„Tento úspěch je zvláště významný pro Solaris, protože je to poprvé, co vyhrál vodíkový autobus tuto soutěž,“ okomentoval Javier Iriarte, generální ředitel společnosti Solaris.
„Vodíkový Solaris Urbino 18 vyniká špičkovou vodíkovou technologií, což mu umožňuje ujet až 600 kilometrů na jedno natankování bez jakýchkoli emisí – což z něj činí udržitelné a efektivní řešení pro moderní veřejnou dopravu, dodal. „Solaris je evropským lídrem v oblasti vodíkové technologie, dodal víc než 260 vodíkových autobusů a téměř 600 dalších je objednáno.“
Polsko-španělský výrobce vyvinul novou, optimalizovanou platformu pro vozidla s nulovými emisemi s novým designem přední části a novou architekturou elektroniky. Všechny prvky související se systémem vodíkového pohonu jsou umístěny na střeše. Jsou vybaveny senzory a bezpečnostními prvky, včetně ventilu, který řídí průtok vodíku a uvolňuje ho do atmosféry, pokud jsou identifikovány potenciální problémy.
Díky modulární konstrukci a nové platformě, speciálně vyvinuté pro bezemisní autobusy, je celková přepravní kapacita Urbino 18 Hydrogen 140 cestujících, z toho 52 na sedadlech.
Systém palivového článku dodávaný společností Ballard má výkon 100 kW a vyrábí energii s garantovanou životnostní víc než 30 000 provozních hodin. Pohon má fungovat od -30 do +50 stupňů Celsia, se studeným startem od minus 25 stupňů Celsia bez nutnosti předehřívání systému. H2, stlačený na 350 barů při 15 stupních Celsia, je uložen v osmi nádržích umístěných na střeše, které mají celkovou kapacitu 51,2 kg. Bus je vybaven trakčními bateriemi s kapacitou 60 kWh namontovanými ve střední části střechy, které slouží také k ukládání energie rekuperované při brzdění.
Elektromotor, který kloubový autobus pohání, má výkon 240 kW a nejvyšší točivý moment 2 222 Nm. Je umístěn centrálně nad zadní poháněnou nápravou.
Vodík má potenciál v nákladní dopravě, Česko zaostává, říkají průkopníci |
Poprvé v Česku
Bus Euro Test, ve kterém členové poroty vybírají autobus roku, se letos poprvé v historii konal v České republice. O titul se utkalo pět kandidátů s bezemisními pohony. Z pěti zúčastněných autobusů byly tři sólové a dva kloubové a co se týče pohonu, tři byly bateriové elektrické ( Ebusco 3.0 18, MAN Lion’s City 12 E LE a VDL Citea LE-122), jeden bateriový elektrický s vodíkovým prodlužovačem dojezdu (Mercedes-Benz eCitaro fuel cell) a jeden zcela vodíkový (Solaris Urbino 18 Hydrogen).
„Vozidla byla odstavena ve vozovně ČSAD MHD Kladno, odkud každý den vyjížděla na zkušební trasu dlouhou 14,3 km v průmyslové části města. Jednalo se o příměstskou část, několik železničních přejezdů a krátký úsek s výmoly a hrboly, což byla výzva pro jinak docela pohodlná vozidla. Samostatně byly provedeny testy brzdění a akcelerace a také měření hladiny hluku uvnitř,“ popsali organizátoři.
