Ani radary, ani pokuty, nejlíp na piráty silnic funguje, když jim zúžíte prostor. I nejotrlejší lotr, který má rychlostní limity jen za doporučení, při nájezdu do zúženého jízdního pruhu zpomalí, známe to z dálničních koridorů při opravách – na jedné straně betonový taras a na druhé kamion zkrotí každého. Dopravní inženýři vědí, že stačí i optické zúžení – barevná pole při krajnicích a podobně. Na začátek obce stačí v prostředku vozovky vybudovat malý ostrůvek se značkou, a hned se do vsi najíždí pomaleji; jenže pro obce je jednodušší (a výdělečnější) pořídit radar.
Že je jízda v zúžení náročná disciplina, která také ukáže, jak si kdo tyká s řízením, ověřili v anglickém Watfordu.
Jedenáct nehod za čtyři týdny, které jedna vedle druhé v sestřihu videa vypadají jako z akčního filmu. To skutečně není pozitivní zkušenost. Na druhé straně, ta bilance názorně dokládá vysokou funkčnost prvku, který před auty chránil pěší obyvatele rezidenční čtvrti. Možná až příliš dobře.
Watfrod není žádná vesnice, ale stotisícové město v hrabství Hertfordshire. Což ovšem nic nemění na tom, že si tu na klidu, skoro až venkovském, místní hodně zakládají. Protože prosadit si ten klid jim už dalo velkou práci. Poloha jejich sídla na severozápad od Londýna je totiž vždy předurčovala k tomu, aby se stali jen jakousi průjezdní tranzitní zónou, metropolitní výpadovkou. O což moc nestáli a čemuž vždy dokázali docela úspěšně vzdorovat.
Ten úspěch dokládá například to, že dálnice M1, z Londýna do Leedsu, dnes vede až hodný kus východně od města. Anebo že okružní obchvat M25 prochází výrazně jižněji od města, než bylo původně plánováno. Remízou to pak skončilo u hlavní radiály do Londýna, silnice A41, která sice Watfordem prochází, ale aspoň se obloukem vyhýbá historickému centru.
Ruchu velkých nákladních vozů, které chtějí jen prostřelit jejich městem kupředu, tu zkrátka nikdy moc nefandili. A ještě méně se jim pozdával tzv. rat-running. Takto hezky se v angličtině přezdívá praxi mimoměstských řidičů, kteří to berou zkratkou skrze obytné zóny.
Ve Watfordu s tím měli velmi osobní a opakovaně tragickou zkušenost. Proto se taky radnice v roce 1980 rozhodla osadit některé ulice omezovačem šířky. A zrovna ten na Woodmere Avenue, která vede rezidenční zónou, stál skutečně za to.
Na průjezdnou šířku měl 213 centimetrů.
Jak to dopadlo? Vlastně skvěle. Jednak proto, že omezovač šířky zabránil vjezdu všech nadrozměrných vozidel, náklaďáků a dodávek, do obytné čtvrti. A též proto, že všechny ostatní osobní vozy radikálně přinutil zpomalit rychlost. Mimoměstští řidiči se o „pasti“ brzy dozvěděli, a na nějaké závodnické zkratky nebo rychlou jízdu přes watfordskou Woodmere Avenue je brzy přešla chuť.
Dá se tedy říct, že opatření přijaté v 80. letech naplnilo očekávání a přineslo výsledek.
Příliš dobrý omezovač
Jenže po více než čtyřiceti letech začala být ta vysoká a nekompromisní funkčnost na překážku.
Při pokusech projet zúžením omezovače na Woodemere Avenue se začalo bourat. A to častěji, než by asi bylo místním příjemné. Počet nehod osobáků bourajících do zábrany tu v posledních letech už výrazně přesáhl počet kolizí z doby ještě před osazením omezovače.
Až na silnici A41 se watfordským radním zatím podařilo zablokovat plány na to, aby se z města stala průjezdná zóna. Opatření z Woodemere Avenue bylo možná až příliš efektivní.
Anglický Watford si na tom, že je bezpečným městem pro chodce a cyklisty, docela zakládá.
V roce 2016 tu dopravní policie zaznamenala čtyři vážné dopravní nehody. V roce 2017 jich bylo dvaadvacet. A jen v září roku 2021 tu během čtyř týdnů bylo poškozeno jedenáct vozů.
