Jest přirozené, že se stoupajícím počtem automobilů roste též počet jich řidičů čili šoférů. Jsou to jednak řidiči z povolání, jednak řidiči ze záliby čili řidiči-amatéři.
Řízení automobilu jest – jako psaní na stroji – zručnost, jejíž základy si může každý poměrně brzo osvojiti, šoférem dokonalým, který dovede vůz za všech okolností bezpečně a jistě ovládati, stává se začátečník teprve po delší době.
Kandidát na řemeslo šoférské má prokázati, že jest bezúhonný a není náchylný k opilství.
Šofér musí býti nejméně 18 let stár a musí prokázati, že je tělesně zdráv, že dobře vidí a slyší, že netrpí vážnou srdeční vadou, silnou nervosou a podobnými chorobami. Kandidát má prokázati, že jest bezúhonný a není náchylný k opilství. Při zkoušce praktické pak i, že dovede samostatně a bezpečně vozidlo říditi na živých ulicích s čilou dopravou, zejména, že dovede udržovati směr, správně zahýbati do zatáček, správně se vyhýbati a předjížděti, správně couvati, zajížděti na určené místo, správně řaditi rychlost a rychle zacházeti s brzdami.
Ve vesnicích dávati pozor na děti, husy a drůbež
Jízda ve velkých městech, k nimž patří i naše Praha, působí začátečníkům jisté obtíže. Nejen, že nutno vzhledem na velkoměstský ruch častěji zastavovati a opět rozjížděti vozidlo, nutno ještě věnovat pozornost různým značkám a znamením, jež si dávají jednak řidiči vzájemně, jednak strážníci, kteří dopravu řídí. Pro jízdu jinými městy mimo Prahu platí táž pravidla. Je nutno počítati, že chodci jsou ještě méně disciplinováni nežli v Praze a že při daném signálu počínají si často docela zmateně. Jízda přes koleje a rigoly, děje-li se velkou rychlostí, jest nebezpečna jak pro pasažéry, tak i pro vozidlo. Jest výhodné přejížděti přes koleje a rigoly šikmo. Před noční jízdou má se řidič vždy přesvědčiti, zdali mu správně funguje osvětlení. Není-li osvětlení v pořádku, ohrožuje se tím bezpečnost jízdy a bezpečnostní orgány trestají to citelnými pokutami. Ukončí-li se jízda za blátivého počasí, má se vůz co možná brzy umýti. Nikdy nemá se prach za sucha utírat, ježto se tím karoserie poškrábe.
Bezpečnostní orgány žádají, aby šofér jezdil opatrně, neohrožoval chodců ani ostatních vozidel, neznečišťoval prachem a výfukovými plyny svého okolí a dbal i jiných veřejných zájmů. Výstražné signály mají býti – zejména v městě – jen krátké, buďtež dávány ruční houkačkou. Dlouhých signálů a hlučně znějících houkaček elektrických nebo tzv. klaksonů, má se používati pouze na silnicích nebo ve vesnicích. Tam je nutno vždy tempo jízdy zmírniti a dávati pozor na zvědavé děti, na husy a drůbež, kteráž se neoprávněně zdržuje na veřejných cestách.
Nesluší se spílati chodcům
Nesluší se, aby vozidlo slabší (méně rychlé) předjíždělo vozidlo silnější, vyjma ten případ, že řidič vozidla silnějšího přímo dá pokyn vozidlu slabšímu, aby ho předjelo. Nesluší se po předjetí jiného vozidla zmírniti tempo a prášiti vozidlu předjetému, to dělají jen řidiči nevychovaní, špatného charakteru. Nesluší se spílati chodcům a povozům, které se dost rychle neuhnou na stranu, nečiní-li to úmyslně. Smekne-li se stranou zadní část vozidla (ať z příčiny jakékoliv), musí řidič okamžitě volantem vůz vyrovnati tím, že stočí předek vozidla na tutéž stranu, kam se smekla zadní jeho část.
Na konec nutno upozorniti řidiče motorových vozidel na jednu okolnost, jež způsobila již mnoho nepříjemností i řidičům opatrným. Je to zřetel na bezpečnost dětí při dopravním ruchu. Jest nutno počítati s dětskou bezstarostností a bujností, jakož i s tím, že dítě nemyslí logicky jako dospělý člověk. Proto nutno jezditi kolem škol, zejména, když děti vcházejí a vycházejí ze školy, se zvýšenou opatrností.
