Podle údajů zveřejněných společností JATO Dynamics se v červnu, což je měsíc, za který jsou k dispozici poslední kompletní údaje, ve 27 evropských zemích prodalo celkem 1 129 572 nových osobních vozů. To je o 24 procent méně než loni v červnu. Od začátku roku je to 5 087 617, meziročně dokonce o 39 procent méně.
Jediným trhem, který rostl, byl ten francouzský, a to o 2 procenta. Česká republika byla třetí nejlepší s „pouze“ pětiprocentním poklesem poptávky. Naopak nejhůř na tom bylo Portugalsko s minus 56 procenty a 11 tisíci prodanými vozy.
Statistika ukazuje i jiná zajímavá fakta. Globální pandemie urychlila prodeje elektrických, hybridních a plug-in hybridních automobilů v Evropě, ztrácí jen naftová a benzinová vozidla. Zatímco registrace benzinových a naftových aut klesly o 32 %, resp. o 31 % ve srovnání s červnem 2019, objem nových registrovaných elektrifikovaných aut vzrostl z 111 300 jednotek v červnu 2019 na 183 300 jednotek letos, neboli o 65 %. Tržní podíl EV vozů byl 16,2 %, což je jen o 8 procent méně než dieselových.
Růst prodejů elektromobilů je dán mnoha faktory. Kromě stále širší nabídky a faktu, že si je často kupují bohatší zákazníci, které ekonomická omezení příliš nepostihla, je to z části dáno i dotacemi, které v některých zemích na tato vozidla jsou. Například v Německu platí až do konce roku nabídka státní dotace 9 000 eur při nákupu elektromobilu v ceně do 40 000 eur.
Ve Francii je to 7 000 eur, dalších až 5 000 eur může pokrýt dotace v podobě tzv. šrotovného. Právě tam rostly prodeje elektrických aut nejvíc. Nějakou formu dotace nabízejí i vlády ve Velké Británii (až 4 500 liber). Dlouhodobě silné jsou prodeje elektroaut v zemích, které jejich nákup zvýhodňují odpuštěním některých poplatků. Například v Norsku jde o daň placenou při nákupu automobilu, což může činit až 300 tisíc korun. V Nizozemsku jsou taková aut osvobozena od registrační daně, stejně jako v Portugalsku.
Mezi nejúspěšnější prodejce hybridů patřily značky Suzuki, Ford a Fiat, ovšem díky mild-hybridům. Na trhu plug-in hybridů dominovaly tři prémiové značky Volvo, Mercedes a BMW, které překonaly dosavadního leadera Mitsubishi. V čistě elektrickém segmentu zaujal Renault na prvním místě, protože jeho prodeje se více než zdvojnásobily, na rozdíl od Tesly na druhém místě se 42% poklesem.
Navzdory obtížné ekonomické situaci si nevedl špatně ani segment SUV. Přestože objem registrací těchto vozů klesl o 18 %, dokázaly zvýšit svůj podíl na trhu na 40 %. Je zajímavé, že nejlépe si vedla největší a nejdražší SUV, jejichž registrace klesly pouze o 2 %. Kompaktní SUV zaznamenala pokles o 21 %. Největším prodejcem v tomto segmentu byla skupina Volkswagen s tržním podílem 25 %.
Tradiční nejprodávanější auto Evropy, Volkswagen Golf, byl v červnu podruhé za sebou poražen Renaultem Clio. Důvodem může podle JATO Dynamics být, že Clio se už v červnu prodával na všech evropských trzích, na rozdíl od VW Golf, jehož generační obměna zastihla v době koronavirové krize takže na některých trzích se mohl prodej pozdržet nebo na ně bylo dodáno méně vozů, než bylo plánováno.
Clio nebylo jediným modelem od Groupe Renault, který si v červnu vedl dobře. Francouzská skupina má ještě Renault Captur a Dacia Sandero na třetím a čtvrtém místě. Nová generace Capturu je na navíc v červnu nejprodávanějším SUV v Evropě.
