Víc než kdy jindy si proto v zimě všímejte značek označujících nerovnosti, případně práce na silnici, stejně jako rychlostních. "Nepředvídatelnost" závady je totiž hlavní podmínkou uplatnění nároku na náhradu škody.
Majitelé silnic většinou bývají pojištěni pro případ, že se na jejich silnici stane nehoda způsobená dírou. "Uspějete však jen v některých případech. Při dokazování pomůže, když vše nafotíte, případně natočíte na video a vůbec nejlepší je zavolat policii," radí nezávislý expert na dopravní právo, advokát Michal Dlabola.
Jak je možné, že s žádostí o náhradu škody uspěje tak málo řidičů? Vždyť silnice jsou plné děr...
Důvod je jasný: zákon umožňuje majiteli, aby se zprostil odpovědnosti, když prokáže, že z objektivních důvodů nemohl takzvanou "závadu ve sjízdnosti", což jsou všechny díry a výtluky, odstranit. To však platí pouze pro závady související s počasím.
A buďme trochu k majitelům cest spravedliví: je iluzorní chtít, aby plně zajistili sjízdnost ve chvíli, kdy je špatné počasí a oni to nemohou nijak ovlivnit. Taky chápejme, že při katastrofálním stavu českých silnic nemohou majitelé, respektive jimi pověřené firmy, odstranit všechny závady do druhého dne nebo v prvním týdnu po oblevě. Ovšem upozornit na ně musí. K tomu stačí jediné: značka nerovnost na silnici, známé kopečky.
Ale pokud se někde objeví výtluk uprostřed léta, tam upozornění nestačí, je nutné jej opravit nebo prokázat, že to nešlo, ale vlastník to má mnohem složitější, protože odpovídá i v případě, že díru označil. Pak se už hodnotí, jestli to bylo dostatečně výrazné.
To je hodně zajímavé. Znamená to, že když vidím značku nerovnosti vozovky, jedu dva kilometry, žádná díra nikde není a pak vjedu do vyfrézovaného otvoru, můžu volat k zodpovědnosti majitele?
Určitě. Protože jste nemohl předvídat, že tam díra po takové době bude. Vy jste přizpůsobil rychlost tomu, co vidíte, značka hrbolky ještě neříká, že tam najednou bude dvaceticentimetrový rigol. Těžko se však paušalizuje, vždy se zkoumají konkrétní okolnosti. Třeba jakou rychlostí jste jel a podobně.
Je pravda, že když je cesta rozbitá celá, jsou silničáři z obliga a žádnou náhradu škody nedostanu?
Ano, zákon říká, že majitel nezodpovídá za stavební a technický stav silnice, což zahrnuje i opotřebení. To znamená, že díra musí být nečekaná a osamělá, nemůžete jet po "rozhadrované" cestě a pak žádat odškodnění. Respektive můžete, ale velmi pravděpodobně nebudete úspěšní. U každé silnice totiž musíte přizpůsobit rychlost jízdy jejímu stavu, a když je cesta dobrá tak pro teréňák, nemůžete po ní jet rychle, zničit auto a žádat, aby vám to někdo zaplatil.
Co tedy dělat, když díra označená není, já do ní vletím, zničím kolo a nemám havarijní pojištění?
Pozor, havarijní pojištění není pro tenhle typ nehody až taková výhra. Naprostá většina pojišťoven přímo vyjímá z "plnění" poškození samotné pneumatiky, muselo by být poškozeno i kolo. Téměř u všech je pak nutno počítat s tím, že máte spoluúčast, často 5 či 10 tisíc korun. A škoda při vjetí do výtluku bude často nižší. Takže řidič nemusí uplatnit své havarijní pojištění, ale může žádat o odškodné.
Je tedy skoro jedno, jestli "havarijku" mám, nebo ne. Na kom mám pak přímé odškodnění chtít?
Na majiteli silnice. Jemu pošlete žádost o odškodnění. Pokud svou vinu uzná, předá událost k vyřešení pojišťovně, u níž má sjednáno pojištění odpovědnosti. Pro vás je však kontaktní osobou správce komunikace, ne pojišťovna, ta pouze v případě, že škodu řešíte z vlastního havarijního pojištění. Avšak bez souhlasu majitele cesty vám pojišťovna nesmí škodu proplatit.
český asfaltový ementálO dírách na silnici čtěte více zde |
Fotografie jsou dobré, video ještě lepší
Dostáváme se k důležité věci: jak vše zaznamenat co nejlépe?
