Výkon motoru, maximální rychlost, přesnost řízení, ovladatelnost. To všechno jsou vlastnosti auta, které by už tři čtvrtě století nemělo vůbec smysl vylepšovat, pokud by nebyla vynalezena jedna „drobnost“, která spojuje auto se silnicí. Pořádná pneumatika. Svůj příběh začala psát během druhé světové války ve Francii.
Je rok 1941. Francie je okupovaná. Společnost Michelin vede teprve rok Robert Puiseux, zeť Edouarda Michelina, který zemřel o rok dříve. Do Puiseuxovy kanceláře přichází Marius Mignol, zaměstnanec technického oddělení bez jakékoli kvalifikace. Bylo to přání pana Edouarda, aby dostal šanci. Mignol šéfovi ukáže prapodivný nákres, na kterém je pneumatika, která má místo bočnic jen řadu drátěných žeber. Vlastně je děravá.
Směšné? Vlastně ano, v Michelinu jí začnou posměšně říkat „klec na mouchy“. Samotný princip je ale naopak geniální. Mignol pracuje dalších pět let a v roce 1946 představí prototyp radiální pneumatiky. Vynálezu, který možná znáte podle názvu (a určitě jej máte na autě), ale netušíte, jak zásadní vliv měl na celé automobilové dějiny.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
