Na parkovišti v horském průsmyku Juyongguan v těsné blízkosti Velké čínské zdi bylo tento týden slyšet burácení motorů, dechovou kapelu hrající písničky od Lady Gaga a kolem zvědavých diváků a nažhavených posádek historických vozů poletoval papírový drak.
Odtud totiž odstartoval veteránský závod, který nemá na světě obdoby. Auta, z nichž nejstaršímu je přesně sto let, totiž musí nejpozději do 29. června dorazit až na pařížské náměstí Vendôme. Do závodu odstartovalo 97 posádek z dvaceti zemí světa, které ujedou celkem 12 277 kilometrů přes devět zemí. Dobrodruzi na své cestě přejedou poušť Gobi, mongolské pustiny, ruské stepi, Ural a na závěr i Alpy.
Závodu se účastní slavná vozidla automobilové historie, jako jsou například Ford Model T nebo Rolls Royce Silver Ghost. Jejich nepsaným králem je pak vůz s pořadovým číslem 1 La France Toure z roku 1917 s obrovským 14,5 litrovým motorem.
Na startovní čáře se objevili také zástupci novodobější historie jako například Renault 4, Moskvič 412 nebo VW brouk (kompletní startovací listinu najdete na konci článku).
Trasa závodu vede i přes Slovensko, historická auta by se u našich východních sousedů měla objevit kolem 23. června, kdy budou závodníci přejíždět z ukrajinského Lvova do Košic. Další den by pak měli zamířit do Bratislavy a poté do rakouského Schladmingu.
Pořadatelé nabízeli i možnost sledovat on-line pozice jednotlivých vozů s pomocí služby Yellowbrick Tracking, ovšem aktuálně to není možné, protože sledovací technologii zabavily čínské úřady. "Situace je mimo naši kontrolu," omlouvají se pořadatelům na internetových stránkách.
Vítěz dostane šampaňské
Letošní závod je sice teprve čtvrtým ročníkem, ale první závod se datuje až do roku 1907. Tehdy se v lednu v pařížských novinách Le Matin objevil nenápadný krátký inzerát zhruba tohoto znění: "Měli bychom dokázat, že od té doby, co má muž auto, může dělat cokoliv a cestovat kamkoliv. Najde se někdo, kdo by v létě podnikl cestu z Pekingu do Paříže automobilem?"
Na inzerát se tehdy přihlásilo 62 jezdců a mechaniků, ale do Pekingu se nakonec lodí vydalo pouze pět posádek. I přesto, že se komisaři závodu rozhodli celou akci zrušit, vozy Itala, Spyker, tříkolka Contal a dva automobily DeDion přece jen nakonec 10. června 1907 v 8 hodin ráno vyrazily na trať. Pro vítěze byla v cíli připravena pouze láhev šampaňského.
Vůz ITALA 35/45 HP, který vyhrál první ročník závodu v roce 1907. Exponát vystavený v muzeu v Turíně později dostal jméno Itala Peking-Paříž (italsky Pechino-Parigi).
Původní trasa z Pekingu do Paříže měřila 14 994 kilometrů a pro závod nebyla určena žádná pravidla. Většina trasy vedla přes místa, která nebyla zmapovaná, nebyly na nich žádné cesty a jedinou asistencí pro účastníky byli v Asii velbloudi, kteří na svých hrbech roznesli palivo podél tratě, aby ho závodníci mohli doplňovat.
Ani přes neuvěřitelně těžké podmínky nechyběly v médiích detailní informace o závodu. Trať totiž vedla podél telegrafu a v každém voze byl jako pasažér jeden novinář, který tak mohl posílat příspěvky rovnou do redakce.
Jako první ze závodu odpadla tříkolka Contal o výkonu 6 koňských sil, která se nedokázala vypořádat s pouští Gobi. Celkovým vítězem se nakonec stal princ Luigi Marcantonio Francesco Rodolfo Scipione Borghese ve voze Itala (40 HP). V závodě si vedl tak suverénně, že si v Rusku dovolil i výlet mimo trasu a z Moskvy odjel vlakem do 700 kilometrů vzdáleného Petrohradu na speciální večeři vystrojenou pro jeho tým. I tak do cíle přijel 10. srpna s náskokem dvaceti dnů.
Jako druhý vůz se v závodě umístil Spyker Holanďana Charlese Godarda, dělníka, který si pro závod pronajal vůz a měl tak málo peněz, že musel ostatní závodníky občas žádat o benzín. Godard však do cíle nedorazil osobně, protože doplatil na zákulisní hru a jakmile vjel do Francie, byl na základě falešného obvinění zatknut pro podvod.
Podle některých zdrojů byl iniciátorem obvinění majitel francouzských novin, který si nepřál, aby po italském vítězi dojel do cíle jako druhý Holanďan v holandském voze, ale vůz DeDion řízený Francouzem Cormierem. Šéf Spykeru nicméně nasadil do poslední etapy továrního jezdce, a druhé místo tak nakonec přece jen putovalo do země tulipánů.
Náročný závod si na své zopakování musel dlouhá desetiletí počkat, protože po Říjnové revoluci v roce 1917 ruské úřady vytrvale odmítaly zpřístupnit trasu závodu přes své území. Druhý ročník se tedy konal až v roce 1997 a další závod následoval v roce 2007 k příležitosti oslav stého výročí.
Startovní listina závodu Peking-Paříž 2013Pořadové číslo - rok výroby - model Vintage cars (1920 to 1931 type cars) Vintageant cars (1932 to 1941 type cars) Classic cars up to 2Ltr (1942 to 1975) Classic cars over 2Ltr (1942 to 1975) |
