Světová zdravotnická organizace (WHO) je v posledních dvou letech zmiňována v médiích téměř výhradně v souvislosti s nemocí covid-19, vydává ale i řadu dalších doporučení. Nedávno byly zveřejněny nové globální směrnice WHO o kvalitě ovzduší (AQG), které poskytují důkazy o škodách, které znečištění ovzduší působí na lidské zdraví, a to i při nižších koncentracích, než bylo dosud známo. Pokyny doporučují nové úrovně kvality ovzduší, které mají chránit zdraví obyvatel snížením úrovně klíčových látek znečišťujících ovzduší.
Jde o emise ozonu (O₃), oxidu dusičitého (NO₂), oxidu siřičitého, ale zejména o prachové částice. WHO odhaduje, že znečištěné ovzduší způsobuje každoročně sedm milionů předčasných úmrtí a vede ke ztrátě dalších milionů let zdravého života.
U dětí to může zahrnovat zhoršenou funkci plic, infekce dýchacích cest a astma. U dospělých jsou nejčastějšími příčinami předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice a objevují se důkazy o dalších účincích, jako je cukrovka a neurodegenerativní onemocnění.
Zdravotní rizika jsou spojená s prachovými částicemi o průměru 10 a 2,5 mikrometrů. Ty jsou schopny pronikat hluboko do plic, ale ty menší i do krevního oběhu, což má za následek především kardiovaskulární a respirační onemocnění a ovlivňuje i další orgány.
Limit pro oxidy dusíku by podle WHO měl být snížena ze současných 40 mikrogramů na metr krychlový vzduchu na 10 mikrogramů. Limitní hodnota pro jemný prach (PM 10) z 50 na 45 mikrogramů a pro jemné částice (PM 2,5) z 10 na 5 mikrogramů. Německý Focus už v této souvislosti napsal, že zavedení těchto limitů do praxe by znamenalo, že stovkám měst a venkovských regionů v Německu by mohl ze dne na den hrozit zákaz jízdy pro dieselové a benzinové automobily.
Focus se podíval na aktuální údaje Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) o kvalitě ovzduší, a zjistil, že všech 252 městských měřicích stanic v blízkosti dopravních komunikací v celém Německu překračuje v ročním průměru cílovou hodnotu 10 mikrogramů.
Prachové částice přitom neprodukují pouze automobily poháněné spalovacím motorem. Drobné prachové částice přitom nevznikají pouze při procesu spalování benzinu či nafty, ale i při kontaktu pneumatik s vozovkou nebo při brzdění. Elektromobil sice velmi často brzdí bez použití brzd rekuperací, ale naopak otěr z pneumatik je kvůli jeho vyšší hmotnosti ve srovnání se stejné velkým spalovacím vozem větší.
Zpráva WHO je zatím příliš čerstvá na to, aby se dalo odhadnout, jak se k ní EU postaví, odkdy a v jaké podobě by doporučení přijala. Otázkou je i to, jak by se emise měřily.
Tzv. „výfukové“ emise jsou pečlivě sledovány už nyní, ale ty vznikající z otěru pneumatik a brzd už nikoli, přestože do ovzduší unikají. Pokyny WHO navíc nejsou nijak právně závazné. Například USA se jimi neřídí, Evropa ale většinou ano.
Focus citoval Svena Giegolda, poslance Evropského parlamentu za Zelené, který v reakci na nové pokyny WHO na svých internetových stránkách uvedl: „Evropský parlament zde již určil směr nové legislativy. V březnu jsme přijali ambiciózní text o kvalitě ovzduší v Evropě. Jednoznačně v něm vyzýváme Komisi EU, aby změnou směrnic o kvalitě ovzduší plně sladila mezní hodnoty pro částice, oxid siřičitý, ozón a další znečišťující látky s aktualizovanými vědeckými pokyny WHO.“
