Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle odborníka na bezpečnost silničního provozu Romana Budského z Platformy VIZE 0 Češi nejčastěji doplácejí na to, že si za hranice přenášejí zvyky z českých silnic a zároveň neznají místní pravidla.
„Řada lidí by pravidla ráda dodržovala, ale oni nevědí, co vlastně mají dodržovat. Souhrnný přehled evropských pravidel zkrátka neexistuje,“ řekl Budský v Rozstřelu na iDNES.cz. Typickým příkladem je podle něj překračování rychlosti o několik kilometrů v hodině.
Pozor na rychlost
„U nás se tak nějak toleruje, že když je devadesátka, jedu tachometrovou stovkou. Ale v Německu, Rakousku nebo Francii může být problém už o jeden kilometr navíc. Tam už se bavíme o desítkách, někdy i stovkách eur pokuty,“ upozornil.
Moderní kamery podle něj navíc umějí sledovat několik jízdních pruhů najednou, kontrolují bezpečnostní pásy i bezpečný odstup mezi auty.
„Lidé jsou překvapení, že přijedou z dovolené a ve schránce už čeká několik zásilek. Jeden řidič mi třeba říkal, že byl ve Francii a po osmi dnech doma zjistil, že ho dovolená vyšla na dvojnásobek,“ popsal.
Právě nedodržování bezpečného odstupu označuje Budský za druhý nejčastější nešvar českých řidičů. Zatímco český zákon mluví pouze obecně o dostatečné vzdálenosti, okolní státy mají jasně nastavená pravidla.
„Němci nebo Slováci doporučují dvě sekundy. Co je pod jednu sekundu, to už měří, a postupně zpřísňují sankce. Když se dostanete třeba na desetinu sekundy, může to být několik set eur, trestné body i zákaz řízení,“ vysvětlil.
Pokuty z neznalosti
Řada pokut podle něj vzniká také z pouhé neznalosti. Řidiči například nevědí o ekologických zónách. „V Německu si koupíte plaketu a máte klid na celém území. Ve Francii stojí viněta asi čtyři eura. Vyplatí se to. Kolikrát člověk ani neví, že do zóny vjel, a kamery pak přestupek odhalí,“ uvedl.
Na rozdílná pravidla je třeba myslet i při cestě do Francie nebo Itálie. Pokud prší, automaticky se tam snižuje maximální rychlost na dálnici ze 130 na 110 kilometrů za hodinu. „Nebude tam žádná proměnná značka. Zákon říká o dvacet kilometrů méně. Kdo to nesníží, může dostat pokutu v řádu několika stovek eur,“ upozornil.
Francie má podle Budského ještě jednu zvláštnost. Řidiči tam nesmějí používat sluchátka ani pecky do uší. „Francouzi to striktně zakazují. Je to pokutovatelné,“ řekl.
Velmi drahé může být i používání navigací s upozorněním na radary. „V Německu musíte deaktivovat lokaci radarů. Český řidič často policistovi řekne: ‚Jasně že to tam mám.‘ A odpověď je: ‚Tak mi dáte rovnou sto eur.‘ Ve Francii může být pokuta až patnáct set eur včetně zabavení zařízení,“ upozornil.
Pozor na palubní kamery
Velké rozdíly panují také u palubních kamer. Zatímco ve Velké Británii je policie i pojišťovny doporučují jako důkaz při nehodách, v Rakousku mohou řidiče přijít mimořádně draho.
„V Rakousku může první prohřešek vyjít až na deset tisíc eur. Když se to opakuje, až na pětadvacet tisíc eur. Doporučuji to opravdu nezkoušet,“ varoval Budský.
Stejně opatrní by podle něj měli být řidiči i u alkoholu za volantem. Přestože většina evropských států toleruje až půl promile, českým motoristům doporučuje držet se domácích pravidel.
Hostem Rozstřelu moderátora Vladimíra Vokála byl odborník na bezpečnost silničního provozu Roman Budský.
„Když jedete někam, kde je půl promile povolené, radši to vůbec nezkoušejte. Česká pojišťovna může říct: Oni to tolerují, my ne. A část škody pak bude vymáhat po vás,“ uzavřel Roman Budský.
Jak je to s dálničními známkami a mýtnými systémy napříč Evropou? Ve kterých státech hrozí nejvyšší pokuty za rychlost? Kde platí nulová tolerance alkoholu a proč Roman Budský doporučuje nepít ani tam, kde zákon povoluje až půl promile? Jaká pravidla platí pro palubní kamery, ekologické zóny nebo navigace upozorňující na radary? A do které evropské země by dnes sám autem nikdy nejel? I na to odpovídal Roman Budský v Rozstřelu na iDNES.cz.
