První tři 300kW stanice se šesti konektory CCS2 vyrostly na čerpací stanici Orlen u silnice R1/D1 na výjezdu z Prahy ve směru na Brno. Je u nich šest rezervovaných míst pro nabíjení, odpočinkový plácek se stoly, lavičkami a odpadkovým košem a po naskenováním QR kódu na displeji stanice dostanete padesátiprocentní slevu na kávu.
Jedna kilowatthodina energie stojí u Orlen Charge 14,90 Kč a zaplatíte ji přímo na nabíjecím stojanu platební kartou na integrovaném terminálu. Alternativně můžete použít karty a čipy PRE, E.ON a dalších služeb v rámci roamingu (síť Hubject), vlastní kartu zatím Orlen nenabízí.
I to se ale změní, nejprve – v první polovině příštího roku – za nabíjení půjde platit Tankartou Business, respektive její evolucí Tankarta Business Charge, což usnadní proces firemním zákazníkům. Později přibude podobná možnost i s Tankartou Easy.
V budoucnu je v plánu i Plug&Charge, tedy automatická identifikace vozu a autorizace nabíjení po připojení konektoru, čímž odpadne nutnost přikládat platební kartu nebo čip služby. Systém nyní běží na platformě be.Energized od Chargepointu.
První nabíjecí lokalita se od těch budoucích liší a u Orlenu ji považují spíš za testovací.
Další lokality totiž budou využívat jinou technologii nabíječek. Zatímco klasické Hyperchargery od společnosti Alpitronic, které jsou instalované na první lokalitě mají výkonovou elektroniku přímo ve skříni, na dalších lokalitách budou instalované rozdělené modely – výkonová elektronika je v samostatných skříních bokem a řidič auto připojuje k výdejníkům.
Výhodou jsou větší možnosti dělení výkonu mezi stanice podle možností připojených vozidel a tím i efektivnější využití dostupné výkonové kapacity. Výkon je navíc možné snadněji škálovat. Na každé lokalitě se počítá se čtyřmi až osmi nabíjecími body, půjde o 300kW stanice, přičemž na každém konektoru má být garantováno aspoň 150 kW dostupného výkonu (reálnou rychlost nabíjení si ale určuje vozidlo).
Dodavateli stanic bude společnost Kempower (jejich stanice využívá E.ON například v autobusovém depu v Táboře, v zahraničí jsme je viděli například v síti Powerdot) a Ekoneregetyka (její stanice najdete třeba v síti Ionity).
Standardem by mělo být zastřešení stanic a nabíjecích míst a doplnění stolky s lavicemi. Tam, kde to bude z prostorových důvodů možné, bude aspoň jedno nabíjecí místo průjezdné a dimenzované tak, aby se tam pohodlně nabil elektromobil i s přívěsem.
Řidiči mají samozřejmě během nabíjení k dispozici zázemí čerpací stanice, na které bude Orlen své stanice umisťovat. Vzhledem k tomu, že 46 procent tržeb dnes nejde z paliva, ale z doplňkových služeb, jako je občerstvení a káva, tak to obchodně dává dobrý smysl. Třeba se Škodou Elroq, se kterým jsme nabíjecí stanici vyzkoušeli, zpravidla na vysokorychlostní nabíječce strávíme 10–20 minut, což je čas na kafe a párek.
Další tři lokality budou na stanici Orlen Kladruby na dálnici D5, Orlen Cheb na dálnici D6 a Orlen Starovičky na dálnici D2. Uvedení do provozu by mělo být v prvním čtvrtletí 2026. Nyní má Orlen v ČR 444 stanic, do roku 2030 budou nabíječky na zhruba 130 z nich, vybírány jsou hlavně lokality s vysokým průjezdem vozidel.
