Pamatujte si, že vy jste ti, kteří o něco žádají, takže musíte udělat všechno proto, abyste uspěli. Hlavní je doložit konkrétní místo na silnici, aby bylo možné zjistit, komu silnice patří. Hlavně u místních komunikací mezi obcemi. U hlavních silnic je to jednodušší.
Takže nestačí nafotit díru v asfaltu, ale i okolí...
Určitě. I když i fotka díry je důležitá, ale chce to mít vyfoceno širší okolí. Úplně ideální je pořídit videozáznam, což umí většina moderních mobilních telefonů. Aby na něm bylo vidět auto, okolí, silnice, s takovým důkazem se pak dá hůř zpochybnit, že se nehoda stala právě na tom místě a za takových okolností, jak tvrdíte.
Přijímá se video jako důkaz?
Samozřejmě, důkaz je všechno, co má vypovídací hodnotu a nebylo pořízeno nelegálně.
Nejlepší je asi mít svědky...
Určitě, je třeba prokázat nejenže na silnici je rigol, ale že právě on poškodil auto. Protože teoreticky jste mohli kolo prorazit nešikovně o obrubník a pak to "hodit“ na díru. Takže výpovědi lidí, kteří vše viděli, jsou ideální.
Může být svědkem rodinný příslušník?
Soud přijímá všechna svědectví, trest za křivou výpověď hrozí každému stejně. Ale samozřejmě, u soudu se hodnotí věrohodnost svědků. A člověk, který náhodou jel kolem, je nezávislý svědek, jehož výpověď má větší váhu než manželky. Ta může mít zájem na tom, aby rodina dostala peníze. To je ale jen teorie, neznamená to, že by výpověď manželky byla a priori nevěrohodná. Zpochybňovala by se spíše v případě, že by druhá strana měla vlastní důkazy či svědky, že se událost odehrála jinak.
Mám přivolat k nehodě policii?
Je to lepší, jejich protokol je důvěryhodnější, pojišťovny jej většinou nezpochybňují. Ovšem pozor, může se stát, že policisté podle měření brzdné dráhy zjistí, že jste jel moc rychle, a mohou vám uložit pokutu. Když ji nebudete chtít zaplatit na místě, postoupí věc do správního řízení na místní úřad. A pokud by vám tam prokázali vinu, můžete sice dál žádat o náhradu škody u majitele cesty, ale vaše šance jsou o dost nižší, vlastně téměř nulové.
Jestli jste si jisti, že jste dodržovali pravidla, a přesto došli újmy, protože jste díru opravdu nemohli vidět, je lepší policisty přivolat. Dobré je trvat na tom, aby zapsali do protokolu rovnou i svědky, které máte. Ale i když policie přijede, doporučuji udělat aspoň pár vlastních fotek. Setkal jsem se s tím, že se jim fotky nedopatřením zničily. Navíc, pokud řídíte služební auto, je přivolání policie v mnoha případech povinností požadovanou zaměstnavatelem.
Jak se případ může dostat od pojišťovny k soudu?
Pojišťovna může platbu odmítnout. Občas na ně lidé zkoušejí podfuky, takže jsou podezřívavé, a pak raději dají případ k soudu, který důkazy prověří. Takže i spousta lidí, kteří žádají oprávněně, může skončit u soudu, když se pojišťovně něco nezdá. A naopak, když vy nejste spokojeni s postupem pojišťovny, můžete se také obrátit na soud. Nemůžete ovšem žalovat pojišťovnu, ale jen majitele silnice. Pozor, to není ani Ředitelství silnic a dálnic, ale přímo stát, a ne Správa a údržba silnic, ale kraj. U místních komunikací je to město, obec. Pojišťovna je takzvaný vedlejší účastník.
Co když pojišťovna řekne ano, ale dá mi málo?
Právě u zničených pneumatik je to typické. Když zničíte pneumatiku, kupujete novou, případně celé kolo, i když jste roztrhli čtyři roky starou na konci životnosti. Pojišťovna vám tak pravděpodobně dá jen poměrnou cenu zničeného kola, takže místo pěti tisíc korun třeba jen tři a půl tisíce. Spory o to, jestli je výše náhrady adekvátní, jsou mnohem častější, než že pojišťovna nedá vůbec nic.
A když mi pojišťovna dá málo, musím žalovat opět majitele cesty?
Ano, a proto není jednoduché jít k soudu bez znalostí nebo bez vlastního advokáta, i když to je dražší. Navíc, když dnes platí, že soudu musíte všechno říct a navrhnout všechny důkazy už před prvním jednáním. Nesmíte vůbec na nic zapomenout.
Co dělat, když si poškodíte auto
|
