Je to symbolické. Opel ukázal světu poprvé novou Corsu a i přestože jeden ze stěžejních modelů značky, který tvoří čtvrtinu (přesně 23 procent) jejích celkových prodejů, bude k mání také s benzinovými a naftovými motory, odprezentoval pouze její elektrické provedení. „Od německého výrobce zákazníci očekávají technologie. Z průzkumů víme, že zákazníci takovou verzi corsy nečekali. Hrajeme tedy také s prvkem překvapení,“ vysvětluje pro iDNES.cz Andreas Marx, šéf evropského marketingu Opelu. Dodává, že chtějí řidiče naučit, že mít a ovládat elektrické auto je úplně jednoduché. To je dnes hlavní motto elektrifikace značky.
Novou generaci Opelu Corsa představuje šéf značky Michael Loscheller nejprve v elektrickém provedení.
„Opel má blesk ve znaku,“ připomíná jeho šéf Michael Lohscheller. První elektrický prototyp postavili vývojáři automobilky v roce 1968. Na základech Kadettu B a hybridní Ampera se v roce 2011 stala dokonce Evropským autem roku. „Do roku 2024 budou mít všechny opely v nabídce elektrifikovanou verzi,“ oznámil šéf značky. To znamená, že budou buď plug-in (nabíjecí) hybridní nebo plně elektrické. V roce 2020 dorazí hned dva další plně elektricky poháněné modely Vivaro-e a nástupce modelu Mokka X.
Opel nebyl v jednoduché situaci. Poté, co ho v roce 2017 prodal jeho původní dlouholetý vlastník americký koncern GM francouzské skupině PSA, museli Corsu narychlo vyvinout znovu. Původně jí totiž stavěli na platformě GM, jenže za používaní jeho techniky by pak museli platit licenční poplatky. A tak se pod vedením PSA vyvíjela Corsa šesté generace znovu. Šéfdesignér Opelu Mark Adams říká, že ji opravdu dělali úplně znovu, původní návrh pod předchozím majitelem byl prý zcela jiný. „Corsa gang“, jak se vývojovému týmu říká už od první generace představené v roce 1982, to zvládl za dva roky.
Základem je jedna ze dvou platforem koncernu, které teď PSA aktuálně používá pro vývoj nových osobních modelů. Ta menší, označovaná za „multienergetickou“ CMP (Compact Modular Platform), je teď úplně čerstvá, využívá jí ještě Peugeot 208 a DS3 Crossback. Její kouzlo spočívá ve flexibilitě požitého pohonu. Podle specifikace od zákazníka dostane buď spalovací motor, nebo elektropohon. To vše na jedné výrobní lince v rámci standardizovaného výrobního procesu, který používají automobilky v sériové výrobě na celém světě. Elektromotor a řídící jednotka jsou klasicky pod kapotou, akumulátory jsou pak schované pod sedadly a ve středovém tunelu. Je to chytré, jednoduché, variabilní a představuje to jen minimum omezení. Jedním z nich je třeba to, že auta na této platformě nemohou dostat elektricky polohovatelná sedadla, protože se pod ně nevejde ovládací mechanismus s elektromotory.
Zajímavé je srovnání s elektrickou platformou Volkswagenu. Německý koncern, do kterého patří také Škoda, vyvinul jen pro elektromobily unikátní architekturu MEB, která má zcela odlišnou koncepci – akumulátory jsou v podlaze a poháněna je zadní náprava, u které jsou také elektromotory. Tato platforma samozřejmě umožňuje větší variabilitu než ta od PSA, je na ní ovšem třeba více upravovat fabriku a není použitelná pro jiné druhy pohonů. Pokud ovšem elektrická bublina splaskne, bude to koncern VW víc bolet (čtěte analýzu).
Srovnání PSA – nebo lépe řečeno Opelu – a VW ukazuje také odlišné filozofie. Volkswagen zanedlouho představí první elektromobil postavený na MEB, bude to model kategorie VW Golf, tedy o třídu výš, než je Corsa. Zajímavé ovšem je, že VW ID.3, jak se elektrický volkswagen nazývá, bude pravděpodobně hodně futuristický, s nejmodernějšími technologiemi, online propojený se světem. Oproti tomu Corsa je zcela normální, vypadá konvenčně jako klasický hatchback a Opel chce, aby odlišný pohon vnímal uživatel vlastně co nejméně. Mark Adams to vysvětluje tak, že v prvotní fázi přechodu na elektromobilitu je třeba zákazníky nevystrašit, seznámit je s technologií pozvolna, na normálních autech.
To vlastně potvrzuje i některá konkurence. Audi e-tron a Mercedes EQC se také snaží vypadat a chovat vlastně co „nejnormálněji“, i když jezdí na elektřinu.
