V autě se zaměřuje na byznys a politiku týkající se autoprůmyslu. V automobilových podcastech nahlédneme do zákulisí, budeme glosovat, zvát hosty a mluvit o světě aut v souvislostech. Okomentujeme aktuální události, rozebereme do hloubky důležitá a zajímavá témata. |
Vojtěch Stránský je designér nové generace - odvážný, otevřený, má drajv. Místo dlouhé kariéry v jedné značce se rozhodl sbírat zkušenosti napříč světem. Zakotvil v Číně, kde měl možnost tvořit rychle, samostatně a smysluplně – jeho auta opravdu jezdí. Jeho cesta ukazuje, že v moderním designu nerozhoduje jen talent, ale i odvaha jít jinudy. Zatímco Evropa se stále drží tradic, Čína dává prostor těm, kteří chtějí tvořit. Po devíti letech v Číně na chvíli přibrzdil v designstudiu čínské značky v Itálii. Teď už míří zas do Asie, asi skončí v Číně, chtěl by zkusit i Japonsko.
Automobilový designér Vojtěch Stránský
Po začátcích u zavedených značek jako je Mercedes a Ford se vydal do Číny. Kde udělal ohromnou kariéru. I když o sobě skromně mluví jako o dělníkovi designu. V Číně jezdí hned několik „jeho“ aut, a nejen tam. Do Česka míří se svými modely kupříkladu značka Xpeng, jejíž modelům dával tvář. To je ovšem dávno – optikou Číny a Vojtěcha Stránského. Mezi tím prošel další značky. Svůj první rozhovor v životě, neskutečně zajímavý a otevřený, dal pro iDNES.cz, sledujte ho exkluzivně v podcastu V autě.
 |
Ze Zlína přes Německo až do Šanghaje
Vojtěch Stránský, rodák z Jánských Lázní brzy vycítil, že mu je zkostnatělý korporátní svět tradičních automobilek těsný. Pro mnohé by bylo místo u Mercedesu vrcholem kariéry. Na druhou stranu spousta designérů (ale také inženýrů a manažerů) – a nejen těch mladých – dnes vidí v Číně jedinečnou šanci, kterou jim tradiční značky neumí nabídnout. Po studiu designu ve Zlíně, Bratislavě a prestižní škole v německém Pforzheimu (kterou si vybral kvůli kvalitě a protože je zadarmo, jak s úsměvem dodává), prošel několika velkými značkami jako Ford, General Motors či Mercedes-Benz. Právě u tradičních však narazil na limity západního systému – rigidní struktury, pomalé tempo a nedostatek příležitostí pro mladé designéry, kteří chtějí tvořit.
Rozhodl se tedy jinak. V roce 2015 odešel do Číny. Tam našel prostředí, které mu sedělo: rychlé, dravé, inovativní. Neskutečná energie ambiciózní a dravé země ho doslova vtáhla. Připouští ale, že to není pro každého.
Design v tempu startupu
V Evropě návrh auta trvá i sedm let. V Číně může být kompletní design hotový za tři až šest měsíců, s tím ovšem běží naplno i práce konstruktérů. To mění nejen tempo, ale i přístup k samotnému designu. U Xpengu Stránský vedl návrh modelu okamžitě po nástupu, na to ho ostatně najali. Model vznikl za šest měsíců – od první skici až po hliněný model schválený vedením. „V Číně je šance tvořit hned, ne za dvacet let,“ komentuje. Když v Číně vznikne nová značka, chce mít na trhu za rok a půl auto; a podřídí tomu všechno. Mohutně pomohou dodavatelé komponentů.
„Startupy jako Xpeng, Nio nebo Li Auto fungují podle jednoduchého principu: buď dodáš výsledek, nebo jdeš dál. Výkon je klíč. Hierarchie je plochá. Designér má zodpovědnost i prostor zároveň,“ popisuje Vojtěch Stránský. „Značky jako Mercedes nebo BMW mají tradici, ale i těžkopádnost. V těchto strukturách trvá roky, než dostanete důvěru a možnost ovlivnit celý projekt,“ říká čtyřicetiletý designér. „Čekáš na příležitost. A ta často nepřijde,“ shrnuje.
Vojtěch Stránský u Mercedesu pracoval 3,5 roku, ale přechod do méně známých čínských značek mu přinesl nejen větší svobodu, ale i rychlejší růst. Sám přiznává, že vědomě vybíral i „méně prestižní“ firmy, aby získal jinou zkušenost.
Skica automobilového designéra Vojtěcha Stránského pro iDNES.cz
Východ vs. Západ
V Evropě se návrhy často svěřují „ověřeným kádrům“, ale v Asii dostane šanci i mladý, ambiciózní designér. „Čínští manažeři nejsou možná nejlepší, ale mají vizi a odvahu riskovat. Důraz kladou na technologii a „perceived quality“ – tedy vnímanou kvalitu produktu,“ popisuje. Zdůrazňuje ovšem, že v tradičních evropských značkách je obrovské množství odbornosti, ke kterým mají Číňané velký respekt. Ovšem Evropanům prostě všechno příliš dlouho trvá.
