Postnikovova myšlenka je jednoduchá, chtěl postavit to nejlepší vozidlo pro nejhorší cesty. Funkčnost, jednoduchost a trvanlivost byly nejzásadnější požadavky, kterými se při stavbě svého vojenského speciálu řídil. Na prostorový rám z oceli se kromě plechů karoserie (samozřejmě mohou být neprůstřelné) dá připevnit cokoliv kamkoliv, v tom je ta blízkost s Merkurem. To dává možnost nepřeberného množství modifikací. Partisan Motors umí díky tomu nabídnout různé délky rozvoru, variabilní počet dveří, typu karoserie (třeba nákladní) a dokonce i různé množství náprav (dvě, tři, čtyři).
Partisan má na délku 4,7 metru, na šířku 2,3 metru a výška je jen o pár centimetrů menší, světlá výška je pětatřicet centimetrů. Není to tedy žádný drobek, tvůrce ovšem uvádí, že je vše vymyšlené tak, aby se do jednoho standardního kontejneru vešlo pět jeho Partisanů v částečně rozmontovaném stavu.
Pro pohon zvolil německý start-up z Magdeburgu 2,8litrový diesel od Fiatu (dojezd slibuje výrobce až 1500 kilometrů), uvádí ovšem, že pod kapotu se dá namontovat vlastně cokoliv, třeba elektromotor.
Vojenský speciál, který zatím existuje jen jako prototyp, má být téměř bezúdržbový a neabsolutně nerozbitný, životnost má být padesát let, Postnikov chce ovšem na mechanický základ, který dodá (tedy pravděpodobně už ne motor a třeba speciální výstroj), poskytnout neuvěřitelnou stoletou záruku. Základní cena je 1,3 milionu.
