní jet rychle, zničit auto a žádat, aby vám to někdo zaplatil," vysvětluje právník.
"Ale pokud se někde objeví výtluk uprostřed léta, tam upozornění nestačí, je nutné jej opravit nebo prokázat, že to nešlo, ale vlastník to má mnohem složitější, protože odpovídá i v případě, že díru označil. Pak se už hodnotí, jestli to bylo dostatečně výrazné," vysvětluje Michal Dlabola.
Proražené nebo přímo utržené kolo je třeba řešit se s majitele silnice. "Když přijde auto k úhoně ve výmolu na silnici první třídy nebo na dálnici, je třeba ji řešit s Ředitelstvím silnic a dálnic," radí Petr Buček, šéfredaktor specializovaného magazínu AutemBezpečně.cz. U cest nižších tříd jsou to většinou obce.
U pojišťovny velké šance nemáte. "Náhradu škody může řidič zkusit uplatnit z havarijního pojištění. Likvidátor pojišťovny však bude pečlivě zkoumat, jestli například zničený tlumič nebyl už předtím poškozen běžným opotřebením," vysvětluje Buček.
Většina pojišťoven navíc přímo vyjímá z "plnění" poškození samotné pneumatiky, muselo by být poškozeno i kolo. Téměř vždy je pak nutno počítat s tím, že je v pojistce spoluúčast, často pět či 10 tisíc korun. A škoda při vjetí do výtluku bude mnohdy nižší.