Šířka omezovače lehce přes dva metry na první pohled není málo. Protáhne se tudy malý hatchback, kompakt i střední sedan. A velmi těsně, možná pro jistotu se sklopenými zrcátky, i baculatější SUV. Teoreticky.
Jenže teorie vyčtená z tabulek o průměrné šířce různých typů osobních vozidel nejspíš úplně neodpovídá profilu a parametrům vozů, které na anglických silnicích jezdí dnes. Bilance efektivity omezovače šířky na Woodemere Avenue se tak stala docela děsivou.
Za deset let se tu prý, i v malých škodách na vozidel – uražená zrcátka, poškrábání laku, poškození pneumatik – nastřádalo škod, které pojišťovny vyčíslují na 1,3 milionu liber (v přepočtu asi 36 milionů korun).
„V průběhu posledních let došlo v tomto úseku silnice k četným nehodám, které způsobili neschopní řidiči, kteří se snažili projet, i když od nich byla vyžadována opatrná jízda,“ popisuje Richard Harrington, poslanec za Watford. „Mezi sloupky uvízlo už bezpočet vozidel. Některá vyžadovala při vyproštění pomoc bagru, jiným se strhly pneumatiky.“
Stížnosti přitom neplynuly jen od řidičů, kteří se tu zasekli, ale i od obyvatel v těsném okolí. Jak popisuje Watford Observer, kvůli častým nehodám řešili zahrádky poseté sklem, plasty a kusy plechu, fasády domů posekané střepy. A milé jim není ani nebylo, jak často musí někomu přivolávat pomoc. Pocit, že žijí vedle demoličního pit-stopu, jim na bezpečí nepřidával.
Ještě v roce 2021 si watfordská radnice za „dobře fungujícím“ silničním prvkem stála.
Radní pro dopravu, Stuart Pile, v tiskovém prohlášení tehdy jednoznačně označil za viníky neštěstí samotné řidiče. „Omezení šířky je jasně vyznačeno jak na Woodmere Avenue, tak na přilehlých silnicích. Pokud vaše vozidlo není širší než sedm stop, můžete na silnici vstoupit. Pro srovnání, sedm stop je širší než vjezd do běžné garáže. Tuto silnici denně bez problémů využívá několik tisíc aut, takže neplánujeme provádět žádné změny a úpravy.“
Přesto k nim došlo, a to už v listopadu 2023.
Silnice se dočkala úprav, vozovka rozšíření, a to včetně nově rozšířeného pruhu pro průjezd autobusů. Došlo k modernizaci a snížení obrubníků, jejich zvýraznění. Osazeny byly také nové barevnější sloupky, přičemž jedna sada průjezd omezujících sloupků byla úplně odstraněna.
A výsledek se brzy dostavil.
Chránit chodce, nebo řidiče?
Po Woodmere Avenue se znovu začala prohánět auta s řidiči, kteří si tu začali zkracovat cestu přes město. A obyvatelé ulice se začali strachovat před rychle jezdícími auty. Většina z nich se už totiž nepokoušela projet omezovačem šířky, ale „foukla“ to, zákazu navzdory, pohodlněji skrze pruh pro autobus.
V červnu 2025 se tu po četných stížnostech místních obyvatel zabydlela hlídka dopravní policie, která za prvních pět dní rozdala 90 pokut řidičům, kteří porušili zákaz vjezdu nebo si skrze pruh pro autobusy zkracovali cestu.
V červenci tu byla instalována kamera s ANPR, tedy se softwarem na rozpoznávání SPZ. Přitom počet řidičů, kteří projíždějí nově „uvolněnou“ silnici, roste vlastně pořád dál.
O nějakém návratu k prvku, který tak efektivně blokoval vjezd rozměrným autům, nutil řidiče výrazně zpomalit a omezoval jízdy zkratky hledajícím řidičům, ale obyvatelé Woodmere Avenue slyšet nechtějí.
Chytrá past na hlupáky drsně trestá za vjezd do autobusového pruhu |
Aktuálně je prý v řešení plán na osazení zvýšeného prahu v místě jízdního pruhu pro autobusy. Který by ovšem, jak velí zkušenosti z jiných lokalit nejen v Anglii, mohl vést k navýšení počtu kolizí podvádějících řidičů.
Problém s omezovačem šířky z anglického Watfordu, který fungoval až tak dobře, že dělal problémy, tak nejspíš vyřeší jen další past na řidiče.