Velká na pohled a uvnitř
Nová corsa vypadá hodně dospěle. Jen tak „od oka“ vypadá hlavně hodně velká. Je to všechno jen hra s optikou. V tom se Mark Adams opravdu vyžívá. Příď a záď opticky rozšiřují horizontálni linky. Linii střechy snižuje hra barev a linek. Boky vykreslují prolisy, blatníky chtějí být hodně svalnaté. Jenže srovnáním čísel zjistíte, že půdorys je skoro stejný jako u předchozí generace, na délku má 406 centimetrů. Nová corsa má ovšem mnohem delší rozvor a hlavně o pět centimetrů nižší střechu. O to větším překvapením je hodně prostorný interiér. Spolupracovník iDNES.cz se s prototypem nové corsy svezl ještě před premiérou, jeho dojmy čtěte zde
Dnešní opely mají moderní, uhlazený a vyvážený, spíše konzervativní design. Ovšem snad vždy s nějakou kontroverzní podivností. U corsy je to zvlněná ostrá linie na bocích, která nejprve stoupá, a pak v barokní vlně, která nijak nekoresponduje s teutonsky čistým designem, klesá a prokresluje zadní blatník. Má to ještě jeden efekt: tato corsa bude vždy jen pětidveřovým hatchbackem. Kliky dveří a prolisy pod nimi jsou „rozhozené“ – přední je lehce předkloněná vpřed, zadní jako by trochu padala vzad. Ani Mark Adams přesně neodpověděl, jestli je to jen na pohled a jaký byl vlastně záměr.
Nejzákladnější neelektrická corsa se s hmotností vejde do tuny (přesně má mít 980 kilogramů), což je skvělý výsledek. Ze spalovacích pohonných jednotek jsou zatím oznámeny známé motory PSA – tříválcový benziňák 1,2 litru ve verzích se 75 a 100 koňmi a v přeplňovaném 130koňovém provedení a nový turbodiesel 1,5 se stovkou koní.
Corsa-e má elektromotor s výkonem 136 koní a 260 newtonmetry a Li-Ion akumulátor o kapacitě 50 kWh. Podle informací magazínu Autoweek jej dodává čínská společnost CATL.
A teď ta největší neznámá: Opel zatím prozradil jen cenu elektrické corsy na německém trhu. Ta je 29 900 eur, tedy 770 tisíc korun. To je podobná cena jako za VW ID.3 a další elektrické modely, které jsou aktuálně na trhu (Nissan Leaf, Renault Zoe). Opel slibuje víc než třísetkilometrový dojezd a poloviční provozní náklady. I tak je to víc než dvojnásobek částky, kterou jsou zákazníci auta formátu Corsy zvyklí za auto platit. Andreas Marx z Opelu přiznává, že nemají přesnou představu o tom, jaká bude poptávka po elektrické verzi. „Odhady se velmi liší. Je to věštění z křišťálové koule. Vše je také velmi závislé na podporách na nákup takových aut na jednotlivých trzích,“ uvádí. Zpočátku by měla mít Corsa podle odhadů pěti až desetiprocentní podíl na prodejích.
Elektrická Corsa dostane mimo jiné automatickou klimatizaci, systém bezklíčového startování a multimediální systém s Apple CarPlay a Android Auto a 7“ displejem, k tomu hlídače před čelní kolizí s automatickým nouzovým brzděním a detekcí chodců nebo systém pro udržení v jízdním pruhu. Za příplatek může mít světlomety-Full Matrix LED. To je mezi malými auty výjimečné.
Výroba se má v Zaragoze, v tradičním rodišti cors rozběhnout v druhé půlce roku. Opel zatím vysílá protichůdné informace, zda dorazí dřív spalovací nebo elektrická verze. Každopádně mají být první auta v ulicích na přelomu roku.
Hybrid 4x4
Spolu Corsou-e Opel představuje ještě model Grandland X jako plug-in hybrid. Ten kombinuje zážehový motor 1,6 l s přeplňováním a přímým vstřikováním s elektromotorem, k benzinovým 147 kW (200 k) se tak přidává dalších 109 koní (80 kW) elektromotoru. Grandland X Hybrid4 stojí na platformě PSA EMP2 stejně jako vozy Peugeot 3008, Citroën C5 Aircross a DS 7 Crossback.
Dva elektromotory napájí lithio-ionový akumulátor s kapacitou 13,2 kWh, který má vystačit na 52 km plně elektrické jízdy. Přední elektromotor přenáší točivý moment přes osmistupňový automat na přední kola spolu se benzinovým agregátem. Druhý elektromotor je na zadní nápravě a pohání její kola. Točivý moment systému je 450 Nm. Šéf vývoje Christian Müller uvádí, že značka očekává přibližně desetiprocentní podíl hybridní verze na prodejích tohoto modelu.