Auta se totiž v Číně navrhují jako spotřební elektronika. Rychlá obměna, důraz na inovace, vychytaná světla, kamery, propojení s mobilními technologiemi. Kolem těchto prvků se točí i designérský přístup – úkolem lidí, jako je Vojtěch Stránský – je tyto prvky zaobalit, pospojovat. „Evropa naopak stále řeší proporce a řemeslné detaily,“ popisuje designér. „Čína zrychluje – a zákazníci to chtějí. Každý nový model je ten nejlepší, jako u mobilních telefonů.“
Čínské tempo
V Číně se pracuje ve vlnách. „Třeba šest měsíců v kuse, denně do tří ráno. Pak zase následuje klid. Studio má dvě směny modelářů, které se střídají, druhá nastupuje po večeři a pracuje do noci. Rychlost a tlak jsou vysoké, ale zároveň je to prostředí, kde vznikají věci rychle a bez zbytečného čekání,“ popisuje. I odměňování funguje jinak: podmínky jsou dobré, ale je to tvrdé vyjednávání. „Mohl jsem si říct víc,“ přemítá s odstupem Vojtěch Stránský, když vzpomíná na svůj přechod z Mercedesu.
Západní designéři mají podle něj v Číně výhodu. „Respekt a důvěru dostávají snáz. Pokud však selžou, končí rychle.“
Život v Číně
Stránský popisuje čínská velkoměsta jako místa, kde se dá pohodlně žít – rychlé služby, levné taxislužby (sám v Číně auto neměl), dostupnost. Zejména Šanghaj vnímá jako město na úrovni New Yorku – moderní, stylové, kulturní.
Uznává však, že kariéra v Číně není pro každého. Musíte být adaptabilní, rychlí, otevření změnám. „Evropa se často bojí riskovat. V Číně, když projekt nefunguje, prostě celý tým vymění.“
V Číně podle Stránského platí: „Nezáleží na diplomu, ale na tom, co umíš.“ Portfolia a reálné projekty mají větší váhu než akademické tituly. I Vojtěch Stránský sám je příkladem designéra, který spoustu věcí naučil samostudiem – už na škole čerpal inspiraci z internetu, YouTube a designérských blogů.
V začátcích na Pforzheimu mu jeho profesor (mimo jiné designér Mercedesu SLS) dokonce řekl, že „na to nemá“. O pár let později ho ale zaměstnal.
Kde jsou dnes největší šance pro mladé designéry? Podle Stránského je správnou cestou kombinace: zkušenost z tradiční značky + práce ve startupu. Evropa je podle něj stále příliš pomalá, uzavřená a málo důvěřuje mladým lidem. Čína naopak hledá dravost, estetiku, invenci. A nabízí prostor ji hned realizovat. Celý rozhovor s Vojtěchem Stránským je dlouhý, ale rozhodně stojí za pozorný poslech. Sledujte podcast V autě, exkluzivně na iDNES.cz.
Kdo jsmePavel Cyprich je český novinář a mediální manažer. Jeho novinářská kariéra začala ještě před maturitou spoluprací s Českým rozhlasem, konkrétně se stanicí Radio Wave, kde strávil prvních osm let své profesní dráhy. Následně působil v Událostech České televize. V roce 2016 se stal jedním z prvních autorů Seznam Zpráv, kde postupně zastával různé role, a to včetně moderátora večerních zpráv Televize Seznam a autora pořadu Datažurnál. Později byl jmenován šéfredaktorem zpravodajské redakce TV Seznam. Po odchodu ze Seznamu se stal ředitelem marketingu a komunikace v e-sportovím týmu Entropiq. V současnosti působí jako generální ředitel tohoto týmu. Pavel je známý svou vášní pro moderní technologie, což se odráží v jeho novinářské práci zaměřené na technologická a vědecká témata. O autech psal na kdysi fungujícím webu Zavolantem.cz. Ve volném čase se věnuje přednáškám pro studenty, cestování, kolu a sportu. František Dvořák píše o autech na iDNES.cz a do MF DNES od roku 2002. Řídil ledacos, rád si o světě aut povídá (a občas i hádá) s kýmkoli – s šéfy automobilek, konstruktéry, designéry (tím chtěl být), automechaniky, prostě s každým. Doma má asi tak pět aut, která jsou směsí punku a romantiky. Ano, má rád stará auta. Ale po Praze se nejraději pohybuje pěšky či hromadnou dopravou. Do redakce jezdí vlakem nebo na kole. I tak ročně nařídí v autě padesát tisíc kilometrů. Jeho články najdete ZDE. |
